Poslední medvěd byl zastřelen v roce 1856 na Šumavě. Od sedmdesátých let minulého století se šelmy snaží do Čech vrátit. V současné době na ně můžete narazit v Beskydech.
"Podle posledních informací se v oblasti Moravskoslezských Beskyd vyskytuje až pět medvědů," říká František Šulgan z Českého svazu ochránců přírody Radhošť, který se sledováním medvědů zabývá už několik roků.
"Populace velkých šelem v České republice je nestabilní. Na jedné straně stojí zákony, které zařazují medvěda mezi ohrožené druhy, na straně druhé je mnoho faktorů, které negativně ovlivňují jejich početnost a rozšiřování do dalších oblastí," pokračuje Šulgan. Pro rozšiřování populace velkých šelem je limitující dostatek potravy a vhodné prostředí k pobytu, jehož plocha se stále zmenšuje.
Medvědi se i přes negativní vlivy do České republiky dál vracejí. Dokonce tady přespí přes zimu. "Podle informací, které máme, je pravděpodobné, že někteří jedinci v Beskydech i zimují. Brlohy jsou rovněž za státní hranicí na území CHKO Kysuce. Uvažujeme o společném projektu monitorování medvědů," tvrdí Šulgan.
Medvěd jako lesní doktor
Velké šelmy jsou na vrcholu potravního řetězce a pro přírodu jsou dost důležité. Medvěd působí v lese i jako "zdravotník" – loví slabší kusy zvěře nebo konzumuje uhynulá zvířata.
"Podle anket a průzkumů se i v České republice podílí nelegální lov šelem na snižování jejich početnosti. Negativní vztah k nim se šíří často z neznalosti o životě těchto zvířat, jejich chování a užitečnosti v ekosystémů," hájí medvědy Šulgan.
Negativní obraz vytváří také medvědi, kteří se často přibližují k lidským sídlům a obydlím. V těchto místech se zaměřují na konzumaci odpadků.
"Medvědi se buď sami naučili chodit na pravidelné zdroje potravy, nebo se jedná o mladé medvědy, kteří ztratili medvědici. Na takovéto medvědy bývá většinou vydáno povolení na odchyt nebo lov. Hrozí napadení člověka a takovéto chování má negativní vliv i na jiné medvědy," vysvětluje Šulgan.
. JAK SE BRÁNIT MEDVĚDOVIPři setkání s medvědem na větší vzdálenost se doporučuje v klidu zastavit, pomalu se otočit a jít si svou cestou. V případě, že už stojíte šelmě tváří v tvář, je rozumné vždy počkat, jak zareaguje medvěd a zachovat opět klid. Medvěd často člověka v této situaci zastrašuje hrabáním, funěním a jinými gesty. Pokud medvěd zaútočí, nezbývá než zaujmout obrannou pozici - lehnout si na břicho, stočit se do klubíčka a chránit si rukama zátylek a hlavu. Pokud se nebudete hýbat, přestanete medvěda většinou zajímat. |
Přesto ale není potřeba mít z medvěda obavy. Kdo se pohybuje na jeho území, měl by znát způsob, jak se zachovat při setkání s ním.
"Výšlapy po turisticky značených cestách výrazně sníží možnosti setkání s medvědem. Při toulkách lesem nebo hustými porosty je ale důležité, abyste o sobě dali vědět, že se tam nacházíte. Stačí vzít do rukou klacek nebo hůl a sem tam bouchnout do kmenu stromu," radí Šulgan.
Mluvení také pomáhá k tomu, že vás medvěd zaregistruje dříve, než byste na něj narazili. Odborníci doporučují, aby lidé dávali přednost turistickým značkám nebo lesním cestám před chozením do špatně přístupných terénů. Právě v těchto místech mají totiž medvědi svůj domov a na náhlé vyrušení mohou reagovat útokem.
Při dodržení všech pravidel se nemusíte obávat, že by vás medvěd napadl. I když takové případy byly v sousedním Slovensku zaznamenány. Většinou ale lidé narušili medvědí území a šlo o přirozenou reakci šelmy. Ochránci přírody by uvítali, kdyby se medvědi u nás usídlili natrvalo. Tomu napomáhá i program nazvaný Návrat velkých šelem, který financuje ministerstvo životního prostředí a Lesy ČR.
. ŠKODY NAPÁCHANÉ MEDVĚDYOd roku 2000 jsou škody způsobené velkými šelmami hrazeny dle zákona č. 115/2000 Sb. Výrazné škody způsobené medvědy zaznamenala Správa CHKO Beskydy naposledy v roce 2000. Začátkem srpna toho roku se podařilo odchytit tzv. "medvěda z Brodské". Ten za 71 dnů pobytu na našem území stačil zabít jedno tele, připravit majitele o 27 ovcí, 239 králíků, 34 slepic, kuřat a krůt a zničit nejméně devět včelstev. O náhradu škod požádalo 34 lidí a vyplacená částka se vyšplhala na cca 200 tisíc korun. Z chování medvěda je zřejmé, že se jednalo o jedince, který stále častěji vyhledával lidská obydlí a ztratil schopnost živit se přirozeným způsobem. Jak se později ukázalo, byl s největší pravděpodobností vychováván v zajetí, odkud byl vypuštěn nebo utekl. |
