Soud svým rozhodnutím vyhověl žádosti prokuratury, která středisko mimo jiné obvinila z porušení zákona o „zahraničních agentech“. Právní zástupkyně Memorialu Maria Ejsmontová uvedla, že uskupení se proti verdiktu odvolá.
O likvidaci nevládní organizace Mezinárodní Memorial soud rozhodl už v úterý. Přesné odůvodnění rozsudku městský soud zatím nezveřejnil. Prokuratura, která o rozpuštění organizace požádala, organizaci obvinila mimo jiné z toho, že porušila zákon o „zahraničních agentech“.
Organizace se podle ní také dopustila propagace „terorismu a extremismu“, a to tím, že zveřejnila seznam politických vězňů, kde byli také členové náboženských nebo politických skupin, které jsou v Rusku zakázané.
Prokuratura při soudním slyšení uvedla, že Memorial podporoval nezákonné protestní akce, jejichž cílem byla destabilizace situace v Rusku, napsal server Kommersant.
Podle státního zastupitelství mají seznamy politických vězňů za cíl „vytvořit negativní představu o ruském soudním systému“.
Zástupci Memorialu označují obvinění proti nim za politicky motivovaná. Právník organizace Grigorij Vajper podle ruské služby stanice BBC přirovnal žádost prokuratury o likvidaci uskupení k procesům se sovětskými disidenty.
„Proti rozhodnutí se rozhodně odvoláme, jakmile obdržíme jeho plné znění,“ prohlásila ve středu Ejsmonotvá s tím, že je připravena podat odvolání k soudním instancím v Rusku a obrátit se také na Evropský soud pro lidská práva.
„Všechny naše aktivity směřovaly k ochraně občanů a jsou užitečné pro společnost i stát. Likvidace Memorialu není řešením problému. Chcete zničit červené světlo, které signalizuje, že něco není v pořádku,“ řekl Alexandr Čerkasov z vedení Lidskoprávního centra Memorialu.
Podle dalšího právníka Memorialu Ilja Novikova středisko bude pokračovat ve své práci až do doby, než rozhodnutí nabude právní moci.
Verdikt nad Mezinárodním Memorialem odsoudila řada západních zemí včetně Česka. Vlna kritiky se strhla i na sociálních sítích.
Své znepokojení na twitterovém profilu vyjádřilo například ministerstvo zahraničí a ruské orgány následně vyzvalo k přehodnocení rozhodnutí.
„Vyzýváme ruské orgány, aby rozhodnutí přehodnotily a zastavily neopodstatněné zásahy vůči občanům a nezávislým médiím,“ tweetovalo.
@mzvcr je znepokojeno rozhodnutím o zákazu #MezinárodníMemoriál. Jde o příklad represí vůči občanské společnosti a absence nezávislého soudnictví v Rusku. Vyzýváme ruské orgány, aby rozhodnutí přehodnotily a zastavily neopodstatněné zásahy vůči občanům a nezávislým médiím.
Ke kritice rozhodnutí ruského soudu se přidala například také místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová. „Je smutné, že země s tak bohatou kulturou se tolik bojí pravdy o svých dějinách i současnosti,“ komentovala.
V Rusku právě soudně zakázali asi nejvýznamnější lidskoprávní organizaci - Memorial - připomínající např. zločiny stalinismu a jeho oběti, i snahy Putinova režimu umlčovat lidi i dnes.
Je smutné, že země s tak bohatou kulturou se tolik bojí pravdy o svých dějinách i současnosti.
„Kdo se ze své temné historie nechce poučit, ten je na cestě k tomu, aby ji zopakoval,“ přidala se Markéta Pekarová Adamová. Memorial byl podle ní symbolem Ruska stavícího se čelem ke zločinům stalinismu.
Memorial vznikl na konci 80. let a k jeho zakladatelům patřil sovětský disident a nositel Nobelovy ceny za mír Andrej Sacharov.
Sdružení se kromě zločinů stalinismu věnuje také ochraně lidských práv. Uskupení samo sebe označuje spíše za hnutí než za jednu organizaci. V roce 2018 mělo přes 60 poboček a přidružených organizací roztroušených po celém Rusku.
Nálepku „zahraničního agenta“ dostal Mezinárodní Memorial od úřadů v roce 2016, v roce 2014 na tutéž černou listinu úřady umístily Lidskoprávní centrum Memorial.
Toto označení, které má od dob Sovětského svazu hanlivý podtext, obnáší další vládní kontrolu a komplikace. Rusko kontroverzní zákon o „zahraničních agentech“ přijalo v roce 2012 a postupně ho rozšířilo z nevládních organizací na nezávislá média i jednotlivce, kteří přijímají finance ze zahraničí a podle úřadů vyvíjejí politickou činnost.
