Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Chtěl krev fašistů, při masakru u Přerova střílel i děti. Dostal svobodu

  15:56aktualizováno  15:56
Ten příběh bude asi vždycky ve stínu výročí spojených s atentátem na Heydricha. Mezi odvetami při poválečném odsunu Němců však „masakr na Švédských šancích“ vyčnívá. V noci na 19. června 1945 tu našlo smrt z rukou československých vojáků 265 civilistů.

Pohled na hrob u lesíka na návrší zvaném Švédské šance nedaleko Přerova. Právě zde Pazúr s ostatními vojáky střílel zadržené civilisty do týla. | foto: Repro: Česká televize

Jistě, srovnání s Lidicemi, kde vraždění zorganizovala nacistická mašinerie s požehnáním z nejvyšších míst, je zcela nemístné. Hlavním strůjcem masakru u Přerova byl jednotlivec, nešlo jako v případě Lidic o státní teror. Karol Pazúr jednal na vlastní pěst a místo úmyslu zastrašit národ mu šlo jen o zastření své pochybné minulosti a o získání ostruh protifašistického odbojáře.

Masakr u Přerova

  • Masakr se odehrál v noci na 19. června 1945. Vedl ho poručík Karol Pazúr z OBZ (Obranné zpravodajství).
  • Mezi 265 muži, ženami a dětmi, kteří se vraceli na rodné Slovensko, byli Karpatští Němci, Maďaři i Slováci.
  • Vojáci je na Pazúrův rozkaz postříleli po skupinách, zezadu a z bezprostřední blízkosti. Neušetřili ani kojence.
  • Pazúr po vleklém soudu dostal 20 let. Ve vězení pobyl asi rok, pak ho prezident Klement Gottwald propustil při amnestii.

Těch 265 obětí ze "Švédských šancí" u Přerova zemřelo stejně nedůvodně, jako 340 zavražděných obyvatel Lidic.

Co se tehdy vlastně stalo? Na nádraží v Lověšicích u Přerova se potkal československý vojenský transport s vlakem s karpatskými Němci, vracejícími se domů na Slovensko. Ještě během války je odtamtud evakuovali kvůli blížící se frontě. Při návratu domů se ocitli na špatném místě ve špatnou dobu.

Mezi vojáky totiž byl i pětadvacetiletý poručík komunistické vojenské kontrarozvědky Karol Pazúr. Měl špatné - pokud vůbec nějaké - svědomí. Býval členem Hlinkových gard, dobrovolně se hlásil k práci v Říši i boji proti Rusům. Na východní frontě ho zajali, otočil a přidal se ke Svobodově armádě.

Dejte mi nějaké Němce!

Image bojovníka proti fašistům mu mohla v poválečné republice zajistit klid. Jenže měl problém. Chyběly mu zásluhy. Musel nějaké fašisty narychlo sehnat.

"Šel nejdříve na národní výbor, kde si vyžádal nějaké zajištěné Němce. Příslušný velitel mu ale nedal svolení k tomu, aby si nějaké vybral k potrestání. Až když Pazúr zjistil, že je tam náhodou vlak se stovkami karpatských Němců, vyžádal si je skoro všechny," řekl před časem v ČT švýcarský historik Adrian von Arburg.

Pazúr nechal zadržené Němce eskortovat do nedaleké Horní Moštěnice. Kolem jedné v noci začal na Pazúrův rozkaz krvavý masakr. Němci byli přiváděni ve skupinkách a z bezprostřední blízkosti stříleni samopaly do týla. Pazúr se nerozpakoval postřílet ženy a děti včetně miminek.

"V kontextu doby a prostoru ta záležitost patřila k případům s nejtragičtějšími důsledky. Aby uniformované složky se střelnými zbraněmi usmrtily tolik lidí během jedné noci, to nemá v moravskoslezském prostoru obdoby," řekl iDNES.cz historik Tomáš Staněk.

Vrah šel ven, prokurátor za mříže

Karol Pazúr

Po propuštění čekala Pazúra vyznamenání i post funkcionáře Svazu protifašistických bojovníků. Komunisté jeho zločinnou minulost tajili po celou dobu své vlády.

Co se s Pazúrem stalo, není podle historika Staňka dodnes jasné. Podle jedné verze skonal v 70. letech na cirhózu jater, podle dalších utekl do zahraničí. Značně divoká spekulace říká, že si ho "našli" příbuzní obětí z masakru na Švédských šancích.

Klid od úřadů však Pazúrovi jeho samovolný čin zajistil jen na dva roky - do doby, než se o masakr u Přerova začaly zajímat OSN a Mezinárodní červený kříž.

Případ se podařilo dovést k soudu, který mezi oběťmi identifikoval i řadu antinacistů a etnických Slováků. Na povrch vyplavaly kruté detaily. Například Pazúrovo odůvodnění, proč zabíjel malé děti ("Čo som mal s nimi robiť, keď sme im postrieľali rodičov?") nebo prosby šestiletého dítěte (prosilo o smrt, aby mohlo "jít za maminkou").

Původní verdikt zněl sedm a půl roku, prokurátor i Pazúr se ale odvolali. Nejvyšší vojenský soud v Praze v roce 1949 zvýšil trest na dvacet let žaláře.

Komunisté se ale o své lidi uměli postarat. Za svého chráněnce lobboval první šéf Obranného zpravodajství a následně náměstek ministra obrany Bedřich Reicin, prezident Klement Gottwald v roce 1951 Pazúra amnestoval. Tehdy už bývalý rozvědčík podle všeho měl podepsaný závazek s StB. Do vězení naopak, byť už v jiných souvislostech, putoval "jeho" prokurátor, komunista Anton Rašla.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Zeman spálil červené trenýrky. Skončil čas spodního prádla v politice, řekl

Prezident Miloš Zeman spálil v zahradách Hradu červené trenky. (14. června 2018)

Ve svérázný happening se změnil mimořádný brífink, na který si na Hrad sezval novináře prezident Miloš Zeman.

Zeman na Hradě nespálil jen trenky, ale zřejmě až dva miliony korun

Prezident Miloš Zeman spálil v zahradách Hradu červené trenky. (14. června 2018)

Červené trenky skupiny Ztohoven by podle galeristů a odborníků na moderní umění mohly na trhu vynést přes dva miliony...



Náš svět se hroutí, tuší Merkelová a studuje dávné apokalypsy

Angela Merkelová a Donald Trump na summitu G7 v Kanadě (8. června 2018)

Chmurné nálady ovládly duši Angely Merkelové. Německá kancléřka tuší, že poválečné uspořádání světa pomalu končí,...

Mladíka ukopali a vláčeli za autem. Policisté zatkli bestie z Aše

Archeologové a kriminalisté našli ostatky tří lidí v Rudníku na Trutnovsku,...

Policistům se téměř po deseti letech podaří uzavřít případ vraždy Tomáš Pilaře, kterého pachatelé brutálním způsobem...

Ujeté, nevhodné, trapné, hodnotí pálení trenek na Hradě politici

Prezident Miloš Zeman za asistence hasičů spálil v zahradách Hradu červené...

Vesměs negativní reakce vyvolal mezi politiky „happening“ prezidenta Miloše Zemana na Pražském hradě, během kterého...

Další z rubriky

Přešlapy Šlechtové: focení s rambohafíkem i záměna dvou světových válek

Ministryně obrany v demisi Karla Šlechtová na vrtulníkové základně v Náměšti...

Ministryně obrany Karla Šlechtová (ANO) už v další vládě nebude. Vzpomínky na její Instagram však v paměti veřejnosti...

Šance, že ženy dostanou k penzi navíc pětistovku za vychované dítě, klesá

Ilustrační snímek

Pokus přidat ženám, které pobírají důchod, pětistovku navíc za každé vychované dítě, nejspíš neprojde. Návrh nezískal...

Tuhý skončí v čele policie, vláda ho pošle do Bratislavy, napsal server

Policejní prezident Tomáš Tuhý přebral zapůjčené elektromobily BMW i3.

Vláda schválila odchod Tomáše Tuhého z funkce policejního prezidenta na post velvyslance v Bratislavě. Uvedl to ve...

Najdete na iDNES.cz