Eva Seidlová minulý týden oslavila šestačtyřicáté narozeniny. Nechybělo však moc a nemusela se jich dožít. Nemoc, která začala jako běžná chřipka, přivedla o dva dny později Evu do bezvědomí. „Cítila jsem se unavená, v práci jsme toho měli trochu víc, blížily se Vánoce. Bylo to jako normální chřipka. Myslela jsem, že to přejde, že bude všechno v pořádku. Ale nebylo,“ popsala matka tří dětí. Když pak manžel našel Evu doma v bezvědomí, volal sanitku. „Už jsem o sobě věděla jen chvílemi,“ dodala žena.
I přesto, že lékaři Evu napojili na přístroje, ženě začaly selhávat orgány a na těle se jí tvořily skvrny. Doktoři ji proto převezli vrtulníkem do nemocnice do Hradce. Tam jí o dva týdny později amputovali obě nohy – jednu v bérci, druhou ve stehně. „Ale zachránili mi tím život,“ doplnila.
Když se probudila, její první myšlenka byla, že to musí zvládnout kvůli dětem. „Moje nejmladší dcera jde v září do školy, tak jsem si říkala, ať se děje, co se děje, já musím být 2. září schopná jít tam s ní,“ popsala. I přes deprese začala bojovat.
Na konci ledna nastoupila Eva na rehabilitaci, kde cvičí a učí se zacházet s vozíkem. Začátkem května začne řešit protézy. „Říkala jsem si, že se za protézy stydět nebudu. I když některé děti se možná budou ze začátku ptát rodičů, co to mám, ale k mému životu to bude patřit,“ přiblížila.
Meningokok až na čtvrtém místě
Nejčastější původce bakteriální meningitidy je právě meningokok. Od začátku roku 2019 přitom zasáhl do života 17 rodinám, dva lidi v důsledku nemoci zemřeli. Nejlepší prevencí je podle odborníků očkování. „Invazivní meningokoková onemocnění ohrožují pacienty svým rychlým průběhem a závažnými komplikacemi, letos jsme hned v prvních týdnech roku zaznamenali skutečně závažné případy,“ uvedla místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová. Invazivní meningokokové onemocnění může probíhat buď jako zánět mozkových blan (meningitida) nebo otrava (sepse).
MeningitidaVětšinu případů bakteriální meningitidy způsobuje meningokok, pneumokok nebo jiné bakterie. Mezi první příznaky patří ospalost, horečka, bolest hlavy, svalů a kloubů, zvracení, vyrážka nebo skvrny na kůži. Doživotní následky má sedm z deseti přeživších. Meningitida však také může být virová. Ta je o poznání častější, jen zřídka však má závažné klinické příznaky. |
S důležitostí očkování souhlasí i Pavla Křížová z Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Státního zdravotního ústavu. „Dle doporučení České vakcinologické společnosti je optimální očkovat konjugovanou čtyřvalentní vakcínou A,C,Y,W a vakcínou proti meningokoku B,“ dodala Křížová.
K očkování se chce uchýlit i Eva. „Zjistila jsem, že starší dcera proti meningokoku očkovaná není. Až přijedu domů, tak ji nechám očkovat. Nebudu čekat,“ vysvětlila.
Agentura STEM/MARK1 se ptala matek dětí do pěti let věku na to, jakými nepovinnými vakcínami své potomky nejčastěji chrání. Očkování proti meningokokům se umístilo až na čtvrtém místě za očkováním proti pneumokokům, rotavirům a planým neštovicím.
„Očkování obecně není vnímáno jako prioritní investice do dítěte. Pro většinu znamená investice do prvních let života dítěte postýlku, kočárek, plíny a oblečení,“ uvádí průzkum, který se dotazoval více než pěti set matek. Podle průzkumu slyšela téměř polovina maminek o meningokokových onemocněních už před těhotenstvím, třetina však až po porodu.
Ministerstvo v současnosti diskutuje o tom, aby vakcinaci proti meningokokovým infekcím hradily pojišťovny (informovali jsme zde). „Případný termín zahájení tohoto očkování se odvíjí nejen od výsledků odborné diskuze, ale mimo jiné je také odvislý od případné novely zákona o veřejném zdravotním pojištění,“ dodal vedoucí tiskového oddělení na ministerstvu zdravotnictví Jan Brodský. Určitý typ očkování například proti pneumokokům u lidí nad 65 let už pojišťovny hradí.
Nemoci podlehne každý desátý pacient
Eva si z období, kdy u ní nemoc vypukla, příliš nepamatuje. „Prakticky o sobě ten měsíc nebo dva nevíte, jste jako hadrová panenka,“ dodala. Je však vděčná za pomoc lékařů i své rodiny. „Jsem šťastná za to, že žiju,“ dodala. Její manžel je v invalidním důchodu a stará se o děti, Eva proto vyhlásila sbírku na nákup zdravotních pomůcek a bezbariérovou úpravu domu.
Jakmile se začnou ozývat příznaky nemoci, člověk by neměl otálet a měl by vyhledat lékaře. Meningitida dokáže usmrtit během několika hodin z plného zdraví.
Podle Křížové invazivní meningokové onemocnění průměrně zabije každého desátého nemocného. Zatímco v roce 1997 nemoci podlehlo 16 lidí, v roce 2017 jich bylo 10. Nejvíc mrtvých bylo ve skupině do čtyř let. Celková smrtnost tak stoupla z 9,5 procent v roce 1997 na 14,7 procent v roce 2017. Čísla však meziročně výrazně oscilují. V roce 2015 v důsledku meningokoku například zemřeli jen tři lidé.
Pacientů meziročně ubývá. Zatímco v roce 1997 zasáhlo invazivní meningokokové onemocnění 168 lidí, v roce 2017 jich bylo 68. Nejvíc - 26 - jich bylo opět mezi dětmi do čtyř let věku. Hojně zastoupená však byla i skupina mezi 15 a 19 lety, ve které onemocnělo devět lidí.
Andrea Brzobohatá onemocněla meningokokem v roce 2010. Lékaři jí museli amputovat obě nohy:
5. prosince 2012 |
