Merkelová byla v debatě konfrontována se statistikou, podle níž si dvě třetiny Němců myslí, že islám k zemi nepatří. Uvedla, že skeptickému postoji lidí rozumí, vzhledem k tomu, že jsou ve jménu islámu páchány teroristické útoky. Zároveň ale poznamenala, že v Německu žijí čtyři miliony muslimů, takže islám k zemi patří (záznam celé debaty najdete zde).
Šéfka německé vlády se také nechala slyšet, že Berlín nebude trpět islamistické kazatele nenávisti. „Kazatelé nenávisti nemají v naší zemi co dělat,“ řekl i Schulz, podle něhož je ale jen výrazná menšina muslimů radikální.
Německé volbyMERKELOVÁ: Kancléřka hájila přijetí uprchlíků SCHULZ: Merkelová je povýšenecká KAUZA WEIL: Dieselgate zasáhla německé volby CDU: Plná zaměstnanost a blahobyt pro všechny SEEHOFER: Merkelová je kotvou stability AFD: Protimigrační stranou zmítají sváry DIE LINKE: Schulzův sen kazí „Stalinova dcera“ |
Není možné si zvyknout na terorismus, je třeba se mu postavit, uvedla také Merkelová, podle níž by to znamenalo vzdát se našeho způsobu života. Se Schulzem se shodla na požadavku o 15 000 zvýšit počet policistů na celonárodní i zemské úrovni.
Merkelová v nedělní televizní debatě také obhajovala svojí migrační politiku z krizového roku 2015. Šlo podle ní o velmi dramatickou situaci, v níž bylo správné běžencům pomoci otevřením hranic. Nedovedla si představit, že by se Německo na hranicích pokoušelo tisíce uprchlíků zastavit vodními děly.
Schulz s postupem Merkelové z větší části souhlasil, měla ale podle něj dopředu informovat své evropské kolegy. Integrace běženců, kterých do Německa v letech 2015 a 2016 přišlo 1,2 milionu, podle něj může být úkolem pro celou generaci. Podobně to vidí i šéfka německé vlády. „Máme integrační problémy,“ uvedla.
Připustila také chyby německé vlády v migrační politice, které vidí především v tom, že se Berlín v minulosti více nevěnoval situaci běženců v mimoevropských zemích. Zároveň poznamenala, že dnes není obecně možné do Německa vůbec nevpouštět běžence, kteří nemají pas nebo jiné potřebné dokumenty.
Angela Merkel VS Martin Schulz - TV Duell 2017 (Part 2), zdroj:
Schulz je proti vstupu Turecka do EU i proti mýtnému
Schulz v debatě prohlásil, že je pro ukončení vyjednávání o vstupu Turecka do Evropské unie. Režim tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana podle něj překročil všechny meze. Merkelová je pak pro uzavření fondů, které Ankara čerpá v souvislosti s přípravou na vstup do EU.
Schulz uvedl, že byl v minulosti zastáncem vstupu Turecka do unie, postoj ale změnil kvůli vývoji Erdoganova režimu, který zadržuje několik Němců. Nikdo podle něj nyní nemůže bez obav cestovat do této země.
Merkelová konstatovala, že se Turecko velkou rychlostí vzdaluje od demokratických zvyklostí. Nikdy nebyla pro to, aby země vstoupila do EU. Pro zastavení rozhovorů je ale nejprve potřeba shoda všech unijních členů, míní. Rozhovory podle ní beztak prakticky neexistují.
Schulz nakonec slíbil, že pokud se stane kancléřem, nezavede poplatky pro osobní auta na německých dálnicích. Obává se, že by se projekt vůbec nemusel vyplatit. Sociální demokracie, která vládne v koalici s konzervativní unií CDU/CSU, přitom pro zavedení poplatků hlasovala. Merkelová je i nadále pro zavedení mýtného.
Podle ARD Merkelová jasně vyhrála, podle ZDF skončil duel patem
Německé veřejnoprávní televize ARD a ZDF zveřejnily po nedělní televizní debatě výrazně odlišné průzkumy veřejného mínění. Zatímco podle ARD Merkelová jasně zvítězila, podle ZDF dopadl duel prakticky nerozhodně.
V průzkumu pro ARD Merkelovou za přesvědčivější označilo 55 procent diváků, Schulze 35 procent. V dosavadních debatách kandidátů na kancléře zatím Merkelová nikdy tak jasně nezvítězila.
U druhé veřejnoprávní televize ZDF ale nynější šéfka německé vlády zvítězila jen v poměru 32 ku 29 procentům. Jedenapadesát procent diváků navíc uvedlo, že Schulzovo vystoupení bylo lepší, než čekali, a 44 procent soudí, že teď mají na sociálnědemokratického politika lepší názor. U nynější šéfky německé vlády dalo stejný postoj v obou případech najevo jen 11 procent lidí.
Merkelová zase bodovala v kategoriích důvěryhodnosti (35 ku 22 procentům), sympatičnosti (40 ku 25 procentům) a odborných znalostí (41 ku 18 procentům). Za kancléřku by po debatě, která patřila k vrcholům kampaně před volbami 24. září, Merkelovou chtělo 53 procent diváků, Schulze 39 procent. Před debatou byl poměr 60 ku 33 procentům.
Parlamentní volby se v Německu uskuteční 24. září.