V oblasti na západ od plánovaného místa přistání je kráter, v němž je členitější terén, než jaký jsme pozorovali jinde, řekl Richard Zurek, vědec pracující na projektu Mars Polar Lander. Kráter je přes kilometr hluboký a pokrývá plochu několika tisíc kilometrů čtverečních. Stěny kráteru mají sklon dvacet stupňů, což by pro Lander znamenalo katastrofu - skutálel by se na dno kráteru, protože maximální možný sklon při přistání byl pro něj deset stupňů.
Zurek prohlásil, že po provedení čtvrté opravy dráhy sondy několik dní před dosažením Marsu vědci zaznamenali, že Lander míří přímo k obrovskému kráteru. "Plánovali jsme pátou a poslední opravu několik hodin před přistáním, abychom Lander přesunuli o něco víc na východ, ale manévr by jej zanesl příliš daleko na jih. Předpokládali jsme, že by sonda mohla přistát na sever od kráteru," řekl Zurek.
Družice Mars Global Surveyor fotografuje plánované místo přistání a snaží se najít stopy po padáku - největší části malé sondy. Důvodem odklonu sondy od plánované dráhy mohl být i vítr, který na Marsu vane rychlostí přes sto kilometrů za hodinu. Pokud vál východní vítr, mohl odklonit sondu přímo do kráteru.
Zurek oznámil, že Mars Global Surveyor, který začal po Landeru pátrat před dvěma týdny, bude v hledání pokračovat ještě další dva týdny. "Pokud najdeme padák, bude jasné, že Lander není dále než jeden kilometr, protože vše šlo v pořádku dokud se padák od sondy neoddělil kilometr nad povrchem a místa jejich dopadu nebudou daleko od sebe." Vyšetřování je však teprve na začátku a teorie o pádu do kráteru je jen jedna z mnoha.
