Německo, které v tomto pololetí předsedá Evropské unii, začne příští týden vyjednávat s členskými státy, co dál se současným návrhem euroústavy.
Podle Merkelové by každá země měla tlumočit své výhrady k ní a navrhnout změny, které by si přála. Cílem Berlína je oživit ratifikaci ústavní smlouvy, která zamrzla předloni po neúspěšných referendech ve Francii a Nizozemsku. Také Česko a Polsko ratifikační debatu odložily.
Ale většina členských států, konkrétně osmnáct, ji už schválila. Nevyjádřili se úplní nováčci Bulharsko a Rumunsko.
Trojkoalice v Česku je nejednotná
Trojkoaliční vláda Mirka Topolánka nemá v otázce ústavy EU jasno. Současná verze euroústavy nevadí koaličním lidovcům. Strana zelených se dosud jednoznačně nevyjádřila. Vadí jí jednoznačná vyjádření Topolánka i dalších politiků Občanské demokratické strany k budoucnosti euroústavy.
Opoziční ČSSD naopak současnou euroústavu podporuje. Prezident Klaus soudí, že by měl vzniknout nový text, který by zabránil "postupné unifikaci Evropy" a zásadně by se lišil od euroústavy, kterou v referendech zamítli Francouzi a Nizozemci.
V letošním novoročním projevu vyzval k obezřetnosti vůči německé snaze oživit evropskou ústavu. Naopak ocenil nebývale kritický článek německého exprezidenta Romana Herzoga, podle kterého "zásadní chybný vývoj v Evropské unii vážně ohrožuje parlamentní demokracii v Německu".
