Teplejší podzim a jen pomalý nástup zimy medvědy zmátl. Přicházeli do podhorských obcí i za bílého dne a působili tam škody. Medvědi se v říjnu ukázali v Turanech, Sučanech, Šútovu, Necpalech, Lipovci, Blatnici a nejčastěji v Turčianských Klačanech, kde lidem ničili zahrady nebo úly.
Koncem listopadu zavítala medvědice k plovárně do Martina a dvakrát na sídliště do Sučan. "V poledne vykračovala po sídlišti, hasiči ji museli zahnat proudem vody. Druhý den se vrátila a pohybovala se po průmyslové zóně a u kruhového objezdu. Ten samý den se pohybovala i po Martině, okolo osmé hodiny večer překvapila lidi u plovárny," psal slovenský deník SME.sk.
Medvědi v poslední době nejčastěji scházejí "do civilizace" z kopců Velké Fatry. Ředitel správy Národního parku Velká Fatra něco takového nepamatuje. "Osmnáct let pracuji na ochraně přírody a podobný případ jsme tu neměli," uvedl Peter Vantara.
Medvěd zavítal na konci listopadu do průmyslové zóny v Sučanech.Domnívá se, že medvěd, který navštívil Martin a Sučany, musel mít genetickou poruchu. "Obvykle jsou velmi plaší, pohybují se v noci, kdy vybírají kontejnery, toto byla opravdu výjimka. Medvědice se lidí vůbec nebála, byla dezorientovaná," dodal Vantara s tím, že ostatní medvědi se stahují spíše do rekreačních oblastí Velké Fatry než do center měst.
Chybí jim prostor a na podzim i potrava
Podle Petra Koubka z ústavu biologie obratlovců Akademie věd se Slovensko s problémy s medvědy potýká dlouhodobě, protože tamní populace je veliká a nemá dostatek prostoru.
"Dochází k tomu, že především mladí nebo slabší medvědi jsou vytlačeni na okraj areálů dospělých medvědů. Potom jim nezbývá než navštívit vesnice nebo i města v blízkosti lesů," míní Koubek.
Dodal, že šelmy jsou navíc velmi učenlivé a velice rychle si zvykají na to, že se snadno dostanou k potravě. "Jdou za zbytky a pokud se k nim dostanou, opakují toto chování stále častěji. Samice to učí mláďata a povědomí o tomto zdroji potravy se šíří v populaci," vysvětlil Koubek.
Medvědy vyhnal do měst i dlouhý teplý podzim. "Jsou všežravci a před zimou se potřebují dobře vykrmit, v lese toho přitom už moc není, chybí lesní ovoce i houby, proto přirozeně vyhledávají popelnice s odpadky, které mohou konzumovat," doplnil odborník.
Na Slovensku žije asi 800 medvědů, ministerstvo životního prostředí je v jednotlivých případech povoluje střílet. Zvířata však nemají vybudovaný přirozený strach z predátorů či lovu.
"Z celkového počtu se legálně uloví asi 20 až 30 medvědů, což je malé číslo. V té populaci tedy chybí povědomí o nebezpečí a nechová se tak, jako kdyby byla ohrožená, kdyby střelba byla intenzivnější," míní Koubek.
Humánní řešení tohoto problému podle něj prakticky neexistuje. "Pokud lidé medvědy odvezou, buď si najdou blízkost lidských obydlí na novém místě, nebo se vrátí zpět. Je to těžké," vzkázal odborník s tím, že jediným způsobem je zvíře zabít.
"Absence plachosti totiž už přerůstá v drzost, která je v medvědí populaci nežádoucím jevem. Zvíře může člověka napadnout, protože jej poblíž kontejneru považuje za konkurenta," dodal Koubek.
Českých medvědů je jako do mariáše
V Česku podle něj podobná situace nehrozí. Medvěd hnědý žije pouze v Beskydech, a to tři až pět zvířat, takže teritorium mají dostatečně velké.
"Občas se medvědi objeví na nějaké potulce v Jeseníkách nebo v Oderských vrších, ale většinou jde o mladé kusy, které jsou na čas vytlačeny z horských sídel, ale které se velmi rychle vracejí zpátky," uzavřel Koubek.
Správce CHKO Beskydy František Jaskula jeho slova potvrdil. "Od roku 2000 je u nás medvědí populace stálá v počtu tří až pěti kusů. Samozřejmě nerespektují hranice a migrují na Slovensko či do Polska nebo zpět, ale to jen výjimečně," dodal Jaskula.
Podle něj ani nehrozí, že by medvědi hromadně přecházeli do Beskyd ze slovenské strany. "Je to celkem obtížné. Mají jedinou možnost přejít Jablunkovskou brázdou přes trojhraničí s Polskem a Slovenskem. Je to však dosti frekventovaná cesta, takže pohyb ze Slovenska je nízký," uzavřel Jaskula.
