Mečiarovo hnutí zvítězilo v regionálních volbách

  • 11
Mečiarovo opoziční Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) vyhrálo druhé kolo regionálních voleb v zemi. Získalo šest ze sedmi křesel předsedů samosprávných krajů, nebo-li županů, o nichž se tuto sobotu rozhodovalo. Vyplývá to z oficiálních výsledků Ústřední volební komise v Bratislavě.

Zatímco prvého kola 1. prosince, kdy se rozhodlo o složení krajských sněmů a byl zvolen i předseda bratislavské samosprávy, se zúčastnila čtvrtina Slováků (26 procent), tuto sobotu přišlo volit župany v sedmi krajích jen 22,61 procenta voličů.

Představitelé hnutí bývalého premiéra Vladimíra Mečiara, mnohdy i díky podpoře vládní levice, povedou samosprávy v šesti z osmi slovenských krajů. Vládní kandidát na předsedu samosprávy se tuto sobotu prosadil jedině v Košickém kraji.

V Bratislavském kraji vyhrál kandidát vládní pravice už v prvním kole před dvěma týdny. Tehdy Ľubo Roman jako jediný z uchazečů hned získal nadpoloviční většinu hlasů. Všude jinde se rozhodovalo tuto sobotu mezi dvěma nejsilnějšími uchazeči, kteří postoupili z prvého kola.

Zatímco v prvém kole byla po HZDS v soupeření o mandáty v krajských parlamentech nejúspěšnější vládní Strana maďarské koalice (SMK), tuto sobotu neprosadila dva své kandidáty, kteří v Trnavě a Nitře postoupili do druhé kola volby župana. Jedině v těchto krajích účast převýšila první kolo. V Trnavském kraji se stal předsedou Peter Tomeček (HZDS) s 61,48 procenty hlasů; József Kvarda (SMK) obdržel 38,51 procenta hlasů. Účast voličů činila 36,87 procenta.

V Trenčínském kraji, kde HZDS obsadilo všechna křesla v krajském sněmu, vyhrál Štefan Štefanec z HZDS se ziskem 67,92 procenta hlasů nad Annou Záborskou z koalice vládního Křesťanskodemokratického hnutí (KDH), Slovenské demokratické a křesťanské unie (SDKU) a Demokratické strany (DS) s 32,07 procenta hlasů. V kraji volilo 16,17 procenta voličů.

V Nitranském kraji kandidát HZDS Milan Belica za podpory vládních stran demokratické levice (SDL) a občanského porozumění (SOP), Středu a Směru získal 61,37 procenta hlasů a porazil Miklóse Fehéra ze SMK s podporou 38,62 procenta voličů. Účast činila 39,49 procenta.

V Žilinském kraji hlasovalo pouze 10,85 procenta voličů. Čtyři pětiny hlasů (80,31 procenta) obdržel v "opozičním duelu" Jozef Tarčák (HZDS), zatímco jeho konkurentka, předsedkyně Slovenské národní strany Anna Malíková jen 19,68 procenta.

I v Banskobystrickém kraji bude mít HZDS svého župana: Milan Marčok s 52,36procentní podporou vyhrál před pravicovým kandidátem Jozefem Mikušem (47,63) ze seskupení SDKU, KDH, DS a ANO. Hlasování se zúčastnilo 19,92 procenta voličů.

V Prešovském kraji o pouhých 242 hlasů zvítězil Peter Chudík (HZDS) se ziskem 50,11 procenta z odevzdaných lístků nad Jurajem Kopčákem z koalice SDKU-KDH (49,88). K urnám se dostavilo 18,37 procenta voličů.

Pouze v Košickém kraji v sobotu vyhrály vládní pravicové strany, když se županem stal křesťanský demokrat Rudolf Bauer s důvěrou 59,38 procenta voličů. Jeho konkurent Alojz Engliš z HZDS obdržel 40,61 procenta hlasů. Hlas odevzdalo 18,06 procenta voličů.

HZDS zaznamenalo největší úspěch už v prvním kole voleb před dvěma týdny, kdy ze 401 mandátů v krajských sněmech samostatně či v koalici získalo více než třetinu, 146. Hnutí tak zcela ovládlo trenčínský parlament, získalo většinu v Žilině a Trnavě a spolu se Směrem i polovinu mandátů v samosprávě prešovského kraje. Druhá nejúspěšnější strana, SMK, získala pětinu všech křesel (84) i většinu v nitranském sněmu. Vládní pravice obsadila většinu mandátů v Bratislavě a Košicích.

V banskobystrickém sněmu se poměr sil jevil relativně vyvážený, i když i zde z jednotlivých stran bylo HZDS nejúspěšnější. Nezájem většiny Slováků o historicky první regionální volby na samostatném Slovensku pozorovatelé přičítali především apatii, plynoucí z rozčarování z dosavadních výsledků vlády Mikuláše Dzurindy a ze slabého povědomí o příští roli krajských samospráv.

Na samosprávy od příštího roku začne přecházet ze státu část pravomocí ve školství, zdravotnictví, dopravě, sociální péči či regionálním plánování. Případné čerpání pomoci od Evropské unie se dosud jeví hudbou budoucnosti, protože samosprávy nebudou disponovat potřebnými zdroji na spolufinancování projektů. Ostatně stát na "přenesené pravomoci" počítá jen s dvacetinou příjmů státního rozpočtu či přesunem jen desetiny osazenstva okresních a krajských úřadů, které zůstávají paralelně zachovány.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video