Sociální demokraté vyrukovali se svým favoritem o několik měsíců dříve, než se čekalo. Steinbrück náleží k pravicové frakci sociální demokracie a během první vlády Angely Merkelové zastával post ministra financí. Nyní ale novou vládu velké koalice křesťanských a sociálních demokratů odmítá.
"Chceme se této vlády zbavit. Nechceme, aby se jen částečně obměnila, ale aby ji zcela nahradila vláda SPD a Zelených," prohlásil pětašedesátiletý politik. Kandidátem na kancléře se stal ve chvíli, kdy z boje odstoupil šéf strany Sigmar Gabriel a bývalý ministr zahraničních věcí Frank-Walter Steinmeier.
Steinbrück už dal jasně najevo, že jeho hlavním volebním tématem bude přísnější kontrola bankovního sektoru. Současná kancléřka může z jeho strany čekat daleko ostřejší útoky a Steinbrück má také díky své ministerské zkušenosti z dob ekonomické krize šanci získat hlasy některých Němců, kteří dosud volili křesťanské demokraty.
"Steinbrück je pro Merkelovou zcela určitě nejnebezpečnější protikandidát, protože cílí na středové voliče," domnívá se politolog Gero Neugbauer. Podle průzkumů ale může být současná kancléřka klidná. V časech krize eurozóny jí podporuje 53 procent Němců, zatímco pro Steinbrücka se vyslovilo jen 36 procent dotázaných.
Faktem je, že rodák z Hamburku zatím žádné velké volby nevyhrál. Zastával sice funkci premiéra Severního Porýní-Vestfálska, ale do té se vyhoupl uprostřed volebního období. V roce 2009 proti Merkelové kandidoval Steinemier a utrpěl zahanbující porážku.
Proti bankám
Steinbrück se svým tažením proti bankám zřejmě snaží naklonit i některé spolustraníky, kteří mu dosud vyčítali, že je příliš pravicový. "Účelem není zničit finanční systém, ale jeho stabilizace a zabránění dalším excesům," apeloval tento týden na Němce, kteří z finanční krize viní nenasytné bankéře.
Vášnivý hráč šachu plánuje vytvoření záchranného fondu pro banky, který by financovaly samy finanční ústavy a občané by tak do budoucna nemuseli platit jejich záchranu ze svých daní. Zároveň navrhuje oddělení investičních operací od běžného bankovnictví a větší integraci eurozóny včetně zavedení společných dluhopisů, čemuž se Merkelová a většina Němců zatím brání.
Přestože Steinbrücuk se zaklíná, že do velké koalice by už nikdy nešel, podle analytiků to bude nejpravděpodobnější výsledek voleb. SPD by nyní podle průzkumu získala 26 procent hlasů, spolu se Zelenými 43 procent. To je o čtyři procentní body méně, než kolik potřebují k sestavení vlády.
Křesťanské demokraty by volilo 36 procent němců a jejich současný koaliční partner FDP by se vůbec nedostal do Spolkového sněmu. Je tak pravděpodobné, že Merkelová se po volbách bude opět snažit spojit se sociálními demokraty a vzkřísit velkou koalici z let své první vlády.
