Stočené negativy pionýra moderní válečné fotografie Roberta Capy byly podle listu The New York Times uloženy ve třech kartonových kufřících. Ruličky obsahují snímky ze španělské občanské války.
S nimi se Capa vypravil do Francie. Před jejím dobytím německou armádou v roce 1940 je nechal v Paříži ve své temné komoře.
Až do své smrti v roce 1954 se domníval, že jsou negativy zničeny. Kufříky se ale dostaly do Marseille, kde se jich ujal mexický generál a diplomat a odvezl je s sebou do své domoviny.
Mexiko v době občanské války sympatizovalo s tehdejší vládou republikánů. Capa stál právě na jejich straně fronty.
V roce 1995 se ale začaly objevovat zprávy o existenci negativů, a tak se bratr fotografa Cornell zkontaktoval s dědici mexického generála a po více než půl století se kufr dostal do New Yorku. Cornell Capa zde založil Mezinárodní centrum fotografie (ICP).
"Jde o svatý grál Capovy práce," popsal Brian Wallis, hlavní kurátor ICP, nalezené snímky. Mezi odborníky vyvolaly negativy překvapení nejenom kvůli domněnce, že již dávno neexistují, ale i proto, že by díky nim mohli odhalit další tajemství.
Po podrobné prohlídce materiálu možná najdou odpověď na otázku o pravosti Capova nejznámějšího snímku. Zda je Capa autorem černobílé fotky z roku 1936, na níž padá k zemi kulkou zasažený republikánský voják, je totiž od 70. let zpochybňováno.
Podle autora Capova životopisu Richarda Whelana je snímek opravdu Capův. Někteří odborníci o tom ale stoprocentně přesvědčeni nejsou. Podle některých se fotograf a jeho profesní (i životní) partnerka Gerda Tarová nedrželi žurnalistického pravidla nestrannosti.
Oba patřili ke komunistickým partyzánům a fotili je při zinscenovaných manévrech a běžných cvičeních. Negativ nejznámějšího snímku "Republikánský voják v okamžiku své smrti" nebyl nikdy nalezen (dlouho se fotka reprodukovala ze starého snímku).
Debatu o pravosti snímku zasaženého vojáka by mohl ukončit objev sekvence snímků, která by zaznamenávala to, co se stalo před výstřelem a po něm.
Robert Capa, vlastním jménem Endre Friedmann, pocházel z Budapešti, odkud ale kvůli svému politickému přesvědčení brzy odešel. Pod přezdívkou Capa se představoval proto, aby lépe prodal své snímky.
Byl prvním válečným fotografem-světoběžníkem, s typickou cigaretou v koutku úst, ověšený fotoaparáty. Odmítal, že by své snímky aranžoval: "Fotografie už jsou prostě tam a člověk jenom zmáčkne spoušť."
Mantra fotografa, který snímal zásadní válečné konflikty minulého století, zněla: "Nejsou-li vaše fotky dobré, nebyl jste dost blízko."