Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Maršál osvoboditel, ale i okupant

  12:37aktualizováno  12:37
"Buď Karpaty přejdeme, anebo na nich padneme." Žádná jiná věta necharakterizuje Ivana Stěpanoviče Koněva lépe. V roce 1970 dostal Zlatou hvězdu hrdiny ČSSR, za zásluhy při osvobození. Nikdo však neřekl, o které osvobození šlo - zda o to z roku 1945, či o "osvobození" ze srpna 1968.

ZE SERIÁLU
Důležité figury na válečné šachovnici

Rozporuplnější vojevůdce v porážce hitlerovského Německa snad neexistuje. Ze sezonního dřevaře se vypracoval na vítězného maršála Sovětského svazu, aniž v druhé světové válce jedinkrát vystřelil z pušky.

Koněv byl mezi sovětskými maršály kuriózní i tím, že neprožil ani jediný den ve frontových zákopech první světové války. I v občanské válce, jež následovala, se věnoval kariéře politruka a zejména čistkám v Rudé armádě.

Historik Jiří Fidler v jednom z mála životopisů, které o Koněvovi v posledních letech vyšly, soudí, že chybějící zkušenost ze smrtícího prostředí zákopů přivedla Koněva k naprosté necitelnosti k utrpení a ztrátám podřízených vojáků.

I podle dalšího badatele Zdeňka Vališe maršál vynikal nezřízenými ambicemi, ale i bezohledností. "Měl o pětinu vyšší ztráty než Žukov, o třetinu vyšší než Rokossovský a o celou polovinu než Malinovský," srovnává Vališ. Pod Koněvovým velením padlo asi 700 tisíc vojáků a dalších bezmála 300 tisíc bylo zajato. Většina se nevrátila.
 
Československo nadvakrát

Nejprve Koněvova vojska osvobozovala v roce 1944 Československo z východu, aby pomohla Slovenskému národnímu povstání. Po dobytí Dukelského průsmyku pokračovala v útoku na Berlín již polskými nížinami. O rok později Koněv přispěchal s 1. ukrajinským frontem od Berlína -tentokrát na pomoc Pražskému povstání.
 
V obou případech hrál maršál vabank: úspěch znamenal slávu a hlavně přízeň sovětského diktátora Stalina. Při bojích o Dukelský průsmyk přitom Koněv riskoval "jen" moře krve vlastních lidí. Za jediný měsíc padlo na Dukle na 60 tisíc sovětských vojáků a 2389 Čechoslováků. Wehrmacht ztratil 11 tisíc mužů.
 
Účastník bojů na Dukle, již zesnulý generálplukovník Miroslav Šmoldas, před časem řekl, že operace v horách, jako byla ta na Dukle, vyžaduje alespoň třicetidenní přípravu kvůli průzkumu, speciálnímu výcviku i vytvoření zásob munice, techniky i proviantu.

"Maršál Koněv žádal alespoň deset dnů, Stalin mu dal jen pět. Je to stejné, jako když dáte krejčímu místo dvou dnů jen dvě hodiny. Nějak to sako spíchne, bude však podle toho vypadat. Zrovna tak maršál Koněv karpatsko-dukelskou operaci doslova spíchl a ona na to také vypadala a podle toho i dopadla."

Život v datech


* Ivan Stěpanovič Koněv se narodil 28. prosince 1897 v rolnické rodině; vychodil základní školu; v šestnácti odešel z domova a živil se jako dělník

* v osmnácti byl odveden do carské armády; po vypuknutí bolševické revoluce vstoupil do bolševické strany

* v roce 1925 navštěvoval zdokonalovací kurz velitelského sboru, poté vystudoval vojenskou akademii

* Jako velitel 19. armády se po napadení SSSR neúspěšně snažil odrazit německý vpád; za průlom wehrmachtu u Vjazmy mu hrozila poprava

* v říjnu 1941 se stal velitelem frontu a zúčastnil se zimní protiněmecké ofenzivy u Moskvy

* v roce 1944 velel 1. ukrajinskému frontu, s nímž dosáhl Berlína; po jeho dobytí přijel 9. května 1945 do Prahy (Američané zastavili kvůli dohodám svůj postup v západních Čechách)

* po válce byl šéfem sovětských pozemních vojsk; v roce 1950 ho Stalin sesadil; do funkcí se vrátil až po jeho smrti - roku 1955 se stal velitelem Varšavské smlouvy, později stál v čele vojsk, která potlačila maďarské povstání v roce 1956

* roku 1961 velel sovětským vojskům v Německu, odtud se vrátil o rok později domů; 21. května 1973 zemřel v Moskvě, pohřben je u kremelské zdi

Český veterán byl svědkem, jak Koněv vydal rozkaz. Poté prý chvíli mlčel a pak praštil tužkou o mapu. "To bude ale pěkný bordel!" zaklel. Šmoldas vzpomínal, jak velitelé museli popáté dobývat jednu z hor, a přitom se nic neměnilo: "Pokud vás po neúspěchu neposílí dělostřelectvo ani pěchota a vy nezměníte ani manévr, tak to nemá naději na úspěch, pak je to stupidnost a ztráty na životech jsou obrovské."
 
S nevelkými oběťmi dorazil Koněv naopak do Prahy. Tentokrát předvedl fantastický výkon, když se mu podařilo bleskově proniknout do hlubokého týlu ještě neporaženého wehrmachtu a časně ráno 9. května 1945 se objevit v Praze.
 
Den předtím však povstalecké vedení uzavřelo s německým velením dohodu, jež byla faktickou německou kapitulací. Němci složili zbraně a zahájili odchod do amerického zajetí v západních Čechách. Česko-německá dohoda o zastavení bojů podle historika Fidlera zlehčovala význam sovětské operace, a proto musela být později zapomenuta a její čeští signatáři byli perzekvováni.
 
Na piedestal osvobození Prahy vystoupil jediný člověk, maršál osvoboditel Ivan Stěpanovič Koněv. Za osvobození Prahy se nad Moskvou rozléhaly slavnostní dělostřelecké salvy spojené s oslavami konce války. A Koněv dostal již druhou Zlatou hvězdu hrdiny SSSR a vytoužený Řád vítězství.
 
Zkušenosti z čistek
Až po roce 1989 vyšlo najevo, že už v květnu 1945 odvlekla sovětská tajná služba z Prahy a jejího okolí s tichým souhlasem Koněva tisíc československých občanů ruské národnosti, kteří odešli do exilu po bolševickém převratu v roce 1917.

Mezi nimi i Sergeje Vojcechovského, jednoho z nejschopnějších a nejtalentovanějších československých generálů. Na seznamu nejhledanějších osob sovětské tajné služby se ocitl proto, že ještě jako carský důstojník tvrdě potíral jednotky bolševiků. Vojcechovský zahynul na Sibiři v roce 1951. Celkem bylo z Československa do gulagů odvlečeno 10 tisíc lidí. Na velmi opatrné protesty československých úřadů Koněv nereagoval.
 
Nedůvěřivého diktátora Stalina si Koněv podle historika Vališe získával mimořádnou osobní oddaností. Přesto ho chtěl Stalin po napadení Sovětského svazu, kdy maršál neúspěšně velel Západnímu frontu, zlikvidovat. Upustil od toho až na přímluvu maršála Georgie Žukova. V jeho pozůstalosti se nalezl úryvek z pamětí, který z knihy vyškrtla cenzura. "Je třeba říci, že až do bitvy u Kurska Koněv velel vojskům špatně, a byl proto několikrát zbaven velení frontu."
 
Osobní Koněvova oddanost Stalinovi se projevovala i tím, že v průběhu bojů telefonoval diktátorovi a většinu zásluh připisoval sobě. Po Stalinově smrti se navíc ukázalo, že Koněv diktátorovi donášel na jiné vlivné velitele Rudé armády, na které pro jejich válečné úspěchy žárlil. Udání začal psát již v roce 1937 a týkala se i maršálů Žukova či Vasilevského.
 
Žukov ovšem nakonec Koněvovi odpustil, ačkoliv Koněv přispěl dvakrát k jeho odvolání. "Maršál navštívil Žukova někdy v roce 1970 a byl velmi upřímný," líčí ruský novinář Vasilij Peskov. "Žukov však mávl rukou a řekl, aby zapomněl na to, co se stalo po válce, protože to bylo nepodstatné ve srovnání s tím, čeho oba dosáhli v porážce nacismu."
 
Když Nikita Chruščov začal po smrti diktátora vytahovat Stalinovy zločiny, Koněv na něj zaútočil. Bál se, že Chruščovova kritika smete i jeho. Chruščov však Koněvovi ukázal balík dopisů, které maršál psal o ostatních, a tím ho umlčel.
 
Osud maršála Koněva je zajímavý i tím, že jej sovětští vůdci povolávali vždy, když měli nějakou špinavou práci. Bylo tomu tak v roce 1956, když utopil v krvi maďarské povstání. V roce 1961 byla pod ochranou Koněvových vojsk postavena berlínská zeď. A maršál maskoval svou autoritou i přípravy na okupaci Československa o sedm let později. Blahopřál sice Ludvíku Svobodovi ke zvolení prezidentem, ale současně měl v delegaci desítky rozvědčíků, kteří mapovali terén pro intervenci.
 
Do Prahy si však o dva roky později Koněv pro titul hrdiny ČSSR nepřijel. "Možná šlo o šok z okupace Československa. Rozčarování z intervence přiznávali i další penzionovaní maršálové a generálové," říká Fidler.

NELÍTOSTNÝ VELITEL. Ivan Stěpanovič Koněv za celou válku ani jedinkrát nevystřelil, asi proto byl naprosto necitelný k utrpení a ztrátám podřízených vojáků.

Autoři:



Hlavní zprávy

Nejčtenější

V italském Janově se zřítil dálniční most, zemřelo 35 lidí

Na frekventované dálnici v Janově na severu Itálie se zřítilo několik desítek...

Na frekventované dálnici v Janově na severu Itálie se v poledne zřítil asi 80metrový úsek mostu. Podle poslední bilance...

Všude bylo strašně krve. Češka promluvila o útoku žraloka na manžela

Ilustrační snímek

První dovolená v Egyptě se pro rodinu z malé moravské obce stala doslova hororovým zážitkem. Dva dny před odletem domů...



Konflikt na koupališti v Dubí se odehrál jinak, tvrdí noví svědkové

Koupaliště v Dubí na Teplicku v den incidentu. NEPOUZIVAT

Zcela jiným způsobem popisují incident na koupališti v Dubí svědci, které oslovil server Romea.cz. Podle nejen romských...

Francouzská rodina přerušila provoz na letišti ve Frankfurtu, obešla kontroly

Policista na letišti ve Frankfurtu

Francouzská rodina přerušila na více než dvě hodiny provoz na letišti ve Frankfurtu nad Mohanem, když pronikla bez...

V Dubí to vře, muže na místním koupališti napadli „přespolní“

Opuchlá tvář, podlitina pod okem, sešité víčko a ústní koutek - tak vypadá po...

Původně malicherná rozmíška mezi dvěma dětmi na brouzdališti v Dubí spustila konflikt, jehož následky bude město řešit...



Další z rubriky

Poslední volající: máma. V Janově zemřel pár s dítětem i chilský šéfkuchař

Italský hasič pátrá po obětech zříceného dálničního mostu v severoitalském...

Italská média už přinášejí jména obětí úterního neštěstí v Janově. Pod troskami mostu Morandi vyhasly i životy...

Trumpův vztah s Ivankou je za čárou, tvrdí exporadkyně z Bílého domu

Omarosa Manigaultová Newmanová pracovala v Bílém domě jako jako asistentka...

Konflikt Donalda Trumpa s bývalou pracovnicí Bílého domu se vyostřuje. Omarose Manigaultové Newmanové vychází ve středu...

Italské mosty jsou zanedbané, kontrol je málo a železobeton dosluhuje

Italští záchranáři pátrají po obětech zříceného dálničního mostu v...

Po zřícení dálničního mostu v Janově se vyrojila řada obvinění, která poukazují na zanedbanou italskou infrastrukturu a...



Najdete na iDNES.cz