„Nehledě na naše neshody v názorech je dobře, že spolu hovoříme. Tyto kontakty chceme nadále udržovat,“ prohlásila na úvod rozhovoru s Putinem Merkelová.
Cesta Merkelové do Ruska je prakticky rozlučkovou návštěvou, letos totiž končí ve funkci šéfky německé vlády, ve které působí dlouhých 16 let.
Kancléřka na tiskové konferenci dala najevo, že k hlavním bodům páteční diskuse s Putinem řadí i kauzu opozičního předáka Alexeje Navalného. Termín kancléřčiny návštěvy se dokonce přímo kryl s prvním výročím otravy Navalného v Berlíně.
Navalnyj se loni v Berlíně podle německých expertů léčil po otravě, z jejíž organizace viní ruské úřady a právě i samotného Putina. Jed patřil do skupiny bojových nervově paralytických látek novičok. Navalnyj je od ledna, kdy se z Německa vrátil do vlasti, ve vězení a čekají ho další procesy s hrozícími tresty vězení.
Moskvu Navalnyj opakovaně vyzval k vyšetření útoku. Rusko to však odmítlo s tvrzením, že nebyly předloženy důkazy o spáchání trestného činu. Nyní Merkelová ruského prezidenta opět vyzvala k propuštění tohoto ostrého kritika Kremlu.
Putin se ve svém úvodním slovu tomuto tématu vyhnul. V odpovědích na dotazy novinářů však jasně naznačil, že žádost Merkelové zůstane i nadále nevyslyšená. Zopakoval už známé stanovisko Kremlu, že Navalnyj si odpykává tresty za porušení zákona, že byl odsouzen za trestné činy, nikoli za své politické aktivity.
„Z našeho pohledu nelze akceptovat odsouzení k pobytu v trestanecké kolonii na základě dřívějšího rozsudku, který Evropský soud pro lidská práva označil za zjevně nepřiměřený,“ prohlásila kancléřka.
Putin s Merkelovou jednali také o situaci v Afghánistánu. „Tálibán nesmí svou nově nabytou moc v Afghánistánu šířit do zahraničí,“ prohlásil ruský prezident. Kancléřka k situaci v Afghánistánu, která také patřila k hlavním tématům setkání, řekla, že riziko terorismu v Afghánistánu lze prozatím zvládnout a že je třeba se snažit s Tálibánem jednat.
Merkelová a Putin se pravidelně navštěvují už patnáct let. Podívejte se na fotografie některých setkání.
Rozdílná stanoviska mají Putin a Merkelová i ke konfliktu na východě Ukrajiny, jejíž část kontrolují proruští separatisté podporovaní podle přesvědčení Kyjeva i Západu i vojensky Moskvou. Na dělící linii stále panuje napětí, umírají tam dál lidé, a rozhovory k urovnání situace stagnují. Nicméně kancléřka zdůraznila nutnost udržet mírová jednání mezi stranami při životě, „navzdory jejich pomalému postupu způsobenému hlubokým napětím mezi Ruskem a Ukrajinou“.
Putin má na druhé straně dojem, že Kyjev chce mírová jednání opustit. Ukrajina podle něj připravuje právní kroky, které by v takový vývoj mohly vyústit. Prezident nevidí alternativu k minským mírovým plánům dojednaným v letech 2014 a 2015, které podle něj ukrajinská strana porušuje. Německá kancléřka by prý proto podle něj měla vyvinout tlak především na Kyjev.
During the meeting with Putin, Angela Merkel will discuss the Belarusian issue
This was told by representative of the press and information department of German government, Steffen Seibert.
The Chancellor's visit to #Moscow is scheduled for August 20. https://t.co/UBeFqCC6fv
Nemenší význam však pro Merkelovou i Putina měla i jejich diskuse o rusko-německém plynovodu Nord Stream 2. Na něm má velký zájem nejen Moskva, ale i Berlín. Tento projekt je dlouho zdrojem napětí mezi Německem a jeho spojenci z NATO, kteří se obávají posílení ruského vlivu.
16. července 2021 |
