Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kyperští maronité vymírají. Na vině je turecká invaze i asimilace mladých

  12:48aktualizováno  12:48
Na Kypru už od středověku žije komunita maronitů - křesťanů, kteří kdysi uprchli z Libanonu. Jejich počet se však rok od roku snižuje. Turecká invaze v 70. letech menšinu rozdělila a v severní části ostrova dnes zůstává už jen poslední stovka starousedlíků. Těm nejmladším je přes šedesát a maronité tak postupně vymírají.

Kyperské maronitky během návštěvy papeže Benedikta XVI. v Nikósii. (5. června 2010) | foto: Profimedia.cz

Kypr je už od středověku na křižovatce východního Středomoří a přirozeně přitahoval uprchlíky z Orientu. Časem se tak na ostrově vedle řecké křesťanské většiny usídlily menšiny židů, Arménců, melchitů i maronitů.

Blízkovýchodní křesťané na Kypr utekli v několika vlnách z dnešního Libanonu a Sýrie a podle knihy The Minorities of Cyprus: Development Patterns and the Identity of the Internal-Exclusion přicházeli zhruba od 7. století. Ještě ve 13. století žilo na ostrově asi padesát tisíc maronitů, v dobách Osmanské říše jich však setrvale ubývalo. 

Jednání o Kypru opět skončila krachem, Turecko odmítá stáhnout vojáky

A ubývá dodnes. Zásadní ránu do rodokmene maronitů zasadila turecká invaze v roce 1974, kdy se středomořský ostrov rozdělil na řeckou - uznávanou - a tureckou - dosud neuznanou - část.

Maronité se tehdy ocitli uprostřed konfliktu, ve kterém nebyli ani na jedné straně, který je však i přesto zásadně ovlivnil. Jejich vesnice obsadili turečtí vojáci a až osmdesát procent maronitů se vydalo hledat bezpečí a lepší život na řecký jih. Dnes na celém Kypru žije podle al-Džazíry asi šest tisíc potomků dávných libanonských přistěhovalců.

Řecko-turecký konflikt rozdělil celé rodiny a ti, kteří chtěli navštívit příbuzné v řecké části ostrova, museli až do roku 2003 žádat o povolení. „Život byl osamělý, ale nechtěla jsem to tu opustit. Každý touží být doma,“ vypráví jedenasedmdesátiletá Annetta Maurohanna v kavárně v srdci Kormakitisu. 

Největší maronitská vesnice se stala centrem starousedlíků, kteří odmítli sever opustit. Je jich poslední stovka. „Kam bych chodil? Tady se narodil a zemřel můj otec. Moje matka a mí sourozenci také. Celý život jsem byl zemědělec a všechno co jsem vykonal, jsem vykonal tady,“ popisuje pro al-Džazíru devětaosmdesátiletý Iosif Skordis. Ve vesnici se během týdne líně převaluje čas a slyšet je jen zpěv ptáků. Poslední škola zavřela před osmnácti lety.

Unikátnímu jazyku maronitů by rozuměl i Ježíš

Na doby, kdy jim OSN musela dovážet potraviny, místní neradi vzpomínají. „Tři z mých dcer mi před svou svatbou poslaly zprávu, že nemají peníze na to, aby se vdaly. A já jim žádné nemohl poslat. Hodně jsme tehdy trpěli, a proto se vzpomínkám vyhýbáme,“ líčí Skordis.

Kdysi početná menšina na severu čím dál rychleji vymírá. „Tady ti jsou nejmladší z nás,“ říká muž a ukazuje na partu šedesátníků, kteří právě pod portréty papežů a libanonských politiků hrají karty. Ačkoli umí plynně řecky, povídají si ve vlastním jazyce Sanna - směsi arabštiny a aramejštiny, ale i řečtiny, turečtiny a latiny. 

„Pokud by dnes Ježíš navštívil Kormakitis, rozuměl by asi čtyřiceti až padesáti procentům toho, co by slyšel,“ uvedl před osmi lety maronitský arcibiskup  Youssef Soueif pro server The National. V roce 2010 na ostrov zavítal papež Benedikt VI. a v Nicosii jej tehdy maronitské děti přivítaly právě v jazayce Sanna.

Města duchů a pláže bez turistů. Rozpolcená dovolená na Severním Kypru

I tato unikátní řeč časem zanikne. „Dnes jím mluví asi tisíc lidí, všem je však přes čtyřicet,“ říká předseda organizace Xki Fi Sanna Mihalis Hadjiroussos. Před deseti lety se odborníci pokusili zachovat jazyk, který ovládají jen lidé narození v Kormikitisu, alespoň tím, že mu vytvořili i psanou podobu. 

Mladí maronité se však vymírající jazyk příliš učit nechtějí. „Jedinou cestou, jak můžeme jako komunita přežít a jak můžeme zachránit i naši řeč, je návrat do našich vesnic,“ míní sedmdesátiletý Hadjiroussos. „Pokud se dva tisíce lidí vrátí a zůstanou tady, vzniknou ty správné podmínky pro to, aby se jazykem mluvilo. A aby se lidé mezi sebou brali,“ dodává. 

Především na jihu si totiž maronité vybírají partnery všude jinde, než u maronitů. Do domova svých předků se vrací jen na víkend a postupně se asimilují. Což starousedlíci na tureckém severu nesou s nelibostí.

Tři kdysi zabrané vesnice by jim měli vrátit Turci. Ti to podle serveru Cyprus Mail oznámili loni v červenci. Řekové to však odmítají s tím, že z turecké strany jde o pouhý „komunikační trik“. Maronité tak jsou i po desítkách let „pingpongovým míčkem“ obou stran.

Autor:



Hlavní zprávy

Nejčtenější

Tohle hřiště je jen pro bílý! Ženy s dětmi jsou víc než dřív terčem rasistů

Ilustrační snímek

Přibývá žen s dětmi, které vyhledají pomoc kvůli tomu, že se staly terčem rasistických útoku. Musí snášet opovržlivé...

All you can eat. Triatlonista zhltal 100 porcí suši, restaurace ho vyhodila

Sushi na kulinářském festivalu Gastro Hradec.

Celebritou se v bavorském Landshutu stal třicetiletý triatlonista a bývalý kulturista Jaroslav Bobrowski. Zašel si...



Řidič cestou do práce přejel muže ležícího na silnici, byl to jeho syn

Ilustrační snímek

Rodinná tragédie se stala o víkendu u Štítova na Rokycansku. Řidič osobního vozidla v sobotu brzy ráno přejel muže...

Macron: Potížisty v otázce migrace bychom měli vyhodit z Schengenu

Francouzský prezident Emmanuel Macron představil v Paříži plán na pomoc chudým....

Země, které v migrační otázce neprojevují solidaritu, by měly být vyloučeny z schengenského prostoru. Na summitu v...

Sváděla esesáky a zabíjela je, Nizozemka zemřela v nedožitých 93 letech

Freddie Oversteegenové bylo čtrnáct, když se za druhé světové války přidala k...

Freddie Oversteegenové bylo čtrnáct, když se za druhé světové války přidala k nizozemskému odboji. Přímo před očima...



Další z rubriky

V Mnichově začal 185. ročník Oktoberfestu, prioritou je bezpečnost

V Mnichově odstartoval 185. ročník pivního festivalu Oktoberfest. (22. září...

Slavnostním naražením prvního pivního sudu začal v poledne v Mnichově 185. ročník Oktoberfestu. Přinese několik nových...

Brazilci se hádají s Německem o nacisty, prý byli levicoví

Detail z telefonu, který byl původně černý, ale následně byl přebarven na...

Stovky rozlícených Brazilců zaplavily facebookový účet německé ambasády poté, co zveřejnila video, ve kterém připomíná...

Nová postava v kauze Kuciak? Rodiče zavražděného páru mají pochybnosti

Slovensko zveřejnilo identikit muže v případu zavražděného novináře Kuciaka

Otec Jána Kuciaka a matka Martiny Kušnírové s rozpaky vnímají poslední krok slovenské policie. Ta v pondělí zveřejnila...



Najdete na iDNES.cz