Městská policie se snaží udržet své muže

Praha - Vedení pražské městské policie je nuceno dělat vše pro to, aby udrželo v zaměstnání své muže. Proto strážníci, kteří slouží u policie déle než pět let, dostávají v těchto dnech stužky za věrnost. Není divu - strážníků je ve městě stále nedostatek. O tuto práci navíc není mezi lidmi velký zájem a i mnozí z nových členů brzy odcházejí do jiného zaměstnání.

Jedním z důvodů jsou finance - začínající strážník si vydělá asi osm tisíc korun hrubého měsíčně, takže se mladí lidé snaží dostat spíše do policie státní anebo k bezpečnostním agenturám.

"Tato slavnost je takové morální ocenění práce těch, co vydrželi," prohlašoval včera ředitel městské policie Radim Chyba. "Jsou to lidé, o které stojíme. Prokazují, že mají vztah k městské policii a váží si toho, že mohou jako strážníci pracovat," dodal. I přes tato velká slova se však strážníci kromě stužek a diplomu ničeho dalšího nedočkali. Tedy ani obálky s penězi.

Stužkami město nešetří - celkem bude v celé Praze ostužkováno 516 strážníků. Při desetiletém výročí policie, které připadá na květen, bude oceněno šedesát strážníků, kteří stáli u zrodu městské policie.

Nedostatek strážníků přiznal včera i místostarosta Prahy 6 Tomáš Chalupa, který předával stužky ve svém obvodu. "Je potřeba je hodnotit reálně vzhledem k jejich počtu, který není úplně ideální. Za ty tři roky, co mám na starosti bezpečnost, je znám, a vím, že musí být připraveni nejen dávat pokuty, ale především pomoci a poradit lidem. A musí mít tu práci především rádi, protože chodit osm hodin denně po ulici není žádný med," konstatoval Chalupa.

Zatím je v metropoli 1200 strážníků, což ovšem nestačí. "Pražská městská policie nyní čeká na novelu zákona o obecní policii, která má zpřesnit kompetence strážníků. Chceme také dokončit svou reorganizaci, při níž byl před dvěma lety zaveden systém okrsků. Stále chybí asi dvacet z předpokládaného počtu 230 strážníků, kteří v nich mají působit," uvedl Chyba.

Motivy strážníků, kteří se rozhodli sloužit u městské policie, jsou různé. Ti, kteří byli ve středu oceněni, mají však jedno společné. I přes všechny komplikace už vydrželi tak dlouho, že odejít nechtějí.

Například Martina Štursová se vrátila ke službě po tříleté přestávce, kdy byla na mateřské dovolené. K policii nastoupila ve dvaadvaceti letech. Předtím dělala ve spořitelně, ale ženský kolektiv jí naprosto nevyhovoval. "Byla to pro mě taková životní výzva. Zdálo se mi to jako zajímavý nápad, ale konkrétní představu o práci strážníka jsem moc neměla," řekla Štursová.

Nejvíce ji už na začátku začala bavit průprava k sebeobraně. Judo, karate ani box v životě nedělala, ale brzy se jí to zalíbilo. "Byly ale také krušné chvíle. Dvě dvanáctihodinové služby denní, dvě noční, byla to řehole. Nyní už dělám na přestupkovém oddělení, ale také mě to baví," řekla.

Plat podle ní může být vyhovující snad jen pro ženu, která má finanční oporu v muži. "Máme všichni kolem deseti tisíc čistého. Pro chlapa, který má živit rodinu, to ale není dobré," dodala.

To potvrdil také Petr Růžička, který se do takové situace nyní dostal. Žena je na mateřské, on ale chce přesto u strážníků zůstat. "Zvládali jsme to dosud, zvládneme i dál. Baví mě hlavně komunikovat s lidmi. Škoda jen, že nemáme větší pravomoci. Kdybychom mohli řešit drobné krádeže a dopravu v Praze, vše by bylo jednodušší," řekl.

Strážníků je v Praze málo, zkušených minimum

Ředitel Městské policie v Praze Radim Chyba přiznává, že jedním z největších problémů jsou časté výpovědi strážníků "Fluktuace je veliká," konstatuje Chyba, který však podle svých slov věří, že letos naplní plánovaný počet míst.

Jak si ji vysvětlujete?
Příčin je několik: někteří uchazeči o práci jen potřebují překonat nějakou svízelnou životní situaci, třeba nezaměstnanost. A vědí, že u nás příležitost je. Pak jsou tu zájemci bez motivace, kteří později poznají, že je ta práce o něčem jiném, než si představovali.

Můžete být konkrétnější. Co je to za lidi, kteří přicházejí bez motivace?
Někteří chtějí být akční, takových tu bylo dost a je dobře, že odešli. My vedeme naše lidi, aby pomáhali a nebyli represivní složkou. Důraz teď klademe na strážníky okrskáře, to musí být lidé usedlí, asertivní, schopní navázat komunikaci. To nemohou být dvacetiletí janci.  

Neodcházejí strážníci také proto, že si vydělají méně než státní policisté a často i černí šerifové?
Možná.... Průměrný plat je kolem patnácti tisíc hrubého.

O pět tisíc méně než u státní policie.
Když odejdou k ní, tak to není špatné, zůstávají v oblasti bezpečnosti. Ale horší je, když utečou úplně mimo obor, a to se často stává.

V Praze je dvanáct set strážníků. Stačí to?
Nestačí. I vedení městských části volá po dalších. Zastupitelstvo schválilo celkový počet třináct set lidí, ale my už dnes víme, že zejména okrskářů by mělo být víc. Nechci říkat prognózy, ale patnáct set strážníků by v Praze být mohlo.

Před deseti dny jste bilancoval rok 2001. Začněme teď úspěchy.
Daří se nám naplňovat vytyčené cíle - dobře funguje dvě stě deset okrskářů, samostatně působících strážníků odpovídajících za svěřené teritorium. Ti mají mobilní telefony, na které jim lidé mohou volat, přemisťují se na horských kolech nebo mopedech. A taky je teď mnohem těsnější vazba k samosprávám než kdy dřív, i starostové mohou strážníkům zadávat úkoly.

V médiích se však loni znovu objevilo několik skandálů spojených s městskou policií.
My jsme jako desetileté dítě, takové slavíme letos výročí. A jako dítě máme problémy a bolesti, všechno ideální není. Musíme například daleko více kontrolovat strážníky kvůli korupci. Na rovinu říkám, že jsme si loni několik takových excesů sami vyřešili a s těmi zaměstnanci jsme okamžitě ukončili poměr. Pak to mělo dohru před orgány činnými v trestním řízení.

Na městskou policii jsou různé názory. Šéf republikové Radislav Charvát by ji nejraději zrušil, naopak skupinka poslanců pro vás před nedávnem navrhovala větší pravomoci. Jaký očekáváte vývoj?
Zrušení se nebojím, prokázali jsme své opodstatnění. Nechceme nahrazovat práci republikové policie,  nejsme její zmenšenou kopií. Děláme naopak spoustu úkolů, která je úplně mimo její okruh. Samozřejmě, že někdy pomáháme zajišťovat bezpečnost osob a majetku. Ale to neznamená, že se naše činnost překrývá.