Prohlášení kancléřky podle agentury DPA obsahuje na videu předtočený vzkaz účastníkům neformálního summitu EU plánovaného na příští týden.
„Věříme, že solidarita nemůže být jednosměrná,“ uvedla Merkelová. Kancléřka očekává, že pokroku bude dosaženo do letošního června. Jde prý o jednu z jejích priorit.
Některé státy z rozpočtu EU čerpají víc, než do něj přispívají, aby podnítily svůj hospodářský rozvoj, připomněla Merkelová. Německo jako jeden z čistých přispěvatelů je přesvědčeno, že solidarita musí být vzájemná.
Přijímání přistěhovalců a reforma systému pro udělování azylu jsou po letech migrační krize ve Středomoří a na Balkáně jedním z hlavních témat na summitech EU. Kvóty pro přijímání migrantů odmítají státy visegrádské čtyřky, tedy Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Nepřipouštějí zároveň možnost, že by v této otázce mohly být přehlasovány.
Podle německé kancléřky dělba úkolů dobře funguje při ochraně vnějších hranic EU a v boji s příčinami migrace. Méně dobře ale v řešení otázky dočasného domova pro přistěhovalce, některé členské země jsou totiž proti přijímání uprchlíků.
Merkelová je přesvědčena, že pokroku může být dosaženo na neformálním summitu EU příští týden v pátek a zvláště při unijním summitu v březnu, uvádí DPA.
Juncker chce zrychlit a zjednodušit rozhodování EU
Podle šéfa Komise Jeana-Claudea Junckera by v otázkách zahraniční politiky neměla být v Evropské radě potřeba jednomyslnost. O EU mluvil Juncker v sobotu na mnichovské bezpečnostní konferenci.
„Není možné, že musíme vždy rozhodovat jednomyslně v otázkách bezpečnosti a zahraniční politiky,“ nechal se slyšet Juncker. „Stále znovu zjišťujeme, že konsenzuálních jednomyslných rozhodnutí nejsme schopni,“ zdůvodnil své přesvědčení. Týká se to podle něj tak odlišných otázek jako jsou lidská práva v Číně nebo postoj k Jeruzalému jako hlavnímu městu Izraele.
Je podle něj jasné, že například v otázkách vysílání vojáků, bude vždy třeba jednomyslného rozhodnutí, v řadě dalších oblastí ale není nutné. Měnit evropské smlouvy kvůli tomu podle Junckera není třeba, stačí rozhodnutí Evropské rady.
Podobně se v pátek na konferenci vyjádřila také německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. I ona se vyslovila pro většinové rozhodování v zahraničněpolitických otázkách.
Česko možnou změnu zatím neřešilo
Česká vláda se podle ministryně obrany Karly Šlechtové možnou změnou zatím nezabývala. „V tuto chvíli to bude teprve na programu jednání naší vlády,“ řekla v Mnichově ČTK a České televizi. „Samozřejmě je to otázka, protože už se nám stalo v rámci kvót, že jsme byli přehlasováni v této věci, a nedomnívám se, že obrana naší země by měla být rozhodována někým jiným než naším státem,“ dala najevo svůj osobní postoj.
Juncker také vyzval k větší emancipaci Evropy ve vojenské oblasti. Neměla by ale být zaměřena proti NATO nebo USA, míní. „Ty aktivity se musí propojovat a musí se doplňovat,“ myslí si i Šlechtová o součinnosti NATO a loni vzniklé stálé spolupráce v obranné oblasti mezi zeměmi Evropské unie (PESCO).
Za významné Juncker považuje nabídnout členství v EU státům západního Balkánu. Podmínkou je ale vyřešení jejich hraničních sporů. „Vidíme tam mnoho hraničních sporů, které musejí být vyřešeny, než můžeme udělat další krok,“ řekl šéf Evropské komise.
Juncker je zklamán sporem mezi Chorvatskem a Slovinskem, který podle něj tyto dva státy před vstupem do EU neřešily. V případě dalších možných států EU se taková situace nesmí opakovat, zdůraznil.
