Sotva devítikilový Knut přišel na svět ještě se svým bráškou před čtyřmi měsíci. Po 33 letech to byli první lední medvědi narození v berlínské zoo, mnoho štěstí ale neměli. Matka Tosca se odmítla o dorost postarat, což zaplatil životem Knutův bratr. Druhé medvídě se ale podařilo vypiplat.
"Kanibalismus je mezi medvědy velmi rozšířený," odmítla pracovnice zoo Ragnar Kühneová pokusy o opětovné sblížení s matkou. Zoo se ale přesto rozhodla medvídě zachránit. Roli chůvy přijal ošetřovatel Thomas Dörflein. Šestkrát denně nakrmit mlékem, několikrát denně krémovat a masírovat - obdobné úkony se staly jeho denním chlebem.
Proti se ale ozvali ochránci přírody. "Lidská péče není pro druh přirozená. Jedná se o porušení zákona na ochranu zvířat," tvrdí ochranář Frank Albrecht. "Zoo musí medvěda zabít," řekl dokonce deníku Bild, ale svá slova nakonec korigoval.
Berlínská zoo sice připustila, že z Knuta vyroste narušený jedinec, který nerozezná člověka od medvěda, ale ke smrtící injekci nesáhla. "Knut zůstane naživu," uklidnil ředitel Bernhard Blaszkiewitz veřejnost.
Precedens by přitom existoval. Lipská zoo loni usmrtila mládě lenochoda ze stejného důvodu - matka se o něj odmítla postarat.
U veřejnosti, každodenně zásobené příběhy ze života medvíděte, má Knutův osud velký ohlas. Za jeho přežití demonstrovaly v Berlíně děti. "Knut je tak roztomilý. Prostě musí žít dál," tvrdí pětiletý Tobias.
Za medvídě se postavila i Petra Pauová z Levicové strany. Připomněla osud mědvěda Bruna, který loni přiběhl do Bavroska z Itálie a nakonec sešel ranou z pušky. "Berlín není Bavorsko, proto Knut dopadne lépe než Bruno," prohlásila Pauová.
Bílé medvídě se nakonec jeví i jako dobrá komodita. Návštěvníci zoo si mohou za čtyři eura koupit Knutův talíř tvořený rybím filetem, hranolky a salátem a do místního obchodu si mohou zajít pro plyšového Knuta. Dají za něj deset eur.
