Těch, kteří neuspějí, bývají každoročně pouhé stovky. Maturita po česku je téměř světovou raritou. O tom, jak zkouška vypadá a z čeho se maturuje, si totiž školy rozhodují úplně samy. Jediným povinným maturitním předmětem je čeština. Gymnázia vyžadují i zkoušku z cizího jazyka.
Jinak se dá maturovat skoro z čehokoli. Na výběr je celkem dva tisíce předmětů: ošetřovatelství nemocných, psychologie, obrábění kovů, stejně jako matematika či výtvarná výchova.
Chaos ustane nejdříve v roce 2008, pokud se ministryni školství Petře Buzkové podaří protlačit parlamentem návrh nového školského zákona. Ten počítá se zavedením povinné státní maturity z českého a cizího jazyka a z jednoho volitelného předmětu. Zkouška z dalších tří předmětů zůstane školám.
Připravovaný zákon však zatím neviděla ani vláda. "Vůbec se nedivím, že vysoké školy při přijímání studentů přihlížejí k maturitnímu vysvědčení jen okrajově. Výpovědní hodnotu nemá žádnou," podotýká ředitel brněnského gymnázia Josef Filouš.
Ty nejslabší studenty školy obvykle k maturitě ani nepřipustí a rovnou je nechají propadnout. "Ze zhruba stovky studentů, kteří u nás letos maturují, neuspějí tak dva. Loni to byli čtyři, letošní ročník je ale lepší," odhaduje šance svých žáků Filouš.
Obecně platí, že studenti gymnázií mají většinou lepší znalosti ze všeobecně vzdělávacích předmětů než jejich kolegové ze středních odborných škol. Důvod je zřejmý: gymnazisté mají pro tyto předměty určeno více vyučovacích hodin.
Pro gymnazisty bude státní zkouška příliš lehká
"Úroveň maturity v učilištích nikdy nemůže být stejná jako na gymnáziu. Sama jsem vyučovala matematiku na učilišti, náplň výuky v tomto předmětu se s gymnázii vůbec nedá srovnávat," podotýká zástupkyně ředitele gymnázia v České Třebové Jana Sedláčková.
Na chystanou jednotnou státní maturitu proto hledí s pochybnostmi. "Laťku musí nastavit tak, aby zkoušku zvládli všichni. Pro gymnazisty to bude moc lehké a pro učně těžké," předpokládá.
Zastáncem jednotné státní zkoušky je ředitel Střední zdravotnické školy v Novém Bydžově Michal Musílek. "Mělo se to udělat už dávno. Mluví se o tom už deset let a pořád nic," kritizuje Musílek průtahy.
Svým studentkám prý už tradičně nastavuje laťku zkoušky z dospělosti někam doprostřed: "Nemůžeme si dovolit mít nároky příliš nízké. Naše absolventky budou mít v rukou lidské životy," upozorňuje.
|
Na co klasické taháky? Mají kapesní počítače Slovníky, mapy nebo třeba kapesní počítače. Pomůcky, které mohou maturantům usnadnit rozpomínání na starou látku. Před tím, než usednou před zkušební komisi, si totiž mohou odpověď na vylosovanou otázku připravit na takzvaném "potítku". O tom, co mohou studenti při přípravě využít, rozhodují školy samy. Všechno záleží na benevolenci ředitele. Zatímco někde se nekontroluje ani to, jestli si student ve slovníku "aktivně" nezaškrtl nějaký termín, jinde za papírek s naškrábaným vzorečkem zastrčený v rukávu hrozí hned vyhazov od zkoušky. "Maturita je zásadní zkouška a student musí ukázat to, co umí, a ne to, co dokáže opsat. Když u studenta objevíme tahák, je to porušení pravidel a bude ze zkoušky vyhozen," říká ředitel střední chemické školy v Praze Jiří Zajíček. Jinde případné taháky nevadí. "Hlavní je, zda si student umí informaci vyhledat, a ne jestli ji dokáže přeříkat zpaměti," míní ředitel střední hotelové školy v Praze Petr Vomela. V jeho škole si maturanti smějí ke zkoušce přinést svoje slovníky, matematické tabulky, ale také notebooky nebo kapesní počítač. |
