Že mají Norové přesnější předpověď počasí? Je to mýtus, říká meteorolog

  10:45
Sebere meteorologovi šéf prémie, když předpověď nevyjde? Proč skoro nikdy nejsou bílé Vánoce a často je trávíme na blátě? A proč se liší normální a takzvaná „pocitová teplota“? Na laické otázky, které zajímají většinu obyvatel, odpovídal v rozhovoru pro MF DNES meteorolog Petr Dvořák.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Jiří Bárta, 5plus2.cz

Podle statistik je leden nejstudenějším měsícem roku, letos mi však nějak přijde, že je nejstudenější únor.
Asi v 25 procentech případů je nejstudenější únor, ale ve třech čtvrtinách případů vede statistiky leden. Stejně tak v létě je většinou nejteplejší červenec, ale někdy také srpen. Jako třeba loni.

Meteorolog Petr Dvořák

Dostane meteorolog vynadáno od šéfa, když předpověď počasí nevyjde?
To zase ne. Každý ví, že počasí je velmi různorodé. Ale kdyby udělal hodně velkou botu, třeba předpověděl sněhovou kalamitu a bylo pět nad nulou, tak by vyhubováno dostal. Ale zase – nejde o práci jednoho člověka. Předpovědi počasí jsou týmovou prací.

A stalo se v posledních několika letech, že někdo předpověděl kalamitu a bylo pět stupňů?
Ani ne.

V poslední době se uvádí v běžné předpovědi počasí i takzvaná pocitová teplota. Co to je, jak k ní dojdete a proč se liší od normální?
S rostoucí vlhkostí našeho těla, třeba když vylezeme ze sauny nebo vany, narůstá pocit chladu. Proto se v létě chodíme koupat, abychom se ochladili. Proto když si jdeme zaběhat a náhle se zastavíme, máme najednou pocit, že je nám zima a musíme se obléci. Ten pocit se znásobuje, když fouká vítr. Můžeme stát v bezvětří a najednou začne foukat a my to vnímáme, jako že je větší zima. Zčervenáme. Proto se uvádí pocitová teplota.

A jak tedy spočítáte, že je nula, ale pocitová teplota třeba minus tři stupně?
Jsou na to indexy a vzorečky, ze kterých se to počítá v závislosti na větru a vlhkosti. Samozřejmě, pocitová teplota se zobecňuje, nelze přihlížet k pocitu konkrétního člověka. Je to i trochu iracionální hodnota. Jako kdybych se vás zeptal, jakou máte náladu. Není to zcela exaktní údaj.

Každý rok se novináři meteorologů ptají, jestli bude na Vánoce sníh. Není však rozdíl mezi městem a třeba malou obcí? Loni bylo v Praze bláto, ale stačilo vyjet za hlavní město a tam vládla ladovská zima. Nejsou otázky na bílé Vánoce zavádějící?
Jen malinko. Ale Praha představuje speciální případ – tepelný ostrov. Je tady provoz, domy vyzařují teplo, stojí tu továrny, což ohřívá vzduch. V hlavním městě se proto bílá zima objevuje čím dál tím méně často. Kromě toho musíme vzít v úvahu i globální oteplování. Týká se i České republiky a ono to znamená, že zimy na blátě jsou stále častější. Ale není to úplně všude. Na horách sníh leží. Dříve před nějakými osmdesáti nebo sto lety bývaly tužší zimy. Například jedenáctého února jsme měli výročí absolutního rekordu. Ten padl 11. února 1929 v Litvínovicích, kde bylo -42,2 stupně Celsia. Přitom ty jsou dnes součástí Českých Budějovic. Takovou teplotu už tam od té doby nenaměřili. Velmi studená zima přišla i v roce 1947 a pak v letech 1968 a 1969. Chodí to v takových vlnách.

Ale mrazové rekordy pro daný den padaly i na začátku února roku 2012? Na horské Kvildě bylo -38,1 stupně.
To ale absolutní rekord nepadl, navíc šlo o teploty v mrazových kotlinách Šumavy. Mimochodem, zpět k litvínovickému rekordu. Panují dohady, jaká zima byla asi ten den na Šumavě, kde se tehdy ještě neměřilo. Odhaduje se, že tam mohlo být klidně i minus 50 stupňů. Pokud teď padne nějaký rekord, bude to právě v mrazové kotlině, ale těžko ho srovnávat s tím, co se stalo v Litvínovicích na Stecherově mlýně (více viz box).

Nepřekonaný rekord ze Stecherova mlýna

Na konci ledna roku 1929 napadlo nebývalé množství sněhu. Pak začaly kruté mrazy. Vydržely celý únor a ještě 1. března bylo v noci minus 25 stupňů Celsia. Taková byla zima v roce 1929. Psalo se 11. února, když meteorolog Jaroslav Maňák naměřil v Litvínovicích u Českých Budějovic dokonce minus 42,2 stupně. V neděli tomu bylo už 89 let a dodnes nebyla tato rekordně nejnižší naměřená teplota v České republice překonána.

Teplotní rekord padl konkrétně ve stanici ve Stecherově mlýně, která byla v roce 1945 zrušena.

Rekord naměřil tehdy osmačtyřicetiletý profesor fyziky Jaroslav Maňák (1881-1965), který vyučoval na Gymnáziu Česká v Českých Budějovicích. Nebyl to žádný amatér, teplotu, ale i tlak a vlhkost zaznamenával každý den dlouhé roky a informace pak telefonicky hlásil do Prahy.

S rodinou Stecherů byl v příbuzenském vztahu a meteorologické měření prováděl od roku 1920. Začínal ovšem ve Skuherského ulici. Tam však měl problémy s obsluhou stanice, a proto ji přestěhoval právě do Stecherova mlýna.

ČTĚTE VÍCE: Mrazivý rekord Litvínovice drží už 85 let. Tehdy tam naměřili -42,2 °C

Použil jste termín „globální oteplování“. Myslel jsem si, že ho meteorologové nemají rádi a upřednostňují spojení „klimatické změny“?
Ano, bylo by to takové přesnější. Ale nebráníme se. Ono to je oteplování a je průkazné. Spíš nemáme rádi lidi, kteří to zesměšňují nebo z toho dokonce dělají politické téma, a klimatologové zůstávají stranou.

Pamatuji si na jednoho renomovaného českého přírodovědce, který na konferenci řekl, že pokud se zvýší průměrná teplota o jeden stupeň, tak to není žádná tragédie. Že tady bude jak v Budapešti a neznamená to nic víc než lepší úrodu rajčat a paprik. Jde to takhle zlehčit?
Jeden stupeň už je docela dost. Modely předpokládají, že ode dneška do konce století vzroste průměrná teplota právě o jeden až dva stupně Celsia. Nejde jen o to, že v Praze průměrná teplota z 10 stupňů stoupne na 11, to se řekne, že to není taková tragédie, ale přijdou větší extrémy počasí. Pravděpodobně bychom se dočkali v létě častěji čtyřicítek – a to není nic příjemného. A hůř, v zimě zase minus čtyřicítek. A došlo by na výkyvy počasí, během čtrnácti dnů v zimě by se teplota mohla změnit z plus patnácti na minus pětatřicet. Tedy velká oscilace počasí.

Proč nastane oscilace i směrem dolů, když jde o oteplování?
Je to složitější v tom, že oteplování se týká hlavně středních a vysokých zeměpisných šířek, mírného pásu a polárních oblastí. Tam je to nejzřetelnější. Otepluje se o pět až šest stupňů. Na rovníku se to skoro nemění. Dřív bylo na rovníku třicet stupňů a na pólu minus třicet. A teď je na pólech minus 25 stupňů. To ovlivňují proudění v atmosféře. Víc se střídají vpády teplého vzduchu od jihu a studeného od severu. Dalo by se to přirovnat k jízdě v autě po silnici. Dřív bychom jeli rovně, ale dnes jedeme jako opilý člověk a meandrujeme cikcak do stran. My tím autem vnášíme z pravé strany něco do levé a obráceně.

Nejde jen o „bílé Vánoce“. Před letními prázdninami se zase všichni ptají, jestli bude hezky na dovolené a vždycky přijde zklamání, že bude pršet, protože doznívá středoevropský monzun, a proto zmoknou i stanující na karlovarském filmovém festivalu.
Jde o důsledek medardovských dešťů. Ale třeba loni nebo předloni žádné medardovské počasí nenastalo, takže to také není úplně pravidlo. Je to důsledek teplého května. Prohřívá se kontinent a vpadne sem chladnější vlhký vzduch z Atlantiku a s ním medardovské deště, které samozřejmě nekapou čtyřicet dní. To počasí chodí v několika vlnách. Někdy přijde 8. června, pak je chvíli hezky a následně dorazí několik slábnoucích vln. Může to zasahovat až do začátku července, tak baťůžkáři v Karlových Varech mohou zmoknout.

Je předpověď počasí přesnější, než dejme tomu před deseti lety?
Určitě. Lidé to možná tak nevnímají, protože rádi nadávají. Zlepšilo se to však velmi výrazně. V hydrometeorologickém ústavu v pražských Komořanech máme superpočítač a brzy možná dostaneme nový. Před deseti patnácti lety taková výpočetní technika nebyla k dispozici. Síť míst, pro která předpovídáme, jde zahustit.

Chápu, zatímco dřív byla předpověď pro Středočeský kraj, tak teď už máme speciální předpověď pro Beroun, Benešov a další města?
Ano, přesně tak. A místo 4,7 km bude možné předpovídat počasí na 2 kilometry. Existují i nová data a nové radary, které pozorují kapičky v oblacích. Před deseti lety nebylo možné spočítat, že se u Plzně vytvoří bouřka. Dnes už to jde. Bouřka představuje malý jev v atmosféře a čím je menší, tím hůř se to počítá. My třeba dnes řekneme, že zítra přijdou bouřky z tepla, ale už ne, že bouřka dorazí v šest večer nad Příbram. Ale už to k tomu směřuje. V horizontu deseti let to budeme schopni předpovědět. Pak včas zavoláme do Příbrami starostovi, že tam budou přívalové deště a má začít rovnat pytle proti povodním.

Všímají si lidé vůbec regionálních rozdílů v předpovědi počasí a nemají kvůli své nepozornosti občas mylný pocit, že jste se netrefili? Před Vánocemi bylo v Praze teplo a v Šumperku, kam jsem jel, pravá zima, a to nejsou žádné hory. Překvapivý rozdíl.
Ano, lidé to mají zkreslené. Česká republika je specifická víc než třeba rovinaté Polsko nebo státy Beneluxu. Ty to mají jednodušší. U nás je velký rozdíl v počasí mezi západem a východem, protože západ leží blíž k oceánu. Nezapomeňme ani na vertikální členitost. Vysočina má sice jen 800 metrů, ale oproti Polabí už je to rozdíl. Kdo jezdí do Krkonoš, tak ví, jak rozdílné počasí může být v jednom okamžiku ve Špindlerově Mlýně a v Peci pod Sněžkou, která leží jen přes kopec.

Jaký tedy může být největší teplotní rozdíl v jednom okamžiku mezi různými místy v Česku?
Zažil jsem – a není to tak dlouho – kdy bylo na Moravě 15 stupňů Celsia, ale na západě minus tři.

Vždy mi přišlo absurdní, že hodně lidí v Česku se kvůli předpovědi počasí dívá na norskou meteorologickou internetovou stránku yr.no. To je opravdu lepší?
Jde o mýtus, i když jejich model je také dobrý. Ale nechápu, jak se rozšířila pověst, že jen ti Norové jsou přesní. Asi si někdo vzal mobil a podíval se na předpověď u něj ve Lhotě a zrovna jim to vyšlo lépe. Jenže v dalších dnech to zase mohlo být jiné. Třikrát to třeba vyšlo a dvacetkrát to pak nevyšlo.

Sledujete předpověď počasí norské meteorologické služby?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 20. února 2018. Anketa je uzavřena.

Ano
Ano 3089
Ne
Ne 920

Čím to je, že lidé počasí v posledních letech tolik řeší?
Myslím si, že žijeme v krásné době a můžeme dělat spoustu různých aktivit. Jezdit na kole, na koni, chodit létat. Lidé dělají víc věcí, kvůli kterým potřebují předpověď. Mohu si klidně na den vyrazit do hor zajezdit si v zimě na kole, a tím spíš mě zajímá, jestli bude sníh nebo mlha. Zájem o počasí stoupá. Přibyl i automobilový provoz a lidi zajímá, jestli to bude klouzat. Na počasí jsme prostě závislí.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Šebo: Rodiče neočkovaných dětí jsou zločinci, černý kašel je pro kojence smrtící

  • Nejčtenější

Rvačka na lesbi show. Policista zbil pět dívek i ochranku smíchovského klubu

14. března 2024  13:49,  aktualizováno  14:10

Silně opilý policista v uniformě brutálně napadl a zaklekl 19letou dívku. Ta skončila v nemocnici....

Babiš se ptal na děti Lipavského. Nešlo o kompro, tvrdí. Za vulgarity se omlouvá

11. března 2024  15:14,  aktualizováno  16:57

Předseda hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš v neděli u svých spolupracovníků poptal citlivé...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nedám Ukrajině ani cent a válka skončí, řekl Trump při setkání Orbánovi

11. března 2024  9:42

Bývalý americký prezident Donald Trump, který se podle všeho opět stane kandidátem amerických...

Pokud budeme ohroženi, jsme připraveni na jadernou válku, prohlásil Putin

13. března 2024  6:16,  aktualizováno  10:03

Sledujeme online Rusko rozmístí vojáky a zbraně u hranic s Finskem, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Vstup...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Wehrmacht na Václaváku. Kluka z ikonické fotky zavraždili v Osvětimi

13. března 2024

Seriál Ruce zaťaté v pěst a bezmoc českých strážníků. Tak Pražané před pětaosmdesáti lety „vítali“ německé...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Dalších šest let s Putinem: dosáhl toho, co chtěl, nejspíš ještě přitvrdí

19. března 2024

Premium Vladimir Putin si může gratulovat. I když se mu na Západě mnozí vysmívají, že v Rusku zorganizoval...

„Prázdný Topol“ či „kráva“ poslankyně. Nevybíravě mluvili premiéři i prezidenti

19. března 2024

Premium Andrej Babiš omylem poslal e-mail jinému adresátovi a v úterý se kvůli tomu mimořádně scházejí...

Slovenská prezidentská debata: jak se „krasomluvec“ Pellegrini otřel o Čechy

18. března 2024  20:40,  aktualizováno  23:36

Dva největší favorité slovenských prezidentských voleb se vůbec poprvé utkali v televizním duelu....

Na silnici z Klatov do Plzně bourala čtyři auta, v nemocnici skončil i kojenec

18. března 2024  21:06,  aktualizováno  21:37

Na hlavní silnici z Klatov do Plzně u Přeštic bouraly čtyři osobní automobily. Čtyři lidi včetně...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...