K tomuto závěru nyní dospěla i studie psychologů z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí. Jak potvrdila její autorka, psycholožka Jarmila Dittrichová, část rodičů (osmnáct procent) ponechává dětem ve výchově příliš mnoho volnosti, nebo do nich naopak vkládá příliš velké vlastní ambice. "To samozřejmě vidíme i u jiných rodičů. Ale v této skupině o něco častěji," uvedla.
Na druhé straně se rodiče "vymodleným dětem" více věnují. Na definitivní závěry je však ještě brzy. První dítě ze zkumavky na zeměkouli se narodilo v roce 1978, od té doby jich přišlo na svět postupně přes milion. V České republice se jich nyní ročně narodí několik tisíc.
Děti ze zkumavky - jaké jsou a budou?
Jaké budou jednou děti ze zkumavky? Budou handicapované ve vývoji? Budou zhýčkané a rozmazlené? Nebo naopak geniální, protože jsou tolik chtěné?
Vymodlené děti. O tom, jaká bude jejich generace - dnes ve světě milionová - přemýšlejí experti už čtyřiadvacet let. Tedy od doby, kdy se ve světě narodilo první.
Zatím poslední odpověď českých odborníků, kteří to zkoumali, zní: Vyvíjejí a chovají se úplně normálně. Kdo se někdy normálně nechová, jsou jejich rodiče. "Udělali jsme studii a děti z jednočetného těhotenství se v ní ve vývoji nijak nelišily od ostatních. Děti z vícečetného těhotenství začínaly v průměru později mluvit či chodit.
Ale to není důsledek umělého oplodnění, pozorujeme to u všech dvojčat či trojčat, protože jsou častěji nedonošená," sdělila psycholožka Jaroslava Dittrichová z Ústavu péče o matku a dítě v Praze, která studii vedla.
Odborníci vyšetřili 94 dětí ze zkumavky ve věku dva a půl roku, které se narodily v červenci až prosinci 1998. Ani v chování děti nijak nevybočovaly. Ale někteří rodiče ano - ve výchově. "Mnozí si prožili stres, když dlouho chtěli mít dítě a nemohli. To se pak může ve výchově projevit. U osmnácti procent rodičů jsme skutečně zjistili zvláštnosti," potvrzuje psycholožka.
Část rodičů kladla na děti nerealistické požadavky. Před psychologem je stále usměrňovali, aby se předvedly v tom nejlepším světle. Až příliš viděli ve svém potomkovi vysněného následovníka. Jiní zase ponechávali dětem naprostou volnost.
"Jeden chlapec měl rodiče úplně omotané kolem prstu. Při vyšetření uhodil otce, který chtěl, aby něco udělal tak a tak. A tatínek ho začal hladit a líbat," popisuje Dittrichová.
Přílišná úzkost rodičů může jednou dítě dovést k nezvládnutí překážek. Příliš direktivní výchova k nesamostatnosti. A příliš volná zase k nepochopení, že ve světě existuje nějaký řád.
"Některé studie ze světa říkají, že děti ze zkumavky jsou úplně normální, podle jiných bývají problémové v pubertě, ale stoprocentní závěry to zatím nejsou," dodává expertka. Rodiče nejsou ve výchově poznamenáni jen předchozím stresem. Mnozí jsou už také starší, a tak vše berou mnohem vážněji.
Když se jedné z klientek brněnského profesora Ladislava Pilky (prvního lékaře, který s umělým oplodněním v zemi začal) narodil vymodlený syn, bylo jí šestatřicet let a otci dítěte ještě o dvacet víc. "Je na kluka strašně úzkostný. Stále sleduje, kolik má jaké jídlo chemikálií. Ale já jsem vlastně stejná. Do jedenácti jsem syna nenechala jít samotného přes ulici. Máte prostě o to dítě úplně debilní strach protože další si už neuděláte," vysvětluje žena.
Těhotenství vyšlo až na šestý pokus. "Naříkala jsem tehdy: Pane profesore, mě už ten vědeckej sex nebaví! Když se dítě narodilo, strašně jsem je zkoumala. Nezdály se mi jeho zrzavé vlasy, velké uši, asi jsem opravdu nebyla normální. Do šesti měl kluk doma absolutní demokracii, ale to je můj styl, zkumavka nezkumavka," říká. Z kluka prý vyrostl obyčejný puberťák, neposlušný, ale velmi citlivý. O tom, jak byl počat, zatím neví - proto také matka nechce veřejně sdělit své jméno.
"Snažíme se ho vychovávat normálně," říká pro změnu Jaroslava Šimčíková z Jičína, matka šestiletého Honzy. "Ale jedno dítě je samozřejmě o strach. Bylo mi trošku líto, že se nenarodily dvě najednou." Pozitivní je podle expertů jiná věc: ty děti jsou velmi chtěné. A rodiče jim dávají náležitou péči. "Všechny maminky ve studii byly s dětmi ve dvou a půl letech doma," oceňuje Dittrichová.
Vedoucí lékař pražského sanatoria Pronatal Tonko Mardešič doplňuje: "V některých studiích vyšly děti ze zkumavky ve vývoji dokonce líp." "Máme zkušenosti, že rodina přijímá děti s velkým zájmem a víc si jich váží," souhlasí profesor Ladislav Pilka.
"Zdálo se nám, že ty děti jsou lépe postaveny do života, přišly nám i psychicky vyzrálejší. Přikládáme to i tomu, že na umělé oplodnění jdou lidé, kteří to mají v hlavě srovnané a jsou finančně zajištěni." Nejstaršímu dítěti ze zkumavky v Česku je nyní 20 let. "Je to kluk, studuje vysokou a vyvíjí se normálně. Víc říci nesmím, matka je proti. On neví, že se narodil ze zkumavky," řekl Pilka.
Zatajení této informace je běžné: britští vědci loni spočítali, že devět z deseti rodičů neřeklo svým potomkům pravdu o jejich početí. Tabu je to mnohdy tam, kde spermie pocházejí od jiného otce. Zlomit to hodlá Švédsko, které uzákonilo nárok dítěte znát skutečný stav věcí. "Kolik dětí to ví u nás, nevíme, takový výzkum se nedělal," řekl Pilka.
"Zatím nevíme, jaká si ty děti budou volit povolání nebo jak se budou stavět k rodičovství," uvažuje Pilka. Jak dodává Tonko Mardešič, svět nyní s napětím čeká, jaké budou děti dětí ze zkumavky, zda nebudou mít případně nějaké genetické odchylky, jak to bude s jejich vlastní plodností.
Luise Brownové, prvnímu dítěti ze zkumavky, je teprve čtyřiadvacet. "Rozhodně však, kdyby bylo umělé oplodnění jako takové proti přírodě, jak někdy kritici říkají, už by se to muselo projevit," myslí si psycholožka Dittrichová.
