Jde o 160 "dětí republiky", které se narodily před deseti lety - v den vzniku samostatného Slovenska.
Nyní opoziční politik, který byl tehdy na vrcholu slávy, jim dělal kmotra. Vždy jednou ročně se s nimi setkal a hrál si. Dokonce jim posílal peníze na vkladní knížky...
Dnes je už ale nepotřebuje. Podle Nového času ale děti to, proč si na ně už "ujo Mečiar" nevzpomene, nechápou.
Jedním z takových dětí je desetiletý Michalovčan Dávid Danočko. "Dokud byl předsedou vlády, syn každý rok dostával na vkladní knížku tisíc korun a množství hraček. Mečiar nás upozornil, že přispívat a obdarovávat bude jen do té doby, dokud bude u moci," říká Dávidova matka Darina.
Její syn však nemůže pochopit, proč si na něj už Mečiar nevzpomene. Dávid má v živé paměti oslavy v košickém hotelu Slovan, kdy si spolu s ostatními dětmi z východního Slovenska hrával ministr dopravy a spoluvlastník oceláren VSŽ Alexander Rezeš i sám Mečiar.
"Naposledy jsme byli na takovém setkání, když bylo Dávidovi pět let. Tehdy už syn vše vnímal a dodnes si to pamatuje," podotýká paní Danočková.
Rezeš dokonce s dětmi prolézal skrz postavené tunely, Mečiar volal na děti jménem, fotil se s nimi a dával jim dárky. "Hrál s námi fotbal a zpívali jsme," vzpomíná Dávid.
Premiér Dzurinda v Mečiarově tradici pokračovat nemíní.
Ale proč ji neudržuje sám Mečiar, nedokázal vysvětlit ani místopředseda Hnutí za demokratické Slovensko Ján Kovarčík: "Neumím se k tomu vyjádřit."
Slovenští žurnalisté úštěpačně poznamenali, že je Mečiar velice tvořivý člověk a že se "děti republiky" vládnoucí garnituře náramně hodily.
Když je zapotřebí, založí si vlastní odbory, když se to hodí - i svou maďarskou stranu, před desetiletím stvořil i "děti republiky".
Dnes už není slyšet ani o odborech, ani o maďarské straně ani o Slovácích "starých jako mladá republika".
