Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kyperští maronité vymírají. Na vině je turecká invaze i asimilace mladých

  12:48aktualizováno  12:48
Na Kypru už od středověku žije komunita maronitů - křesťanů, kteří kdysi uprchli z Libanonu. Jejich počet se však rok od roku snižuje. Turecká invaze v 70. letech menšinu rozdělila a v severní části ostrova dnes zůstává už jen poslední stovka starousedlíků. Těm nejmladším je přes šedesát a maronité tak postupně vymírají.

Kyperské maronitky během návštěvy papeže Benedikta XVI. v Nikósii. (5. června 2010) | foto: Profimedia.cz

Kypr je už od středověku na křižovatce východního Středomoří a přirozeně přitahoval uprchlíky z Orientu. Časem se tak na ostrově vedle řecké křesťanské většiny usídlily menšiny židů, Arménců, melchitů i maronitů.

Blízkovýchodní křesťané na Kypr utekli v několika vlnách z dnešního Libanonu a Sýrie a podle knihy The Minorities of Cyprus: Development Patterns and the Identity of the Internal-Exclusion přicházeli zhruba od 7. století. Ještě ve 13. století žilo na ostrově asi padesát tisíc maronitů, v dobách Osmanské říše jich však setrvale ubývalo. 

Jednání o Kypru opět skončila krachem, Turecko odmítá stáhnout vojáky

A ubývá dodnes. Zásadní ránu do rodokmene maronitů zasadila turecká invaze v roce 1974, kdy se středomořský ostrov rozdělil na řeckou - uznávanou - a tureckou - dosud neuznanou - část.

Maronité se tehdy ocitli uprostřed konfliktu, ve kterém nebyli ani na jedné straně, který je však i přesto zásadně ovlivnil. Jejich vesnice obsadili turečtí vojáci a až osmdesát procent maronitů se vydalo hledat bezpečí a lepší život na řecký jih. Dnes na celém Kypru žije podle al-Džazíry asi šest tisíc potomků dávných libanonských přistěhovalců.

Řecko-turecký konflikt rozdělil celé rodiny a ti, kteří chtěli navštívit příbuzné v řecké části ostrova, museli až do roku 2003 žádat o povolení. „Život byl osamělý, ale nechtěla jsem to tu opustit. Každý touží být doma,“ vypráví jedenasedmdesátiletá Annetta Maurohanna v kavárně v srdci Kormakitisu. 

Největší maronitská vesnice se stala centrem starousedlíků, kteří odmítli sever opustit. Je jich poslední stovka. „Kam bych chodil? Tady se narodil a zemřel můj otec. Moje matka a mí sourozenci také. Celý život jsem byl zemědělec a všechno co jsem vykonal, jsem vykonal tady,“ popisuje pro al-Džazíru devětaosmdesátiletý Iosif Skordis. Ve vesnici se během týdne líně převaluje čas a slyšet je jen zpěv ptáků. Poslední škola zavřela před osmnácti lety.

Unikátnímu jazyku maronitů by rozuměl i Ježíš

Na doby, kdy jim OSN musela dovážet potraviny, místní neradi vzpomínají. „Tři z mých dcer mi před svou svatbou poslaly zprávu, že nemají peníze na to, aby se vdaly. A já jim žádné nemohl poslat. Hodně jsme tehdy trpěli, a proto se vzpomínkám vyhýbáme,“ líčí Skordis.

Kdysi početná menšina na severu čím dál rychleji vymírá. „Tady ti jsou nejmladší z nás,“ říká muž a ukazuje na partu šedesátníků, kteří právě pod portréty papežů a libanonských politiků hrají karty. Ačkoli umí plynně řecky, povídají si ve vlastním jazyce Sanna - směsi arabštiny a aramejštiny, ale i řečtiny, turečtiny a latiny. 

„Pokud by dnes Ježíš navštívil Kormakitis, rozuměl by asi čtyřiceti až padesáti procentům toho, co by slyšel,“ uvedl před osmi lety maronitský arcibiskup  Youssef Soueif pro server The National. V roce 2010 na ostrov zavítal papež Benedikt VI. a v Nicosii jej tehdy maronitské děti přivítaly právě v jazayce Sanna.

Města duchů a pláže bez turistů. Rozpolcená dovolená na Severním Kypru

I tato unikátní řeč časem zanikne. „Dnes jím mluví asi tisíc lidí, všem je však přes čtyřicet,“ říká předseda organizace Xki Fi Sanna Mihalis Hadjiroussos. Před deseti lety se odborníci pokusili zachovat jazyk, který ovládají jen lidé narození v Kormikitisu, alespoň tím, že mu vytvořili i psanou podobu. 

Mladí maronité se však vymírající jazyk příliš učit nechtějí. „Jedinou cestou, jak můžeme jako komunita přežít a jak můžeme zachránit i naši řeč, je návrat do našich vesnic,“ míní sedmdesátiletý Hadjiroussos. „Pokud se dva tisíce lidí vrátí a zůstanou tady, vzniknou ty správné podmínky pro to, aby se jazykem mluvilo. A aby se lidé mezi sebou brali,“ dodává. 

Především na jihu si totiž maronité vybírají partnery všude jinde, než u maronitů. Do domova svých předků se vrací jen na víkend a postupně se asimilují. Což starousedlíci na tureckém severu nesou s nelibostí.

Tři kdysi zabrané vesnice by jim měli vrátit Turci. Ti to podle serveru Cyprus Mail oznámili loni v červenci. Řekové to však odmítají s tím, že z turecké strany jde o pouhý „komunikační trik“. Maronité tak jsou i po desítkách let „pingpongovým míčkem“ obou stran.

Autor:



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Babiš desítky minut hájil vládu. Podpořil ji Zeman, ale ztratila hlas

Premiér Andrej Babiš hovoří k poslancům před hlasováním Sněmovny o důvěře...

Ztrátou jednoho hlasu začal pro menšinovou vládu ANO a ČSSD podporovanou komunisty den, kdy nejspíš získá důvěru...

Babiš získal důvěru Sněmovny. Chtěl mluvit s demonstranty, létaly lahve

Premiér Andrej Babiš na výzvu opozice vyšel mezi demonstranty.

Vláda ANO a ČSSD podporovaná komunisty získala důvěru Poslanecké sněmovny 105 hlasy poslanců těchto stran. Česko má...



Češi si utahují ze sedícího Zemana. Na oficiálním snímku státníků však stojí

Zástupci členských zemí NATO na summitu v Bruselu. Zcela vpravo prezident Miloš...

České sociální sítě ve středu obletěly snímky ze společného focení státníků na summitu NATO, kde si unavený prezident...

Hasiči ukončili prohledávání sutin v nestabilní budově v centru Prahy

Při záchraně hasiči používají sací bagr na sutiny. Budova je podle statiků...

V Praze 1 poblíž Národní třídy se v úterý před polednem propadla klenba stropu opravovaného domu a trosky zavalily...

Chlapec z vláčku předčasně vystoupil, popisuje tragédii majitel Šiklandu

V zábavním areálu Šiklův mlýn spadl 5letý chlapec pod kola vláčku (14. 7. 2018).

Chlapec, který v sobotu zemřel v zábavním areálu Šiklův mlýn pod koly turistického vláčku, z něj podle majitele parku...



Další z rubriky

Španělé zrušili zatykač na Puigdemonta, chtějí ho soudit i za vzpouru

Předseda katalánské vlády Carles Puigdemont

Soudce španělského nejvyššího soudu zrušil eurozatykače na uprchlé katalánské politiky, včetně katalánského expremiéra...

Bývalí povstalci přivykají životu pod Asadem. Válka nás unavila, říkají

Velitel syrské armády Jusúf Sibáhí ve městě Talbísa (17. července 2018)

Toulají se rozbombardovanými městy a ostražitě čekají, co je čeká. Jednotky Bašára Asada postupně pacifikují poslední...

V Praze by migranty jiné barvy pleti zbili, řekl šéf nizozemské diplomacie

Šéf nizozemské diplomacie Stef Blok během návštěvy Egypta (10. května 2018)

Kdyby migranti jiné barvy pleti přišli do Prahy či do Varšavy, pravděpodobně by je tam zbili. Na uzavřeném setkání,...



Najdete na iDNES.cz