Znamená to, že na noční obloze bude Marsův rudý kotouč větší než obvykle.
Nevýhodou ale podle Suchana je, že se bude Mars "toulat" nízko nad jižním obzorem. Kdo ho bude chtít pozorovat, musí proto vyhledat kopec s dobrým výhledem k jihu, nebo si na srpen naplánovat dovolenou někam na jižní polokouli, kde bude výš na obloze.
Mars bude v době největšího přiblížení k Zemi nejjasnějším světlem na nočním nebi. V tu chvíli totiž nebude vycházet Měsíc ani Venuše.
Doba, kdy je Mars v opozici ke Slunci, což znamená, že se nachází na opačné straně Země než Slunce, se opakuje každé dva roky. Liší se ale vzdáleností. Naposled bylo možné Mars nad jižním obzorem vidět v červnu 2001.
Za dva roky ho uvidíme opět, ale to bude jeho vzdálenost od Země o čtvrtinu delší než letos, uvedl Suchan.
Život na Marsu zatím nebyl dokázán
Mars obíhá jako čtvrtá planeta v pořadí kolem Slunce. Kvůli červené barvě, připomínající oheň a krev, dostal pojmenování podle římského boha války. Od roku 1877, kdy na něm astronomové objevili cosi, co působí jako zavlažovací kanály, bývá spojován s mimozemšťany - "marťany".
Sondy Viking 1 a 2, na něm však žádnou formu života nepotvrdily. Na jeho povrchu je kamenitá poušť pokrytá načervenalým pískem a prachem s vysokým obsahem železa a obrovské sopky. Největší je vysoká 24 kilometrů a 550 kilometrů široká.
Mars charakterizuje systém kaňonů a vyschlá řečiště. Svědčí to o tom, že byl dříve teplejší, vlhčí a že na jeho povrchu byla voda. Bílé čepičky na pólech jsou z ledu a zmrzlého kysličníku uhličitého. Jejich průměr se mění podle roční doby.
Atmosféru má Mars řídkou, ale rozsáhlou. Občas se na něm vyskytují obrovské celoplanetární bouře, které ho zahalí do zvířeného prachu. Rychlost větru dosahuje 450 kilometrů za hodinu.
Kolem Marsu obíhají dva měsíce, Phobos (Strach) a Deimos (Hrůza). Byly to pravděpodobně dříve planetky, které zachytil gravitací. Mají nepravidelný tvar a jejich přibližný průměr je 23 a 16 kilometrů. Jejich povrch je poset krátery.
Mars obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 227,9 milionu kilometrů. Má jen desetinu hmotnosti Země. Kolem své osy se otáčí jen o trochu déle než Země. Na jeho povrchu je teplota od 140 stupňů mrazu po 20 stupňů tepla.
