Minulý týden předal předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček pověřovací listiny novým poslancům. Jitka Vojtilová, Petr Hájek a Zdeněk Besta mají od toho okamžiku nárok na poslanecký plat ve výši 61 400 korun a na další náhrady dle zákona.
Noví poslanci nahradili Roberta Duška a Zuzanu Brzobohatou, kteří byli zvoleni do Evropského parlamentu, a Petra Rafaje, který se vzdal mandátu v souvislosti s jmenováním předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Zdaleka ale nemusí jít o poslední změnu. Dokonce přímo na zářijové schůzi může dojít k výměně jednoho občanského a jednoho sociálního demokrata. Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu František Dohnal totiž navrhuje, aby se poslanci Karel Sehoř a Rudolf Kufa stali členy kolegia NKÚ.
"Je otázka, kdy v té volbě dojde. Záleží, jak se usnese volební výbor a jakým způsobem organizační výbor rozhodne zařadit tyto body na pořad jednání," řekl iDNES.cz předseda Sněmovny Miloslav Vlček.
Pokud ale Sehoře a Kufu jejich kolegové v září skutečně zvolí, poslanci se budou muset vzdát svého křesla. "Jejich nová funkce není slučitelná s poslaneckým mandátem. Hned jak složí slib, přestávají proto být poslanci a nastupují náhradníci," řekl Vlček.
Dojde tak ke kuriózní situaci, že na jejich místo nastoupí jen na několik dnů nové tváře - kandidáti, kteří ve volbách v roce 2006 skončili těsně pod hranicí nutnou pro vstup do Sněmovny.
Kolik bude poslanec za těchto několik dnů práce brát? Sněmovna mu vypočítá poměrnou část platu. "Poslanec, který nastoupí v září jako náhradník za poslance, který se vzdá mandátu, dostane za měsíc září poměrnou část měsíčního platu a náhrad ode dne, kdy mu mandát vznikl," řekl iDNES.cz Stanislav Vejvar z tiskového odboru Sněmovny. Vznikne-li mu tak mandát například 20. září, dostane plat pouze od 20. září.
Zaplaceno dostane ještě za několik říjnových dnů - konkrétně do 10. října 2009, kdy mu mandát vyprší. Právě 10. října totiž skončí předčasné volby a dojde k rozpuštění staré Sněmovny.
Jeden plat za každý odpracovaný rok
Poslanec, který se vrací ke svému původnímu povolání, má také nárok na odchodné. Jeho výše závisí na počtu odsloužených let daného volebního období. Pokud poslanec působil ve Sněmovně celé čtyři roky řádného volebního období, má nárok na odchodné ve výši čtyř plus jednoho měsíčního platu.
Pokud poslanec nemá odsloužené celé období, částka odchodného se mu počítá podle celých odsloužených roků. Za každý celý rok mandátu má nárok na jeden plat, jeden plat dostane na konci období.
"Jelikož tato Sněmovna nedosáhne čtyř let svého trvání, mají poslanci sloužící od začátku řádného volebního období nárok na odchodné ve výši tři plus jeden plat," řekl iDNES.cz Vejvar. V praxi si tak poslanci odnesou 245 600 korun.
Bez odchodného ale nezůstanou ani poslanečtí nováčci. Protože nedokončí ani jeden rok volebního období, dostanou na odchodu "pouze" 61 400 korun. "Odchodné dostanou ve výši jednoho měsíčního platu. Protože nedokončili žádný celý rok volebního období, dostanou tedy nula plus jeden plat," uzavřel Vejvar.
