Německá kancléřka Angela Merkelová na tiskové konferenci v summitu v Bruselu

Německá kancléřka Angela Merkelová na tiskové konferenci v summitu v Bruselu | foto: Reuters

Merkelová nechce spojovat otázku přerozdělování běženců s čerpáním dotací

  • 106
Angela Merkelová je proti tomu, aby se otázka přerozdělování uprchlíků spojovala s čerpáním evropských fondů. Německá kancléřka to řekla v předtočeném interview, které v pondělí večer vysílá televize Phoenix a z něhož v předstihu citovala německá média. Krácení evropských fondů zemím, které nechtějí přijímat uprchlíky, požaduje kandidát sociální demokracie na kancléře Martin Schulz.

„Tak to také nejde,“ řekla v pondělí Merkelová k Schulzovu návrhu. Není podle ní možné, aby se jednotlivé země ze svých závazků prostě vykoupily. „To není evropská solidarita, kterou si představuji,“ poznamenala kancléřka s tím, že se chce nadále zasazovat za spravedlivé rozdělení běženců.

Mezi státy, které odmítají povinné přerozdělování uprchlíků v rámci Evropské unie, patří země takzvané visegrádské skupiny, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Praha odmítá naplňovat nejen povinné kvóty, ale i dobrovolný závazek, který předtím učinila. Z celkového počtu přibližně 2 600 lidí zatím Česko převzalo jen dvanáct migrantů. Další už přijímat nechce.

Evropská komise v červnu vůči Česku, Polsku a Maďarsku kvůli jejich postoji k přijímání uprchlíků zahájila řízení (více čtěte zde). Na větší solidaritu ostatních evropských zemí opakovaně apeluje Itálie, přes níž nyní do Evropy směruje nejvíce migrantů.

Zvyšme výdaje na obranu, žádá Merkelová

Merkelová také trvá na tom, aby spolková republika zvyšovala výdaje na obranu. V rozhovoru řekla, že v roce 2024 bude Německo na obranu skutečně dávat dvě procenta hrubého domácího produktu. Právě k tomuto cíli mají podle dohody summitu Severoatlantické aliance z Walesu směřovat všechny státy NATO.

Vojenské výdaje ve výši dvou procent HDP a více má zatím jen pět zemí aliance – USA, Řecko, Británie, Estonsko a Polsko. Především administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa naléhá, aby tohoto cíle dosáhly i ostatní státy.

Německo nyní na obranu dává kolem 1,26 procenta HDP. Loni to v absolutní výši bylo 34,3 miliardy eur. Aby spolková republika dvouprocentní cíl splnila, musela by každoroční výdaje na obranu zvednout o zhruba 20 miliard eur.

Sociální demokraté, kteří jsou největším konkurentem konzervativní unie CDU/CSU v zářijových parlamentních volbách, takový nárůst odmítají. „Dvacet miliard eur nebo více dalších výdajů na obranu v příštích letech, to určitě není cíl, který by mnou vedená vláda sledovala,“ nechal se už dříve slyšet Schulz.

Merkelová to vidí jinak. Německo by podle ní ke dvouprocentním výdajům na obranu směřovat mělo. To, co vláda během funkčního období slíbila, není podle ní možné v předvolebním boji brát zpět.

Česko v současnosti investuje do obrany kolem jednoho procenta HDP; vládní koalice se přitom zavázala, že do roku 2020 zajistí, aby na obranu Česká republika dávala 1,4 procenta HDP a do roku 2024 dvě procenta.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video