Při čtvrtečním Novinářském fóru byly představeny kromě jiného i nové výzkumy o zpravodajství a dezinformacích. Detailní výsledky budou známy v průběhu května. Zveřejněn bude také behaviorální výzkum čtenářských preferencí nebo srovnání českých a zahraničních novinářů, uvádí server MediaGuru.
Studie Zpravodajství 2019, kterou každoročně připravuje výzkumná agentura Nielsen Admopshere, také ukazuje, že počet denních uživatelů zpravodajství tradičních médií (televize, rozhlas, tištěná media), se snižuje.
Devět procent lidí nesleduje žádný zpravodajský zdroj a téměř pětinu lidí zpravodajství spíše nezajímá, mladší generace sleduje zpravodajství jinde a méně než starší generace. Lidé od 15 do 24 let vyhledávají zprávy nejvíce na internetu, zatímco starší generace v televizi, uvádí MediaGuru.
Češi nad pojmem dezinformační web tápou
Většina lidí (63 %) má pocit, že dezinformace se šíří přes Facebook a sociální sítě a 44 % má obavy z masivního šíření dezinformací.
Právě dezinformacím a falešným zprávám (fake news) se věnuje výzkum, který pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNZ) zpracovává agentura Nielsen Admopshere. Výkonný ředitel fondu Josef Šlerka podle MediaGuru na konferenci například zmínil, že 55 % Čechů se už někdy setkalo s nějakým dezinformační webem nebo fake news.
Podle výzkumu ale není příliš jasné, co si Češi s termínem „dezinformační web“ spojují. Za takový totiž ve výzkumu nejčastěji uváděli Blesk.cz a Parlamentní Listy.cz.
Další z probíhajících výzkumů představili Lukáš Tóth a Jan Klesla z Institutu pro digitální ekonomiku, kteří se zaměřují na behaviorální testování čtenářských preferencí.
Z výzkumu zatím mimo jiné vyplývá, že lidé nebudou mít víc času na sledování zpravodajského obsahu a hlavním důvodem, proč za obsah nechtějí platit, je, že se nechtějí upsat pouze jednomu médiu a kvalitní informace jsou dostupné i zdarma. Podcasty podle výzkumu lidi nezajímají, z benefitů placeného obsahu nejvíce ocení archiv starších textů a čísel, doplňující videa a možnost přizpůsobit si obsah webu. Oba autoři výzkumu odhadují, že v Česku by teoreticky mohlo do budoucna na internetu platit čtvrt milionu lidí, píše MediaGuru.
Čeští novináři jsou mladší a pravicovější, ukázal výzkum
Srovnávací výzkum zaměřený na české novináře z roku 2015 představila na konferenci Marina Urbaníková z brněnské Masarykovy univerzity. Mimo jiného ukázal, že čeští novináři jsou ve srovnání se zahraničními kolegy mladší a na rozdíl od nich mají méně stabilní podmínky pro práci, například kvůli externí spolupráci či méně častým smlouvám na dobu neurčitou.
Výrazně se také liší politickými postoji – 45 % českých novinářů se hlásí k pravici, 14 % k levici a zbytek ke středu. V západních zemích se většina novinářů hlásí k levici (až 60 %). Čeští novináři také méně vnímají roli novinářů jako „hlídačů demokracie“.
