„Pomůžeme-li si sportovní statistikou, je v současnosti porážka Lópeze Obradora méně pravděpodobná než to, že Cristiano Ronaldo nedá penaltu,“ napsal list El País. Obrador by podle průzkumů mohl dostat více než 50 procent hlasů.
Čtyřiašedesátiletý politik slibuje, že bude bojovníkem proti korupci a kriminalitě. Slibuje také, že bude pomocí sociálních příspěvků a programů bojovat proti chudobě. „Mexiko je fabrika na chudé,“ prohlásil v jedné televizní debatě.
„Vyčistíme státní správu v Mexiku od korupce,“ říká Obrado často na volebních mítincích. Ve středu své sliby zopakoval před více než 80 tisíci lidmi, kteří ho přišli podpořit na fotbalový stadion Azteca v Mexico City, kde zakončil svou předvolební kampaň.
Pokud bude zvolen, chce žít skromně, prodá letku prezidentských letadel a slibuje, že z prezidentské rezidence udělá kulturní centrum. Dokonce slíbil, že po třech letech uspořádá referendum o tom, zda má být stále prezidentem. Deník Washington Post o něm napsal, že má potenciál být levicovým demagogem i praktickým reformátorem.
Sliby nemusí být schopný plnit
Kritici se obávají, že bude hromadit moc, mimo jiné by rád zavedl prezidentská referenda. Někteří odpůrci ho přirovnávají k bývalému venezuelskému prezidentovi Hugo Chávezovi.
„Mexičtí voliči chtějí změnu, ale obávám se, že budou zklamáni,“ míní Josef Opatrný, který vede pražské Středisko ibero-amerických studií Univerzity Karlovy. Obrador podle něj mluví o problémech, které existují, ale nepředkládá žádné řešení.
„I v době jeho úřadování na radnici mexické metropole tam byla řada případů korupce, ale žádný z nich se netýkal přímo Obradora,“ uvedl Opatrný. Korupce je podle něj problém celé Latinské Ameriky. „Nedovedu si představit, co by s tím mohl dělat,“ dodal.
Obrador v květnové prezidentské debatě na téma zahraničních vztahů řekl, že nejlepší zahraniční politika je domácí politika a proto chce nejprve řešit vnitřní problémy Mexika. Věří, že jako prezident by mohl přinést zlepšení vztahů s USA, protože obnoví morální autoritu prezidentského úřadu, jehož vážnost podle něj poškodil současný prezident.
Pokud by Donald Trump uskutečnil své hrozby a došlo by k deportaci Mexičanů žijících nelegálně v USA a k zavádění cel v automobilovém průmyslu, ekonomika by tím velmi utrpěla. „Důležitým segmentem mexické ekonomiky je automobilový průmysl a jestli to dopadne tak, jak hrozí Trump, tak automobilový průmysl v Mexiku klekne,“ obává se Opatrný.
Upozorňuje také, že Obrador sice slibuje větší podporu a sociální programy pro chudé, ale těžko na takové kroky najde peníze. Zvyšovat daně rozhodně nechce a tvrdí, že peníze se najdou díky potírání korupce. Jeho odpůrci tyto sliby považují za populismus a obávají se, že by mohl vyvolat podobnou krizi ekonomiky, jakou zažívá například Venezuela.
Nedůvěřuje zahraničním investorům
Lopez Obrador rovněž často kritizoval rozhodnutí současného prezidenta Peña Niety z roku 2014, kdy umožnil investovat zahraničním společnostem v mexickém ropném průmyslu. Dlouho říkal, že chce prozkoumat, zda v této oblasti nedochází ke korupci a hrozil i tím, že pokud se stane prezidentem, tak by tuto reformu zrušil. I mnozí lidé z jeho okolí v prezidentské kampani prohlašovali, že by Mexiko nemělo dávat své ropné bohatství k dispozici nadnárodním firmám.
Obradorovi hlavní soupeři  Ricardo Anaya - kandidát koalice pravého středu, v průzkumech je druhý za Obradorem José Antonio Meade - kandidát současné vládní stranny PRI |
V posledních týdnech však ze své radikální pozice spíše ustupuje a jeho vrchní ekonomický poradce nedávno prohlásil, že pokud jsou tyto investice čisté a bez korupce, tak budou moci pokračovat.
Podobně prohlašoval, že zastaví výstavbu nového letiště v Mexico City, což je investice za 13 miliard dolarů. Obrador tvrdí, že to je přehnaný projekt prolezlý korupcí a tvrdí, že má levnější řešení. Podobně jako v případě ropného průmyslu ze svých radikálních tomto případě pozic také postupně ustoupil.
Začínal jako aktivista
Obrador pochází z malého města Tepetitán ze státu Tabasco na jihu Mexika. Před domem, kde se narodil a vyrůstal spolu s šesti sourozenci, dnes stojí jeho busta s nápisem Tvář naděje.
Vraždy politikůObrovským problémem Mexika je kriminalita a násilí spojené s obchodem s drogami. Počet vražd se loni zvýšil oproti předchozímu roku o čtvrtinu. Celkem vyšetřovatelé loni otevřeli přes dvacet tisíc případů vražd, což je nejvíce od roku 1997. Od září bylo v Mexiku zavražděno 102 regionálních politiků, z nichž někteří se chystali kandidovat v letošních volbách. Podle analytiků se vraždami snaží kriminální gangy zastrašit voliče i kandidáty. Přes tisíc uchazečů se kandidatury vzdalo. |
V politice se začal angažovat v 70. letech jako reprezentant mexických indiánů. Organizoval protestní akce proti státní ropné společnosti Pemex, po které požadoval odškodnění domorodého obyvatelstva za znečištění jejich půdy.
Jeho politická hvězda začala stoupat v 90. letech. Vstoupil do Strany demokratické revoluce (PRD), která se v roce 1986 oddělila od Institucionální revoluční strany (PRI). Ta mexické politice dominovala od svého založení v roce 1929 až do konce dvacátého století.
Mezi lety 1996 až 1999 byl také předsedou PRD a strana pod jeho vedením získala několik míst regionálních guvernérů a místa v senátu i parlamentu. V roce 2000 ukončil dominanci PRI v hlavním městě a stal se starostou. Prosazoval disciplinovanost v hospodaření a zaváděl sociální programy.
Vypracoval se na jednoho z nejpopulárnějších mexických politiků a očekávalo se, že bude kandidovat na funkci prezidenta. Byl oblíbený jak mezi dělnickou třídou, tak i mezi mladými lidmi a vysokoškoláky.
S volební prohrou se vyrovnával špatně
Během své první kandidatury na prezidenta byl Obrador jedním z favoritů. Jeho oponenti ho označili jako nebezpečí pro Mexiko a stejně jako v současnosti ho přirovnávali k Chávezovi.
V roce 2004 ho chtělo státní zastupitelství odvolat kvůli tomu, že odporoval nařízení soudu a nechal postavit přístupovou cestu k nemocnici na soukromém pozemku. Mnohými komentátory byla tato aféra označována jako pokus očernit ho v prezidentské kampani. Proti tomuto obvinění protestovalo téměř milion lidí v centru Mexico City a tehdejší prezident Vincente Fox proces odvolání zastavil.
Mexiko volíV Mexiku se volí přímou volbou v jednokolové volbě, prezident je ve funkci na jedno šestileté období. Voliči kromě prezidenta v neděli rozhodnou i o nových poslancích, senátorech, o regionálních parlamentech několika z třicítky států mexické federace, o starostovi mexické metropole a o radních měst. |
Obrador nakonec prohrál o půl procenta a prezidentem se stal Felipe Calderón. Porážku odmítal uznat a obvinil politické a ekonomické elity z falšování voleb. Rozpoutal protesty, které na několik týdnů ochromily hlavní město a prohlašoval, že právoplatným prezidentem je on. Jeho příznivci dokonce uspořádali happening s alternativní inaugurací.
V roce 2012 kandidoval znovu, ale opět neuspěl. Získal o sedm procent méně než vítěz voleb Enrique Peña Nieto, který kandidoval za PRI. Tentokrát měl výhrady proti průběhu volební kampaně a osočoval PRI z nakupování hlasů a překračování limitů na rozpočet kampaně. Došlo i na přepočítávání hlasů ve více než polovině volebních místností, Obradorova prohra se však potvrdila.
Po dvou neúspěšných pokusech stát se prezidentem opustil řady strany PRD a v roce 2014 založil vlastní stranu Morena - Hnutí za národní obrodu.
