K přehlasování prezidenta byl zapotřebí 101 hlas. Pro hlasovalo 135, proti se vyslovilo jen 36 poslanců. Nový mediální zákon zcela nečekaně v květnu schválili i senátoři. Hlasovali pro, i když měli řadu výhrad. Vzali totiž v úvahu, že by jejich námitky sněmovna hlasy poslanců za ODS a ČSSD stejně přehlasovala.
"Přehlasování není žádným překvapením, dalo se očekávat," řekl po hlasování předseda mediální komise Ivan Langer (ODS). "Přál bych si, aby všichni ústavní činitelé byli schopni a ochotni akceptovat demokratické většinové rozhodnutí zákonodárného sboru," dodal.
Ještě před zahájením hlasování apeloval na sněmovnu poslanec Vladimír Mlynář (US): "Zákon je špatný, měli bychom využít veta prezidenta a změnit ho.
Poté, co sněmovna zákon přehlasovala, však ani on překvapen nebyl. "Takhle špatných zákonů se i v jiných oborech přijímá dost. Pro Ústavní soud to ale rozhodně není," tvrdí Mlynář.
Havel vetoval mediální zákon na začátku června
Prezident Václav Havel vetoval zákon o rozhlasovém a televizním vysílání krátce po jeho schválení Senátem. Nelíbí se mu hlavně prodlužování licencí za poplatek 200 milionů korun.
Zákon podle prezidenta znemožňuje vstup nových zájemců o provozování celoplošného rozhlasového a televizního vysílání na trh.
"K vrácení zákona mě vedou zásadní věcné výhrady. Zákon zavádí nový institut prodloužení licence, v případě celoplošného televizního vysílání, až o dalších 12 let. Podle mého názoru toto opatření výrazně omezuje možnost vstupu nových zájemců o provozování celoplošného rozhlasového a televizního vysílání. Tím brání prosazování principu svobodné soutěže v této oblasti a bezdůvodně omezuje ústavně zaručené právo na podnikání," uvedl Havel.
Havlovi vadí i přidělování licencí
Prezident má podle svého mluvčího Ladislava Špačka rovněž výhrady ke způsobu přidělování licencí.
"Počet sad frekvencí k celoplošnému vysílání, od kterých se de facto odvozuje počet vydaných licencí, je fyzikálně limitován, a představuje proto veřejný statek velké hodnoty. Ani nový zákon však nezohledňuje tuto skutečnost a nadále umožňuje přidělit licenci bezúplatně a přitom dovoluje s tímto veřejným statkem komerčně nakládat," soudí prezident.
Prodlužování licencí za poplatek 200 milionů korun považuje Havel za nesystémové. "Smyslem a cílem správního poplatku je zpoplatnit úkony správního orgánu a reflektovat tak náročnost a náklady jeho rozhodování. Pokud vycházíme z tohoto principu, pak nevidím jako odůvodněnou tak velkou disproporci mezi výší správního poplatku za žádost o udělení licence (50 000 Kč) a za rozhodnutí o jejím prodloužení (200 mil. Kč), neboť náročnost těchto správních úkonů bude v podstatě totožná," dodal Havel.
 Poslanci velkou většinou přehlasovali veto prezidenta Havla a definitivně tak schválili mediální zákon v jeho původní podobě. Václav Havel normu sněmovně vrátil na začátku června s tím, že brání vstupu nových zájemců na mediální trh (26. června 2001). |
 Poslanci velkou většinou přehlasovali veto prezidenta Havla a definitivně tak schválili mediální zákon v jeho původní podobě. Václav Havel normu sněmovně vrátil na začátku června s tím, že brání vstupu nových zájemců na mediální trh (26. června 2001). |
 Poslanci velkou většinou přehlasovali veto prezidenta Havla a definitivně tak schválili mediální zákon v jeho původní podobě. Václav Havel normu sněmovně vrátil na začátku června s tím, že brání vstupu nových zájemců na mediální trh (26. června 2001). |
