Evropané sice na Unii nadávají, ale bez ní by zejména malé státy nebyly konkurenceschopné, tvrdí Martens.

Evropané sice na Unii nadávají, ale bez ní by zejména malé státy nebyly konkurenceschopné, tvrdí Martens. | foto: Profimedia.cz

Martens: Krize může nakonec pozvednout vážnost EU

  • 2
Tsunami, které se prohnalo přes finanční trhy, je celosvětovou pohromou. Pokud se ale s krizí vhodně vypořádáme, mohla by pozvednout vážnost Evropské unie a jejích institucí, tvrdí Wilfried Martens, předseda Evropské lidové strany a bývalý premiér Belgie.

Problém legitimity EU má dva odlišné aspekty: apatii, ústící v nízkou volební účast v evropských parlamentních volbách, a vyložený euroskepticismus. Problém volební účasti zčásti odráží frustraci ze současného stavu Unie a také dojem lidí, že hlasováním mohou tím či oním směrem vyvíjet jen malý tlak.

Na druhou stranu euroskepticismus a rýsující se hrozba antievropského populismu se přímo váží k představě, že Evropská unie není jen neschopná nabídnout řešení krize, nýbrž že ve skutečnosti tvoří součást problému. Takže ačkoliv EU představuje naši nejlepší naději na to, že dokážeme zajistit, aby byla Evropa v dnešním čím dál náročnějším prostředí mezinárodně konkurenceschopná, přičítá se jí vina za globalizaci.

Řada lidí tyto dva aspekty problému legitimity EU směšuje a domnívá se, že nízkou účast v evropských volbách lze tak nějak zlepšit tím, že se lidem bude zdůrazňovat, jak dobrá a důležitá Unie je. To však ve většině případů není možné.

Volby musí nabízet skutečnou volbu

Na první pohled nejsnazším řešením problému nízké volební účasti je dát Evropskému parlamentu více pravomocí. Kdyby to však bylo řešením, nesledovali bychom setrvale klesající účast od třiašedesátiprocentního maxima, jehož bylo dosaženo v prvních volbách do Evropského parlamentu v roce 1979. Vždyť od té doby se vliv a pravomoci EP v oblasti společného rozhodování neustále rozrůstají.

Potíž je v tom, že volby do EU musí být "o něčem", mají-li voliče zajímat, což znamená, že musí nabízet skutečnou volbu. A skutečná volba vyžaduje celoevropské předvolební kampaně všech stran. To by také zahrnovalo úpravu, podle níž by na výsledku voleb do EP závisela volba předsedy Evropské komise.

Obě podmínky jsou však již ve skutečnosti splněny. Portugalský premiér José Manuel Durao Barroso byl v roce 2004 jmenován předsedou Komise, protože pocházel z politické organizace s nejsilnějším volebním výsledkem, z Evropské lidové strany. A letošní volby se oproti dřívějšku vyznačovaly důraznější účastí partajních organizací evropské úrovně.

Jsem ovšem přesvědčen, že nejdůležitějším způsobem, jak znovu probudit zájem voličů o evropské volby, je otevřít jim volbu předsedy Komise a vytvořit během příští předvolební kampaně ryze celoevropskou politickou debatu.

Nadešel čas pro výsledky

S problémem euroskepticismu se lze vypořádat, jedině pokud samotná Unie začne podávat lepší výkon a bude při tom vidět. Právě proto, když před čtyřmi lety ve Francii a v Nizozemsku zkrachovala referenda o Ústavní smlouvě, usilovala Komise o zdůraznění myšlenky "Evropy výsledků", která by se snažila občany o své hodnotě přesvědčit konkrétními úspěchy.

Vzhledem k závažnosti hospodářské krize nadešel čas, aby Unie prokázala své silné stránky, kdykoli to bude možné. Cílem musí být nejen vydobýt si znovu srdce Evropanů přemožených skepsí, nýbrž je také přesvědčit, že pro zvládnutí výzev, jimž Evropané čelí, je Unie nepostradatelná.

Evropští občané si uvědomují, že relativně malé národní státy tvořící EU si už s těmito výzvami nedokážou poradit na vlastní pěst. V Irsku vyvolala finanční krize loni na podzim zvrat veřejného mínění ohledně Evropské unie, a členství v ní a zavedení eura se stalo prioritou dokonce i na Islandu, přestože leží na periferii našeho kontinentu. Evropské země jsou už natolik vzájemně provázané, že izolovaná národní opatření v oblastech, jako je regulace finančního trhu, jsou beznadějná.

Proměňující se svět, v němž hrají čím dál významnější úlohu mocnosti jako Čína a Indie, nebude na Evropu čekat, než se rozmyslí. EU naopak musí projevit vůdčí schopnost v úsilí o vyřešení současných problémů světa.

Pět klíčů k oživení

Co se týče Evropské lidové strany, pro nás ekonomika není sama o sobě cílem, ale měla by sloužit lidem. Hospodářskou krizi zapříčinila krátkozrakost a nedostatečná kontrola uvnitř globální finanční soustavy. Teď musíme nově definovat úlohu regulátorů na finančních trzích a obecněji v ekonomice, neboť nesmíme dopustit, aby finanční sektor odkráčel s výnosy v kapse a břemeno ztrát přenechal daňovým poplatníkům. To neznamená, že bychom prosazovali posun k socialismu; chceme lepší a promyšlenější regulaci, ne regulaci pro nic za nic. Rozeznáváme pět klíčů k oživení:

1. Stěžejní prioritou se musí stát tvorba nových pracovních míst, společně s reformou vzdělávání a investicemi do školství a celoživotního učení, nezbytnými k vytváření příležitostí pro všechny.

2. Je třeba předejít vleklému hospodářskému propadu a evropské vlády musí nadále zlepšovat koordinaci fiskálních a měnových politik.

3. Je třeba přestavět mezinárodní finanční strukturu. Evropské regulace nejsou pro zdravou globální finanční soustavu dostatečné.

4. Recese je příležitostí navýšit investice do zelených technologií, aby byla Evropa méně závislá na fosilních palivech.

5. Je nezbytné zabránit protekcionismu jak uvnitř Evropy, tak mimo ni. Vnitřní trh Evropy je příkladem úspěchu, který nepopiratelně přináší růst a pracovní místa.

"Evropa výsledků" je dosažitelná. Posílit legitimitu EU však může jedině za předpokladu, že se takováto politická doporučení a úspěchy, které z jejich realizace vyplynou, podaří jasně a efektivně tlumočit široké veřejnosti.

© Project Syndicate; z angličtiny přeložil David Daduč; titulek a mezitulky jsou redakční


Video