Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Nákupem médií oligarchové v Česku upevňují svůj vliv, tvrdí organizace

  • 42
Česko je podle pravidelné zprávy nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF) na 23. místě v hodnocení svobody médií za loňský rok. Oproti roku 2015 si o dvě místa pohoršilo. Podle organizace v Česku využívají oligarchové nákupu novin k upevnění svého vlivu. Jedním z nich je podle RSF ministr financí Andrej Babiš. Ten zařazení mezi oligarchy odmítl.

Zpráva RSF situaci v Česku charakterizuje jako „vzestup oligarchů“. Koncentrace vlastnictví médií podle organizace v zemi dosáhla „kritické hladiny“. Oligarchové podle ní nakupují noviny zhruba od roku 2008, aby upevnili vliv. „Jeden z nich, Andrej Babiš, je zároveň vicepremiérem a ministrem financí i vlastníkem dvou nejvlivnějších deníků,“ stojí ve zprávě.

Žebříček zveřejnila RSF na svém webu. Organizace je přesvědčena, že práce novinářů a nezávislých médií ve světě je stále méně svobodná. Reportéři bez hranic konstatují, že ve státech s autoritářskými režimy a v diktaturách je přístup k médiím nadále poznamenán cenzurou a pronásledováním.

Babiš: Nejsem oligarcha a média neovlivňuji

Vicepremiér Andrej Babiš v reakci na RSF uvedl, že definici oligarchie podle něj splňuje v Česku ČSSD. „Oligarchie je podle wikipedie koncentrace moci v rukách malé skupiny lidí, a to je dnes ČSSD. Oligarchové jsou lidi, kteří oligarchii podporují, a to já rozhodně nejsem,“ napsal Babiš v textové zprávě. Novináři by se měli podle něj obrátit například na podnikatele Zdeňka Bakalu, majitele společnosti Economia vydávající například Hospodářské noviny, a další velké investory v médiích.

Babiš navíc odmítá, že by v mediální oblasti podnikal. „Já žádná média nevlastním a neovlivňuju, ani jsem neovlivňoval,“ uvedl. Šéf hnutí ANO vložil na začátku února akcie svých firem včetně Agrofertu a mediálního domu MAFRA, do kterého patří i server iDNES.cz, do svěřenských fondů. Reagoval tak na novelu zákona o střetu zájmů, kterou poté u Ústavního soudu napadli prezident Miloš Zeman a poslanci hnutí ANO.

Premiér Bohuslav Sobotka na Twitteru připustil, že Babiš už média přímo nevlastní. "Díky zákonu prosazenému proti jeho vůli, na který si jeho poslanci stěžují u Ústavního soudu," dodal.

Upozorňují ale i na to, že i v demokratických zemích se tisk ocitá pod rostoucím tlakem. Například v USA, v Polsku nebo v Británii prý politici dávají veřejně najevo své pohrdání novináři.

Situaci v České republice zpráva charakterizuje jako „vzestup oligarchů“. Koncentrace vlastnictví médií podle RSF v zemi dosáhla „kritické hladiny“.

„Od roku 2008 využívali noví oligarchové svého majetku, aby nakupovali noviny, a upevnili tak svůj vliv. Jeden z nich, Andrej Babiš, je zároveň vicepremiérem a ministrem financí i vlastníkem dvou nejvlivnějších deníků,“ stojí ve zprávě, která zmiňuje také přijetí zákona o střetu zájmů přezdívaného lex Babiš. V žebříčku si Česko z 21. místa v loňské zprávě pohoršilo o dvě příčky - na 23. místo ve zprávě letošní.

„Berlusconizace českých médií, ke které dochází díky Andreji Babišovi, se musela nutně odrazit na hodnocení jejich nezávislosti v žebříčku RSF. Ve světě stále ještě není běžné, že by člen vlády a předseda vládní strany zároveň vlastnil vlivná média, která může zneužívat ve vlastní prospěch,“ uvedl mediální expert Jan Potůček se zřetelem na někdejšího italského premiéra Silvia Berlusconiho, který v zemi zároveň vlastnil vlivná média.

Stav svobody tisku se zhoršil například i v Maďarsku, které se pod vládou premiéra Viktora Orbána propadlo oproti předchozímu roku o čtyři příčky, a tak mu nyní náleží nelichotivé 71. místo. Polsko, které má podobně jako Maďarsko konzervativní vládu podnikající řadu kontroverzních kroků, kleslo dokonce o sedm příček na 54. O pět příček se propadlo také Slovensko, které je na tom však z visegrádských zemí nejlépe. Zaujímá celkové 17. místo.

„Zvlášť děsivé je, že i demokracie stále silněji omezují nezávislá média a novináře, místo aby svobodu tisku uchovávaly jako základní hodnotu,“ prohlásil podle agentury DPA mluvčí RSF Michael Rediske.

Dvě třetiny zemí si v žebříčku pohoršily, vede Norsko

Mezi země, které se v žebříčku RSF výrazněji propadly, patří i Turecko, které nyní zaujímá 155. místo, což znamená pokles o čtyři příčky. Turecko loni zažilo vlnu represí, které následovaly po neúspěšném pokusu o vojenský převrat.

Na čele žebříčku je Norsko, následované Švédskem, Finskem, Dánskem, Nizozemskem a Kostarikou. Do této skupiny zemí, v nichž je situace médií označována za dobrou, patří na 16. místě například Německo. I tady se ale pracovníci médií podle Reportérů bez hranic dostávají do hledáčku úřadů nebo tajných služeb.

Ve zhruba dvou třetinách ze 180 zkoumaných zemí se situace zhoršila, k čemuž přispěl i vývoj v demokratických státech. Politici v nich prý opakovaně novináře napadali, vlády posilovaly pravomoci tajných služeb a hrozily takzvaným whistleblowerům, tedy lidem poukazujícím na nelegální či neetické praktiky, které jdou proti veřejnému zájmu.

O dvě místa si pohoršily například Spojené státy, které nyní zaujímají 43. příčku. Znepokojujících rozměrů tam prý nabylo stíhání investigativních novinářů a whistleblowerů. Prezident Donald Trump se systematickým urážením kritických médií distancoval od dlouhé tradice USA coby ochránkyně svobody tisku, tvrdí RSF.

Mezi země na chvostu indexu svobody tisku ve světě patří Kuba, Súdán, Vietnam, Čína, Sýrie, Turkmenistán, Eritrea a poslední Severní Korea.

Reportéři bez hranic se snaží vyjádřit stupeň svobody, které se těší novináři, blogeři a média ve 180 státech světa. Základem takového zjišťování je dotazník, který RSF ve 20 jazycích předkládá novinářům, vědcům, právníkům a ochráncům lidských práv ve světě.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video