Díky několika novým obyvatelům by rozpočty uvedené trojice měst rázem zbohatly o zhruba sto milionů korun, tedy přibližně o pětinu příjmů.
Za účetním kouzlem stojí novela zákona o rozpočtovém určení daní, která stanoví pravidla pro přerozdělování peněz vybraných na daních mezi stát, kraje a obce.
Města a obce dělí tato legislativa od příštího roku podle velikosti do čtrnácti kategorií, v nichž pak dostávají všichni stejně v přepočtu na jednoho obyvatele.
Budějovice, Ústí i Hradec nyní patří do kolonky měst s 50 až 100 tisíci obyvateli, a mají tak dostávat podle ministerstva financí zhruba pět tisíc korun na obyvatele. Ovšem ve vyšší kategorii mezi 100 a 150 tisíci obyvateli - už činí příděl městu přibližně o tisícikorunu na hlavu více.
Dá se očekávat, že brzy "výhody" zákona odhalí i další města a obce, které se počtem svých obyvatel také pohybují na hraně jedné ze čtrnácti kategorií a s několika novými obyvateli by se mohly vyhoupnout o kolonku výš.
"Získat několik málo obyvatel určitě za těch sto milionů korun navíc stojí, už sondujeme zájem přilehlých obcí. Jsme však teprve na počátku," říká českobudějovický radní Rudolf Vodička.
Šéf finanční komise Svazu měst a obcí Ivan Černý však tyto snahy kritizuje: "Zákon ještě ani nevyšel ve sbírce, a někteří už účelově vymýšlejí, jak na něm co nejvíce vydělat." Podle něho se totiž může hon na obyvatele vyhrotit do stavu, kdy si je budou města navzájem přetahovat - nabídnou třeba lidem dvě stě korun za to, že si u nich zaregistrují bydliště. Důsledkem slučování bude stav, kdy "fúzující obce" zbohatnou na úkor ostatních. "Stát mezi města a obce pořád rozděluje stejnou sumu okolo 65 miliard korun. Pokud tedy například České Budějovice získají z tohoto společného balíku o sto milionů více, tak tato částka se pak poměrně rozmělní mezi všechny ostatní, kteří o ni zchudnou," objasňuje princip Luděk Tesař z ministerstva financí. Pokud by se tudíž všechny města a obce v republice spojily v jeden celek, nezbohatly by ani o korunu.
OBCE NABÍDKU ZATÍM ODMÍTAJÍ
Města předkládají okolním obcím, které často už pod ně patřily a po roce 1989 se osamostatnily, lákavé nabídky: slibují jim, že by se staly samostatnou městskou částí se svým zastupitelstvem a starostou. Zároveň garantují, že coby budoucí magistrát by okrajové části při přerozdělování peněz nešidila a zachovala jim přesný podíl ze společného rozpočtu.
Ekonomický náměstek královéhradeckého primátora Alois Tuháček nicméně popisuje vyjednávání jako složitá. "Přestože přilehlé obce jsou naším přirozeným okolím, mají přece jen určitý strach ze ztráty individuality a v tom je určitá potíž plánovaného slučování," říká. Naprosto stejnou zkušenost mají i na severu Čech. "Zatím jsme ve fázi přesvědčování okolních obcí, které se však samozřejmě jenom těžko chtějí vzdát vlastní samosprávy," přiznává náměstek primátora Ústí nad Labem Miroslav Harciník.
Ukazuje se tak, že i přes finanční výnos bude uskutečnění záměru spíše věcí politickou než ekonomickou. "Obce se po násilném slučování ze sedmdesátých a osmdesátých let po roce 1989 rády osamostatnily a naučily se hospodařit po svém. A teď nechtějí být znova závislé na tom, co jim dá středisková obec," vysvětluje si nechuť malých vesnic ke slučování Černý.
To potvrzuje čtyřtisícová Hluboká nad Vltavou, jíž sloučení nabízejí Budějovice. Ačkoli jí krajské město garantuje, že i ona na spojení vydělá, hlubočtí radní mají obavy z případných dalších dopadů. "Jsme k tomuto návrhu velmi opatrní. Nechali jsme zpracovat analýzu, která má přesně zjistit konkrétní dopad na naše obyvatele. Máme na mysli především změnu výše daní z nemovitostí, odhadní ceny nemovitostí či poplatky za různé služby," vysvětluje zdrženlivý postoj starosta Hluboké Tomáš Jirsa.
Podle předsedy sněmovního Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Miroslava Beneše hrozící vlna slučování ukazuje na špatně nastavená nová pravidla přerozdělování daní mezi obce. "Nyní se potvrzují naše varování, že celý systém bude značně rozkolísaný, když několik málo stovek obyvatel dokáže změnit příjmy města o sto milionů korun," konstatuje Beneš.
Ovšem stát novelou mimo jiné právě slučování - i když především malých obcí navzájem chtěl docílit. Nicméně Luděk Tesař z ministerstva financí upozorňuje, že zákon o rozpočtovém určení daní čeká zřejmě už za dva roky další novela, a proto spojování obcím nedoporučuje: "Je to krátkozraké řešení, z dlouhodobého pohledu na tom nemohou vydělat," varuje Tesař. Starostové odpovídají: Nemůžete měnit pravidla každou chvíli, my potřebujeme znát své příjmy na delší období kvůli plánování investic.
SLUČOVAT SE CHTĚJÍ I DALŠÍ
Některá menší města "s příznivým počtem obyvatel" již výhody nového přerozdělování daní také postupně objevují. To je případ Bystřice pod Pernštejnem, jíž chybí sedm set lidí do deseti tisíc. "Pokud je získáme, polepšíme si o deset milionů korun. Už jsme proto předložili nabídky několika okolním obcím, které už pod nás kdysi patřily. Ponechali bychom jim rozhodovací pravomoci i poměrnou část ze společného rozpočtu," říká starosta Bystřice Josef Novotný.
