Na rozdíl ode mne, který chce jen zkusit, jak se město postaralo o bezdomovce, oni skutečně nemají vůbec nic. Jen to, co si přinesli v jedné dvou taškách.
"Toho masa se neboj. Je to sice nalezenec z popelnice, ale bylo tam v tom mrazu jako v lednici," pobízí asi padesátiletý muž svého o dvacet let mladšího kolegu.
V ušmudlané krabičce leží kromě dvou okoralých kousků pizzy skutečně také asi jako pěst velká hrouda hmoty, která původně mohla být snad tatarským biftekem. Vedle jsou ještě dva stroužky česneku.
Mladší bezdomovec se nožíkem s ulomenou špičkou pouští do polozmrzlého masa. "Pět dní jsem nejedl, nemám ani korunu," omlouvá se, když všechno sní. Jen česnek nechá.
"To je dobrý, já mám dost," uklidňuje ho druhý muž. "Někdy toho najdu tolik, že to nosím jedný ženský pro psy. Občas mi za to dá padesátku nebo stovku."
Stany nechala pražská radnice v úterý postavit pro lidi bez domova. Odhodlala se k tomu poté, co několik bezdomovců zmrzlo. "Budou v provozu, dokud se extrémní mrazy nezmírní a bezdomovcům nepřestane jít o život," nechal se slyšet primátor Pavel Bém. Podle jiných zpráv by to mělo být nejdéle dva týdny.
V zakouřeném teple stanu přikládám do jedněch ze dvou rozpálených kamínek a říkám si, že na spartakiádním lehátku a ve vojenském spacáku snad noc přečkám celkem v pohodě.
V tom dovnitř vchází jeden z pracovníků charitativní organizace Naděje, která se o azyl na Letné stará. "Chlapi, situace je kritická. Venku mrznou další lidi. Musí se sem nějak vejít," říká.
Za pár minut jsou všechna lehátka sražená na doraz k sobě a podél stěn stanu tak vznikají jakási dvě obří "manželská" lůžka a tím i místo pro další příchozí. Jen někde jsou mezery pro ty, kdo budou muset ležet na zemi.
"Budeme se muset zmáčknout," říká mi můj soused a už ležíme přimáčknutí spacák na spacák. Z venku přichází dalších sedm promrzlých postav.
Stan, ve kterém je tím pádem najednou skoro o polovinu lidí víc, než původně mělo být, je rázem nacpaný k prasknutí. A noc teprve začíná.
