Pane poslanče, vlastně máte v rukou obrovskou moc nad celou zemí. Na vašem hlasu záleží, zda Topolánkova vláda bude vládnout, jaké bude přijímat zákony. Máte vůbec na takovou ohromnou odpovědnost?
Vy jste mě úplně na začátek vyděsila. Já nevnímám, že bych měl nějakou ohromnou moc.
Ale na vás přece bude záležet, jestli ty reformní zákony projdou, nebo ne.
Já si myslím, že reformní zákony budou takové, jaké vyjedná koalice s opozicí. Nikoliv jestli se Melčák rozhodne, že to bude právě tak. Žádný zákon, který by vadil opozici, nemůže projít.
Abychom měli jasno, vy tedy nepomůžete Topolánkově vládě prosadit zákon, který by byl pro ČSSD nepřijatelný?
Pokud to bude zásadní zákon, který by ovlivnil sociální klima v zemi, tak to nepodpoříme. To za svoji osobu mohu říct.
Tak například ministr práce a sociálních věcí Nečas chystá zpřísnění a větší adresnost sociálních dávek. Pokud o tom nepřesvědčí sociální demokracii, tak vy mu nepomůžete?
Vyjádřil bych to tak je velmi malá pravděpodobnost, že bychom mu v takovém případě pomohli.
Přesto, při posuzování zákonů bude hodně záležet na vašem úsudku. Myslíte, že máte lidsky, psychicky i odborně na to, aby váš hlas měl takovou váhu?
Pochopitelně, že když to bude složitější záležitost, budeme daleko odpovědněji promýšlet jakékoliv hlasování. Nebudeme zvedat ruku podle toho, jak ji bude zvedat řekněme garant klubu sociální demokracie.
Říkáte - budeme muset promýšlet. To mluvíte i za poslance Pohanku?
Ano. Protože pokud nepřesvědčím kolegu Pohanku, tak stačí kolega Pohanka, aby to vládě prohlasoval. Tam stačí skutečně ten jeden hlas.
Poslanec Pohanka opravdu nevypadá, že by byl v tomto tak zásadový jako vy.
Myslíte, že ho pan Paroubek už natolik urazil, že nebude natolik zásadový? Já si myslím, že to tak daleko nedospělo.
Jestli nakonec nebude ODS více spoléhat na Pohanku...
No, já jsem se to snažil schovat do té malinké větičky, že doufám, že pan Paroubek nedojde tak daleko, aby Michala Pohanku ztratil natrvalo.
Tím myslíte, že kdyby ČSSD pokračovala v těch urážkách, nátlacích a vyhrožování vám dvěma, takže…
Na mě to zatím zásadní vliv nemělo. Ale doporučoval bych sociální demokracii, aby zvažovala to, co vůči nám dvěma činí. Protože pokud nás zatlačí do tábora koalice, tak by to bylo velice špatné.
A čím by vás mohli ještě víc urazit nebo zatlačit než doposud?
Já mám dneska malou trpělivost. I s panem Paroubkem. A Michala Pohanku zatlačili daleko dřív než mě do pozice, ve které se ocitl. Myslím si, že si to rozmyslí a pan Paroubek překoná sám sebe, aby zákony nepoškozovaly naši zemi.
Pane poslanče, nyní máte policejní ochranu. Představitelé ČSSD mají pochybnosti, zda vám daňoví poplatníci neplatí tuto ochranu jaksi nadbytečně, víte?
Já jsem ministra vnitra pouze informoval o některých okolnostech a on rozhodl pomocí svých odborných aparátů tak, jak rozhodl.
A byly to anonymní dopisy, výhrůžky?
Nerad bych v tuto chvíli narušil kroky, které jsou v tomto smyslu vedeny. Nemohu na to odpovídat.
Takže po případných pachatelích se pátrá…
Já v to doufám, já v to doufám.
A jak dlouho cítíte obavu o svůj život?
Mám-li být zcela upřímný, nějakou zvláštní obavu o sebe nemám. Ale řada mých přátel mi dokonce doporučuje, abych se nevzdával policejní ochrany. Nevím, jestli mají lepší informace, nebo špatné zkušenosti, ale trošku mě zaráží, že v naší zemi jsou lidé, kteří se bojí některých skupin.
To vyhrožování je z politických, nebo podnikatelských kruhů?
Na to se nedá odpovědět, z které strany to je. Nikdo to nevyhrotí tak, že za vámi přijde. Ale rozhodně platí – pes, který štěká, nekouše. Horší jsou lidé, kteří mlčí a konají. Jestliže v této zemi je možné, aby si někdo objednal vaše parte, tak…
To myslíte ty billboardy: Oznamujeme všem, že Melčák zradil?
Ano.
A to berete vážně jako výhrůžku? Není to spíše recese?
Já jsem to vážně nebral, ale v souvislosti s jinými kroky je potřeba to nebrat na lehkou váhu.
Vaši bývalí spolustraníci říkají, že jste si stěžoval, že jste zaměřován přes mobilní telefon a že se vás někdo pokouší otrávit.
To je marketingový tah Jiřího Paroubka. Celé to začalo tím, že řekli – najdete na něho něco. A když nic nenašli, tak se ze mě snaží udělat blázna. Při prověrce na stupeň přísně tajné Národním bezpečnostním úřadem mně byl udělán psychotest odborníkem a bylo shledáno, že nejsem paranoidní, ale jsem docela normální.
No a kdy vznikla ta obava?
Začalo to mým odchodem z poslaneckého klubu, kdy byly vysloveny nějaké výhrůžky.
Jste členem parlamentního podvýboru pro zpravodajské služby a ty by měly dohlížet, aby zde nevládly nějaké temné síly. Je podle vás v těchto složkách všechno v pořádku?
Domnívám se, že není všechno v pořádku. Umíme kontrolovat používání zpravodajské techniky policejními orgány. Ale už neumíme kontrolovat používání zpravodajské techniky civilními organizacemi, právnickými osobami, a dokonce ani politickými stranami.
Vy si myslíte, že politické strany používají zpravodajskou techniku?
Já mám obavu, že ano. V Českém rozhlase 15. 12. v 17.32 hodin pan Tvrdík de facto přiznal, že Lidový dům zakoupil software, pomocí kterého zpracovává informace, ke kterým se dostává. A podle analýzy se jedná o software, který používají zpravodajské služby pro boj s teroristy a s vnitřním nepřítelem. A 24. 11. ve vašich novinách Jiří Paroubek řekl: "Během několika dnů budou venku plody tohoto úsilí. Nechte se překvapit." A to je věta, která mě velice děsí.
Podle vás tedy sociální demokracie používá zpravodajskou techniku, odposlouchává, sleduje, vyhodnocuje…
Já to pouze nemohu vyloučit. Já si to nemyslím, ale některé věci by tomu nasvědčovaly. I v tom mém případě.
No počkejte, tak si to myslíte, nebo nemyslíte?
To je velice ošidné, to je velice ošidné. Protože v ten moment ta moje paranoia dosáhne takového účinku, že už opravdu nevím, co bych si vymyslel.
Tak jsou podle vás v sociální demokracii nějaké válčící skupiny?
To se mně bohužel nepodařilo rozkrýt. Ale nevypadám jako paranoidní... Ve mně uzrálo přesvědčení, že sociální demokracie musí odejít do opozice, protože to je jediná cesta, jak se zbavit těchto sil, které zneužívají moc a poškozují sociální demokracii.
Velice často používáte věty – největší strach je třeba mít z lidí, kteří Paroubka obklopují, naplňují mě děsem. To je tedy Jaroslav Tvrdík, nebo kdo?
Já bych nerad konkretizoval nebo personifikoval. To je totiž velice ošidná věc. Jestliže zastávám princip presumpce neviny, tak je to velice tenký led, na který mohu vstoupit. Co jsem řekl, úplně stačí.
A poslyšte, nebalamutíte nás, když nic konkrétního neřeknete?
(mlčí)
Jiří Paroubek je přesvědčen, že za vaší podporou Topolánkově vládě stojí Miroslav Šlouf.
Nestojí. Miroslav Šlouf se mnou nemá vůbec nic společného.
Když vás z ČSSD vyloučili, Miloš Zeman řekl, že to respektuje. Nebylo vám líto, že se vás víc nezastal?
Každý člen sociální demokracie musí respektovat usnesení vyššího orgánu. Já jsem to taky respektoval.
A proč jste nerespektoval usnesení o hlasování o důvěře vládě?
Byl jsem přesvědčen, že to usnesení je chybné.
A co je podle vás stranická disciplína? Říkáte, že se má usnesení respektovat, a když se vám nelíbí, tak ho nerespektujete.
V životě jsou okamžiky, kdy pohár přeteče. Bylo mi jasné, že Jiří Paroubek usiluje o to, aby zmařil druhý pokus o sestavení vlády, aby se pokusil vytvořit vládu tolerovanou komunisty.
A proč zrovna vám by vadila vláda tolerovaná komunisty? Byl jste před dvěma lety členem levicové frakce ČSSD, kde jste hlásali, že nesdílíte antikomunismus a nevnímáte KSČM jako svého nepřítele.
Něco jiného je vytvořit vládu tolerovanou komunisty a něco jiného bylo čelit pravicovým tendencím Špidly a Grosse. Podporovali jsme Paroubka, ale moje podpora skončila v okamžiku, kdy jsem nabyl přesvědčení, že už nemůže být podporován v čele sociální demokracie.
Když už jste se tedy na tu nespravedlnost nemohl dívat, proč jste nesložil poslanecký mandát?
Kdybych složil v tuto chvíli mandát, tak ten můj krok neměl absolutně cenu.
Mluvíme o vaší toleranci Topolánkově vládě. Není stranická disciplína o tom, že se menšinový názor podřídí většině?
Jestliže nabudete přesvědčení, že je něco špatně, tak se tomu musíte postavit. Já jsem nabyl přesvědčení, že Jiřího Paroubka je potřeba v dalším růstu jeho moci omezit, nebo dokonce odstavit. A pokud se mi to podařilo, splnil jsem to, co je politik v demokratické zemi povinen dělat.
Takže teď jste vlastně spokojen, Jiří Paroubek je řadový poslanec.
Takhle zjednodušeně to říct nemůžeme.
Myslíte si, že jste taková osobnost, že byste se dostal do parlamentu bez ČSSD?
(smích) Upřímně řečeno, nějaké takové úvahy si nepřipouštím.
Premiér Topolánek říká, že když nebudou ty reformy, tak spojí nějaký zákon s hlasováním o důvěře vládě a budou nové volby. Nebojíte se jich?
Ne ne, to je mýtus, že se toho dá dosáhnout spojením nějakého zákona s otázkou důvěry. Na to, aby vláda nedostala důvěru, je potřeba 101 hlasů. Ani jedna strana nemá těch 101 hlasů.
A vy budete hlasovat pro co?
Já nevím, já vám nerozumím, pro co bych měl být. Proto, aby vláda padla? Aby jako vláda padla na základě svého rozhodnutí?
Třeba.
Nemusí přece padnout na základě svého rozhodnutí. To je nástroj opozice, aby mohla svrhnout vládu.
Takže prosím vás, jak to tedy vidíte?
Já si myslím, že se vláda začne chovat jako odpovědná vláda, která nebude směřovat k tomu, aby vyvolávala další nestabilitu. Že dovede zemi do regulérních voleb, neboť v ústavě se říká, že poslanci jsou voleni na dobu čtyř let.
Pane poslanče, prozraďte mi – vy si opravdu myslíte, že mezi našimi politickými stranami se vede boj pomocí softwarů na teroristy a sběrem informací?
Já nevím, já nevím. Já se jenom domnívám, že takto by to šlo. A některé okolnosti, které jsem si prožil v uplynulých týdnech, to nevylučují.
Jako že jde o válku s informacemi na různé lidi?
Moderní doba to přináší. Kdo ovládne informace, ovládne možná svět!
A toho se vlastně bojíte nejvíc...
Já se toho nebojím. Mě to děsí.
