Podle Carlose Aguiara dealeři investují do míst, kde vláda nedokáže zaplatit vybudování cest nebo zajistit elektřinu. Drogoví magnáti města zasažená chudobou štědře zasypou penězi. A postaví tu třeba kostel nebo kapli.
"Budují věci, které pro tyto komunity hodně znamenají," tvrdí Aquiar, i když nepřipouští, že by církev mhouřila nad podezřelými aktivitami oči. "Neospravedlňuji to. Jen říkám, jak to je," řekl podle mexického listu Reforma na biskupské konferenci.
Aguiar neřekl, jestli gangy dávají peníze přímo církvi, aby je sama použila na stavbu, nebo jestli ji podporují jinými způsoby. Zdá se ale, že mezi podsvětím a církví panují důvěrné vztahy. Přinejmenším v malých městech, přestože prezident Felipe Calderón, vede agresivní protidrogovou politiku.
Jen od prosince 2006, kdy se ujal vlády, poslal okolo 25 tisíc vojáků a policistů, aby hlídali "horká místa", za mřížemi skončily stovky lidí.
Jeho úspěchy ovšem nejsou vždy přesvědčivé. Při zátazích na drogové bosse sítě totiž polapily nejčastěji jen malé ryby.
Loni zemřelo v Mexiku přes dva a půl tisíce lidí ve válce mezi znepřátelenými skupinami, které bojují o kontrolu nad cestami, jimiž se drogy dostávají do Spojených států. Najatí vrazi často své protivníky mučí. Výjimkou v těchto "kruzích" není ani smrt udušením nebo stětí.
