Líčí i překvapení, když se od Kateřiny samotné později dozvěděl, že ho ve věci Aničky záměrně klamala.
Zprvu jen telefonicky
O údajně nalezené dívce se poprvé dozvěděl v září 2006, kdy ho Kateřina Mauerová, přítelkyně jeho ženy, sama kontaktovala. Její příběh si vyslechl a uvěřil mu. Vše podle něj působilo přesvědčivě.
"Na to, abych se v případu sám více nasadil, jsem neměl ani čas, ani odbornost," svěřuje se Patočka. Doporučil tedy Kateřině čtyři známé, kteří by mohli ve věci svěření Aničky do její péče pomoci více než on sám. Jejich jména neuvádí.
I nadále však byl s Kateřinou v telefonickém kontaktu. V době od září do května si zhruba dvakrát do měsíce volali. Pomohl jí i stylisticky upravit text, ve kterém Kateřina soudu líčí smyšlený příběh o "nalezenci" Aničce.
Budu se s tím muset vyrovnat
Dívku viděl osobně poprvé až ráno 8. května v bytě Kláry Mauerové. Tedy den poté, co její soused zachytil na kameře záběry týraného Ondry.
Nevěnoval jí tehdy tolik pozornosti - údajná Anna tehdy spala a on uklidňoval hlavně rozrušenou Katku.
Záměny si nevšiml ani 10. května, kdy pomáhal Kateřině odvést Annu do dětského centra Klokánek. Kateřinu tehdy přesvědčil, že nemá smysl se skrývat a že pro třináctiletou dívku vyjedná v Klokánku co nejlepší podmínky.
Že je to ve skutečnosti Barbora Škrlová, se dozvěděl až o čtrnáct dní později. "Ženskou jsem tedy vskutku považoval za děcko a budu se s tím muset nějak vyrovnat," píše novinář.
Nepoznali ji ani odborníci
Na svoji obhajobu připomíná, že Škrlová dokázala přelstít i odborné pracovnice dětského zařízení, stejně jako další lidi zapojené do rozhodování o údajné Aničce.
V tom, že pomáhá dobré věci, ho navíc utvrzovaly znalecké posudky, které popisovaly kladný vztah Anny a Kláry.
V té době se seznámil s dalšími členy rodiny a vstoupil tak do role "rodinného přítele a důvěrníka". I proto tehdy Kateřinu pomáhal skrývat před médii, aby ji uchránil stresu.
Mé přesvědčení vzalo za své
Zvrat nastal po policejním výslechu, kdy Kateřina kriminalistům přiznala, že Anna neexistuje, její identita je smyšlená a ve všech případech místo ní vystupovala Barbora Škrlová. Svůj podvod poté přiznala i samotnému Patočkovi.
"Mé pevné přesvědčení, že pomáhám dobré věci - mediálně štvané rodině přestát životní otřes, otci získat co nejdříve děti do své péče a hroutící se kamarádce čelit podezřením, která jsem pokládal za nespravedlivá - tím vzalo za své," líčí novinář své pocity.
Kolem týrání jsou otazníky
To, že tehdy rodině pomáhal i v situaci, kdy byla většina veřejnosti šokována krutostí a - jak sám říká - "úchylným chováním" Kláry, přičítá opět přesvědčivosti Kateřiny.
Ta jej zasvětila do detailů celého případu kolem Anny i dalších dětí. "Nabyl jsem pevného přesvědčení, že výpověď týraného hocha (Ondry) nemusí odpovídat realitě," tvrdí Patočka.
I nyní podle něj panuje kolem týrání Ondřeje spousta nejasností.
Novinář také v textu připouští, že nasazení policisté prokázali důvtip a jejich odhalení pomáhají záhadu rozplétat, ohrazuje se však proti policejní razii ve svém domě. Tu považuje za "věcně těžko zdůvodnitelný přehmat".
Celý příběh bude mít také podle něj velké dopady na společnost i úřady, které po tomto důmyslném podvodu budou k dalším případům přistupovat mnohem nedůvěřivěji.
Zda se příště zachovat jinak, zvažuje i on sám. "Přemýšlím, jak bych se zachoval dnes, pokud by u mých dveří zazvonil některý (...) z kamarádů s obdobnou prosbou o pomoc. A skutečně nevím, zda bych měl být příště v takové situaci podezřívavější," uzavírá Patočka.