OTÁZKA:
Pane Setvák, zdravím Vás a skláním se před Vámi a Vašimi znalostmi. Mám dotaz: Čím si vysvětlujete fakt, že počet supercel je v Čechách daleko vyšší než na Moravě a ve Slezsku? Má v tom "prsty" orografie či vzdálenost od Atlantiku? Děkuji za odpověď. A ještě děkuji za knížku "Fyzika oblaků a srážek"...
Michal z Přerova
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, nejsem si jistý, zda tomu tak skutečně je. Detekce supercel je především záležitostí radarů, operativně se nedělá, takže současné názory na frekvenci supercel v různých částech republiky jsou opřené spíše o vizuální pozorování pozorovatelů v terénu - a těch máme asi více v Česku :-) (hlavně mezi amatéry).
1.7.2008 9:04
OTÁZKA:
Je pravda, že se v nejbližších dnech bude opakovat stejná situace jako v minulém týdnu? díky
Hanka
ODPOVĚĎ:
Stejná určitě nikoliv, mohla by být nanejvýš podobná ... nejsem ale člověk produkující předpovědi, tak raději sledujte aktuální předpovědi kolegů, kteří mají podstatně více informací než já (mou profesí jsou družice)
1.7.2008 9:06
OTÁZKA:
Dobry den, zajimalo by me vic o savych virech co u tornada pred tydnem vznikly. Co se o nich da rict, proc vlastne vznikaji?
Northman
ODPOVĚĎ:
Toto se nedá odpovědět krátce - podrobnější informace i na toto téma najdete na našich "tornádových" stránkách, www.chmi.cz/torn
Principiálně mohou vzniknout na jakémkoliv větším tornádu - poprvé jsme je u nás prokázali u tornáda v roce 2001 v Posázaví (Milošovice - Velká Paseka). Právě ale savé víry působí největší, ostře lokalizované škody. Zřejmě se vyskytly i právě na tornádu jižně od Chrudimi minulou středu, jinak některé škody prostě vysvětlit nelze.
1.7.2008 9:09
OTÁZKA:
Dobrý den, proč bylo tornádo zrovna v Pardubicích? Děkuji, Adam
Adam
ODPOVĚĎ:
Může vzniknout kdekoliv, na "vhodné" bouři. Prostě ta co přecházela přes oblast jižně od Chrudimi, měla k tomu vhodnější podmínky než jiné bouře ten den. Dokládá to i analýza radarového pozorování. Současně ale máme vytipováno i několik dalších potenciálních supercel, které rovněž mohly být doprovázeny tornády - pouze o nich zatím nevíme. A je otázkou, zda se o nich dozvíme. Případná pozorování posílejte na adresy uvedené na našich stránkách...
1.7.2008 9:12
OTÁZKA:
chtel jsem zepat jake bylo nejsilnejsi tornado u nas v cr??
a zda bylo tornado v roce 98 nebo nejak tak v Dilech na Rokycansku
radek
ODPOVĚĎ:
Nejsilnější tornáda posledních let byla pravděpodobně z roku 2001 v Posázaví a 2004 v Litovli. Podobně jako ta z minulé středy byla síly F3.
1.7.2008 9:13
OTÁZKA:
Proč jsme nakoupili Gripeny a ne Tornada ,když jsou tak účiná?
markoah
ODPOVĚĎ:
:-)
1.7.2008 9:14
OTÁZKA:
Prosím Váš názor na klimatologa a vševědce Klause.
bukowski
ODPOVĚĎ:
Předně nejsem klimatolog, ale (družicový) meteorolog. Jako vědec ale s řadou vyjádření pana prezidenta nemohu souhlasit, připadají mi poněkud "principiálně dogmatická" či přinejmenším nevědecká...
1.7.2008 9:16
OTÁZKA:
Dobrý den pane Setváku. Bydlím přímo v epicentru, takže se jen zeptám, zda li můžeme do budoucna očekávat podobné, ba ještě horší katastrofy? Děkuji.
Marek
ODPOVĚĎ:
Nevím sice v "epicentru" čeho, ale obecně podobné katastrofy (tornáda) většinou stejné místo nenavštěvují vícekrát za sebou. Alespoň ne v krátkém časovém měřítku ... I když vyloučit to úplně nelze.
1.7.2008 9:18
OTÁZKA:
Dobrý den, mě by zajímalo, čím to je, že se tornáda či tromby objevují spíše v brzkých odpoledních hodinách, než večer... Má to svůj důvod, nebo je to jen shoda náhod u posledních případů?
Tomáš z Olomouce
ODPOVĚĎ:
Souvisí to s maximem konvekce - rozvojem silnějších konvektivních bouří. Právě ty mají maximum v pozdějších odpoledních a večerních hodinách. Netornádické tromby se mohou vyskytnout i v jinou denní dobu.
1.7.2008 9:19
OTÁZKA:
Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda může tornádu vzniknout a fungovat i na horách v hornatém terénu?
michal
ODPOVĚĎ:
Obecně mohou, jak to dokládají případy i například z hornatých oblastí Evropy. Mají to tam ale obtížnější, drsný terén přeci jen ztěžuje cirkulaci bouře, která tornádo vyvolává. Každopádně jsou ale v horských oblastech méně častá než v rovinách.
1.7.2008 9:22
OTÁZKA:
Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli je možné že tornádo na Pardubicku souviselo
se supercelární bouřkou která tam procházela a dále by mě zajímalo zda takhle
silný vítr běžně může vyprodukovat i downburst, případně jestli tam nebyla kombinace obou jevů. Na radaru bylo vidět v inktriminované době a místě i jakési prohnutí linie bouřek. A co situace koncem tohoto týdne ? Mě se to zdá podobně nebezpečné. Díky za odpovědi.
Pavel
ODPOVĚĎ:
Částečně na tuto otázku již bylo odpovězeno. Downbursty, resp. "microbursty" tato bouře rovněž "vyprodukovala", na místě jsou škody obojího původu. To "prohnutí linie bouřek", tzv. bow-echo souviselo právě se supercelární podstatou této bouře.
1.7.2008 9:24
OTÁZKA:
Jak jste se dostal ke svému povolání a proč vás zajímají zrovna tornáda? Díky
Jana
ODPOVĚĎ:
:-) K tornádům jsem se dostal přes meteorologické družice, které jsou moji primární specializací. Jedna z oblastí, které se snažíme více porozumět, je jak dalece souvisí vzhled horních hranic konvektivních bouří (pozorovaný družicemi) s nebezpečností bouří, jejich intenzitou a vnitřní strukturou. I proto se snažíme o "našich" bouřích dozvědět co nejvíce, o tom co se pod nimi skutečně dělo, abychom měli s čím porovnávat... Odtud byl již jen krůček k zájmu o konvektivní bouře na "obecné úrovni", hlavně o ty silnější. Jistou výzvou bylo to, že se o nich pořádně u nás ještě před nějakými deseti - patnácti lety moc nevědělo.
1.7.2008 9:29
OTÁZKA:
Meteorologie je čím dál populárnější i mezi amatéry. Jistě to zjišťujete i návštěvností vašeho webu, zejména, když se děje něco zajímavého. I když váš web obsahuje spoustu zajímavých informací a odkazů, je z mého pohledu technicky velmi velmi dávno překonaný. Uvažujete o novém kabátě vašeho webu?
Franta
ODPOVĚĎ:
S Vašim názorem na web ČHMÚ naprosto souhlasím. ČHMÚ chystá novou podobu svého webu, avšak my z našeho pracoviště (Praha-Libuš)s tím naprosto nic "nenaděláme", náš vliv je minimální. Chystá se "portálové" řešení, jeho spuštění je prý "na spadnutí" - takže sledujte naše stránky a třeba se i brzo dočkáte :-)
1.7.2008 9:33
OTÁZKA:
Dobrý den. Chtěl bych se zeptat, jak jsou na tom s tornády naši sousedé (Slovensko, Rakousko, Polsko a Německo), vyskytují se tam časteji než u nás a nebo méně. Předem děkuji za odpověd. Přeji hezký den
Radek
ODPOVĚĎ:
Jsou na tom podobně - po přepočtu plochy jednotlivých zemí a počtu tornád dostáváte podobnou frekvenci výskytu. Jiné to ale je s efektivností detekce či dokumentace tornád. Situace u nás je přibližně srovnatelná třeba s Německem či Rakouskem, tam se tornády zabývají na zhruba stejné úrovni. Německá meteorologická služba (DWD) má dokonce oficiálního "tornádového komisaře", který ale na rozdíl od nás pracuje pouze od stolu, do terénu nevyjíždí. Z našich sousedů je nejhorší situace v Polsku - byť tam, měli v posledních letech několik silných tornád, jejich evidencí se tam nikdo oficiálně nezabývá.
1.7.2008 9:37
OTÁZKA:
Co je pravdy na tom ,že Paroubek nosí pod sakem tričko jako mel Superman?
real story
ODPOVĚĎ:
Asi dokud mu sako nesundá nějaké tornádo, tak si to neověříme. A s neověřitelnými fakty já nepracuji :)
1.7.2008 9:38
OTÁZKA:
Dobrý den, chci se zeptat, jaký je Váš názor na frekvenci výskytu bouří s velmi silným větrem v Česku. Když přišel Kyrill, říkalo se, že je to ojedinělá záležitost, která se vyskytuje jednou za několik desetiletí. Ale letos přišla Emma a ještě ta bezejmenná bouřka minulý týden... Je to trend? Máme se připravit na to, že bude hůř?
Tereza
ODPOVĚĎ:
Předně - větrné bouře související s cyklonami Kyrill či Emma byly úplně jiného původu, souvisely s přechodem zimních studených front. Bouře z minulého týdne byly typickými konvektivními bouřemi vyskytujícími se v teplejší polovině roku. Oba typy bouří se však vyskytovaly i v minulosti, jen neznáme jejich přesnou frekvenci a intenzitu, jsme zpravidla odkázáni na různé kroniky. Ohledně trendu bych tedy nemluvil, i když samozřejmě i frekvence a síla těchto bouří může souviset s trendy klimatu - v některých obdobích mohou být častější a silnější než jindy, jindy jich může být méně. Podobně jako třeba povodně, tropické cyklóny, či jiné meteorologicky podmíněné katastrofy. Jeden můj kolega (z amerických Velkých Plání) říká: "Always can be worse!" (Vždy může být hůře.)
1.7.2008 9:46
OTÁZKA:
Dobrý den, jaký máte názor na "globální oteplování"? Jste zastáncem názoru, že za glob.oteplování může největší měrou člověk a že nám hrozí katastrofické scénáře, nebo se spíše kloníte k názoru, že výkyvy teplot (byt i z našeho pohledu extrémní) jsou přirozené a probíhají nezávisle na člověku a jeho aktivitách na Zemi. Děkuji za odpověd a přeju Vám mnoho úspěchů ve Vaší zajímavé práci.
Lenka
ODPOVĚĎ:
Jak jsem se již v jedné z prvních odpovědí zmínil, nejsem klimatolog, ale meteorolog, a do jejich profese jim nechci "fušovat" :-) My meteorologové se zabýváme především tím, co se děje aktuálně, zatímco právě klimatologové se zabývají dlouhodobými trendy počasí. Můj názor je tedy irelevantní.
Každopádně změny klimatu zde byly i dávno před nástupem člověka na scénu, takže přinejmenším podstatná část změn je přirozeného původu. Otázkou je tedy míra, jak dalece si "člověk rozumný" svou arogancí vůči této planetě podřezává větev, na které coby živočišný druh sedí...
1.7.2008 9:52
OTÁZKA:
Přeji dobrý den pane Setváku,
minulý rok po bouřce se nám rozestoupil komín,jako by cihly od sebe někdo rozstrkal.Na skříni s hlavním el.rozvodem byla vypálená plocha,spálený hlavní jistič,stejně tak na plech.skříňce s pojistkami v domě,kde byl také vyražený kus zdiva.Jinak nic.Prý vše zpusobil kulový blesk.Přitom nejsme v okolí nejvyšší bod,naopak sousedé s vyšší střechou mají hromosvod.Je to možné a můžeme se nějak ochránit v budoucnu?
Alena S.
ODPOVĚĎ:
Nejsem specialista na uzemění budov, ale rozhodně neplatí to, co se traduje, a sice že blesk uhodí pouze do nejvyšších objektů. Záleží především na vodivosti podloží, na "snadnosti cesty do zěmě", kterou si blesk vyhledává. Obraťte se sna specialisty na uzemění budov.
1.7.2008 9:54
OTÁZKA:
Dobry den, jaky je vas nazor na kontroverzni tema globalniho oteplovani? Je, podle Vas, uzce spjato s lidskou cinnosti ci se na nem prevazne podily i ostatni vlivy, ci je to prirozena faze, kterou prochazi nase planeta?
Vim, ze je to neni tema na jednoslovnou odpoved, ale zajimal by me nazor cloveka z oboru.
Diky
Jiri H.
ODPOVĚĎ:
Před chvilkou jsem na toto téma odpovídal, koukněte se o pár otázek výše.
1.7.2008 9:55
OTÁZKA:
Dobrý den. Můžete odhadnout, zda má tendence výskytů stoupající trend? Co by bylo nutné splnit za podmínky, aby se zde vyskytovaly i silnější (F4 ..), případně zda je to vůbec na tak malé ploše ohraničené horami vůbec možné. Děkuji
Ra
ODPOVĚĎ:
Zatím u nás máme "pouze" tornáda síly F3 (nebo přesněji o tornádech síly F4 či dokonce F5 u nás zatím nevíme). Každopádně ale platí, že na určitý počet slabých jevů připadá jeden jev silnější, a na určitý počet silnějších jevů může připadnout jeden jev extrémní (a toto platí nejen v meteorologii, platí to například i pro zemětřesení, sopečné erupce, dopady vesmírných těles na Zemi, či jinde). Takže rozhodně výskyt tornáda síly F4 či dokonce F5 vyloučit ani u nás nelze, jen je otázkou, kdy se tak stane - možná letos, možná za sto let, možná za tisíc let). Prostě nevíme kdy se tak stane, někdy ale přijít může.
1.7.2008 10:00
OTÁZKA:
Zdravím, jakto že se liší předpovědi amatérů a CHMU. Hlavně by mě zajímalo
jestli CHMU vyhodnocuje některé důležité bouřkové veličiny a indexy které napovědí
něco o povaze bouřek a jejich chování při přechodu fronty ? Díky
Matěj
ODPOVĚĎ:
Zeptejte se kolegů, co se zabývají tvorbou předpovědí (na centrálních či regionálních předpovědních centrech). Já se předpověďmi nezabývám, není to má profese.
Je ale nutné si uvědomit, že "amatér" (nikoliv v pejorativním významu - prostě řekněme nikoliv ten, kdo tím není pověřen státem se všemi z toho vyplývajícími povinnostmi), si může dovolit poněkud "extrémnější" předpovědi než profesní meteorolog - zatímco předpovědi amatérů, které někdy "nevyjdou", nikoho "nevytáčí" a nezpůsobí žádné hmotné škody, neúspěšná "extrémní" předpověď z produkce ČHMÚ by napáchala hodně zbytečných ztrát. Možná i proto jsou kolegové produkující předpovědi občast trochu "konzervativnější" než amatéři. Někdy se ale skutečně může stát, že ČHMÚ určitou situaci trochu podcení.
1.7.2008 10:08
OTÁZKA:
Dobrý den. Chci se Vás zeptat v jaké oblasti se u nás tornáda vyskytují nejčastěji, nebo je největší pravděpodobnost. A bude výskyt tornád u nás stále častější? Děkuji za odpověď a přeji hezký slunečný den
Martin Plášil
ODPOVĚĎ:
Mohou se u nás vyskytnou kdekoliv, větší "šance" mají v rovinatých nebo jen mírně zvlněných oblastech, v horách jsou jejich "šance" trochu nižší. Pro tvrzení o jejich nárůstu nejsou žádné důvody (alespoň ne zatím) - co pozorujeme, je nárůst efektivity jejich detekce, dokumentace. K tomuto zlomu došlo koncem minulé dekády, nebo přesněji začátkem této - ale souvisí to především s nástupem Internetu a rozvojem a rozmachem dostupnosti digitálních fotoaparátů, foťáků v mobilech, apod. V posledních letech i rozvojem amatérské meteorologie - ukázkou skutečně "profesionálního přístupu" jsou třeba stránky kolegů "amatérů" z www.bourky.com - vzájemná spolupráce je bezesporu přínosem pro obě strany.
1.7.2008 10:15
OTÁZKA:
Pozorovala jsem co se na nebi tenkrat delo. Mraky ruznych velikosti i ruznych barev se mi primo nad hlavou honily ve vsech smerech. Asi po 15-ti minutach nebe zezelenalo a na Rabstejnskou lhotu se hnal tesne nad zemi pas hustych mraku obrovskou rychlosti. S obrovskym hukotem. Po asi 10-ti vterinach to bylo z meho obzoru pryc. Chtela jsem dojit pro kameru, ale clovek jenom stal a nevericne koukal a vedela jsem, ze to stejne nestihnu. Vichr to hnal obrovskou silou. Urcite to nebylo 120km/hod, muselo to byt podstatne vice. Dotaz ani zadny nemam, snad jen, jak poznam priste, ze to prijde zase? Jsou naznakem ty honici se mraky? Preji pekny den
Alena Chrudim
ODPOVĚĎ:
Prijit "to" muze, dekujeme za popis.
1.7.2008 10:16
OTÁZKA:
Dobry den, chci se zeptat, zda tornado muze byt take "nalezato"? Pri tech bourkach minuly tyden byl kousek od Celakovic takovy lezaty mrak, vypadal trochu jako ponozka a otacel se. Jeste jsem si delala legraci, ze je to nejaky mlade od tornada, ktery jeste nevi, jak ma spravne stat :-) A pak jsem si druhy den precetla o tech skodach ruzne po republice...
Ita
ODPOVĚĎ:
Tornado se muze ruzne kroutit, zejmena ve sve zaverecne fazi, pred rozpadem. Pripomina ale uzkou trubici ci lano, visici z oblohy. To, co jste pozorovala minuly tyden, byla nejspis oblacnost vyskytující se tesne pod zakladnou boure, na hranici vtékajícího a vytékajícího vzduchu (tzv. shelf cloud). Pouze se ale dohaduji, daleko větší vypovídací schopnost má fotofrafie nebo videozáznam jevu... Takže Vám asi moc neodpovím, každopádně podobných jevů může být více.
1.7.2008 10:21
OTÁZKA:
Dobry den, co ma clovek delat kdyz ho potka takove tornado :-) ? A jak si tornado vybira "cestu", je to uplna nahoda?
Cimrmanek
ODPOVĚĎ:
Viz naše stránky, www.chmi.cz/torn (a tam pak "Pokud náhodou potkáte tornádo...")
Tornádo si cestu nevybírá, nese ho "mateřská bouře", kterou zase unáší okolní proudění (neplatí to ale úplně vždy, někdy si to bouře "vyšlápnou" vpravo nebo vlevo od ostatních, a právě ty pak mohou být nejvíce nebezpečné). Z legrace se jinak říká, že tornádo si vždy vybere nějaké zajímavé "sousto" - zpravidla něco, co bylo postaveno nedávno ... to je samozřejmě fáma, jen to lidi více upoutá :-)
1.7.2008 10:25
ODPOVĚĎ:
Dobrý den, nejsem si jistý, zda tomu tak skutečně je. Detekce supercel je především záležitostí radarů, operativně se nedělá, takže současné názory na frekvenci supercel v různých částech republiky jsou opřené spíše o vizuální pozorování pozorovatelů v terénu - a těch máme asi více v Česku :-) (hlavně mezi amatéry).
1.7.2008 9:04
