Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kyperští maronité vymírají. Na vině je turecká invaze i asimilace mladých

  12:48aktualizováno  12:48
Na Kypru už od středověku žije komunita maronitů - křesťanů, kteří kdysi uprchli z Libanonu. Jejich počet se však rok od roku snižuje. Turecká invaze v 70. letech menšinu rozdělila a v severní části ostrova dnes zůstává už jen poslední stovka starousedlíků. Těm nejmladším je přes šedesát a maronité tak postupně vymírají.

Kyperské maronitky během návštěvy papeže Benedikta XVI. v Nikósii. (5. června 2010) | foto: Profimedia.cz

Kypr je už od středověku na křižovatce východního Středomoří a přirozeně přitahoval uprchlíky z Orientu. Časem se tak na ostrově vedle řecké křesťanské většiny usídlily menšiny židů, Arménců, melchitů i maronitů.

Blízkovýchodní křesťané na Kypr utekli v několika vlnách z dnešního Libanonu a Sýrie a podle knihy The Minorities of Cyprus: Development Patterns and the Identity of the Internal-Exclusion přicházeli zhruba od 7. století. Ještě ve 13. století žilo na ostrově asi padesát tisíc maronitů, v dobách Osmanské říše jich však setrvale ubývalo. 

Jednání o Kypru opět skončila krachem, Turecko odmítá stáhnout vojáky

A ubývá dodnes. Zásadní ránu do rodokmene maronitů zasadila turecká invaze v roce 1974, kdy se středomořský ostrov rozdělil na řeckou - uznávanou - a tureckou - dosud neuznanou - část.

Maronité se tehdy ocitli uprostřed konfliktu, ve kterém nebyli ani na jedné straně, který je však i přesto zásadně ovlivnil. Jejich vesnice obsadili turečtí vojáci a až osmdesát procent maronitů se vydalo hledat bezpečí a lepší život na řecký jih. Dnes na celém Kypru žije podle al-Džazíry asi šest tisíc potomků dávných libanonských přistěhovalců.

Řecko-turecký konflikt rozdělil celé rodiny a ti, kteří chtěli navštívit příbuzné v řecké části ostrova, museli až do roku 2003 žádat o povolení. „Život byl osamělý, ale nechtěla jsem to tu opustit. Každý touží být doma,“ vypráví jedenasedmdesátiletá Annetta Maurohanna v kavárně v srdci Kormakitisu. 

Největší maronitská vesnice se stala centrem starousedlíků, kteří odmítli sever opustit. Je jich poslední stovka. „Kam bych chodil? Tady se narodil a zemřel můj otec. Moje matka a mí sourozenci také. Celý život jsem byl zemědělec a všechno co jsem vykonal, jsem vykonal tady,“ popisuje pro al-Džazíru devětaosmdesátiletý Iosif Skordis. Ve vesnici se během týdne líně převaluje čas a slyšet je jen zpěv ptáků. Poslední škola zavřela před osmnácti lety.

Unikátnímu jazyku maronitů by rozuměl i Ježíš

Na doby, kdy jim OSN musela dovážet potraviny, místní neradi vzpomínají. „Tři z mých dcer mi před svou svatbou poslaly zprávu, že nemají peníze na to, aby se vdaly. A já jim žádné nemohl poslat. Hodně jsme tehdy trpěli, a proto se vzpomínkám vyhýbáme,“ líčí Skordis.

Kdysi početná menšina na severu čím dál rychleji vymírá. „Tady ti jsou nejmladší z nás,“ říká muž a ukazuje na partu šedesátníků, kteří právě pod portréty papežů a libanonských politiků hrají karty. Ačkoli umí plynně řecky, povídají si ve vlastním jazyce Sanna - směsi arabštiny a aramejštiny, ale i řečtiny, turečtiny a latiny. 

„Pokud by dnes Ježíš navštívil Kormakitis, rozuměl by asi čtyřiceti až padesáti procentům toho, co by slyšel,“ uvedl před osmi lety maronitský arcibiskup  Youssef Soueif pro server The National. V roce 2010 na ostrov zavítal papež Benedikt VI. a v Nicosii jej tehdy maronitské děti přivítaly právě v jazayce Sanna.

Města duchů a pláže bez turistů. Rozpolcená dovolená na Severním Kypru

I tato unikátní řeč časem zanikne. „Dnes jím mluví asi tisíc lidí, všem je však přes čtyřicet,“ říká předseda organizace Xki Fi Sanna Mihalis Hadjiroussos. Před deseti lety se odborníci pokusili zachovat jazyk, který ovládají jen lidé narození v Kormikitisu, alespoň tím, že mu vytvořili i psanou podobu. 

Mladí maronité se však vymírající jazyk příliš učit nechtějí. „Jedinou cestou, jak můžeme jako komunita přežít a jak můžeme zachránit i naši řeč, je návrat do našich vesnic,“ míní sedmdesátiletý Hadjiroussos. „Pokud se dva tisíce lidí vrátí a zůstanou tady, vzniknou ty správné podmínky pro to, aby se jazykem mluvilo. A aby se lidé mezi sebou brali,“ dodává. 

Především na jihu si totiž maronité vybírají partnery všude jinde, než u maronitů. Do domova svých předků se vrací jen na víkend a postupně se asimilují. Což starousedlíci na tureckém severu nesou s nelibostí.

Tři kdysi zabrané vesnice by jim měli vrátit Turci. Ti to podle serveru Cyprus Mail oznámili loni v červenci. Řekové to však odmítají s tím, že z turecké strany jde o pouhý „komunikační trik“. Maronité tak jsou i po desítkách let „pingpongovým míčkem“ obou stran.

Autor:


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Policisté na letišti zadrželi cizince, podezírají je z napadení číšníka

Policisté zadrželi skupinu cizinců, podezřelých z napadení číšníka. (23. dubna...

Policisté na pražském letišti Václava Havla zadrželi skupinu sedmi cizinců, kteří jsou podezřelí z toho, že v sobotu...

Okamurova SPD se hroutí zevnitř. Straníci se napadají navzájem

Předseda SPD Tomio Okamura na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně.

„Špiníte jméno SPD! Dělali jste v krajských volbách osobní kampaň! Vynášíte informace a děláte si, co chcete,“...



Krásná smrt zaručena. V Nizozemsku představili sebevražedný přístroj

Sebevražedný přístroj v představách designéra  Alexandera Bannicka

Na pohřebním veletrhu v Amsterdamu byl představen sebevražedný přístroj, který člověku umožní zabít se stisknutím...

Smrt přijela výtahem. Vrah zaskočil policisty, jednoho zastřelil

Petr Chromek zavraždil 23. dubna 1998 v Táboritské ulici v Praze policistu a...

Na ten den před dvaceti lety Martina Linhartová nikdy nezapomene. 23. dubna 1998 zavraždil Petr Chromek v Táboritské...

České děti zůstaly v Londýně na ulici. Hostitelské rodiny pro ně nepřijely

(Ilustrační snímek)

Pětidenní zájezd žáků 6. a 7. třídy Základní školy Horoměřice do Londýna nezačal zrovna dobře. Po celodenním chození po...

Další z rubriky

V Torontu zabíjel ajťák s Aspergerem. Byl neškodný, říkají spolužáci

Místo pondělního útoku dodávkou v Torontu (23. dubna 2018)

Tichý student, který se úzkostlivě vyhýbal kontaktu s lidmi, a počítačový expert. Tak známí popisují pětadvacetiletého...

Řidič zrychloval, těla létala vzduchem, líčí svědci útok v Torontu

Svědkyně incidentu v Torontu, kdy řidič dodávky vjel do chodců na přechodu....

Řidič s bílou dodávkou, který porážel lidi na chodníku u rušné ulice v Torontu, dobře věděl, co dělá. Jel rychlostí...

Kimovi na summitu naservírují rösti, vzpomínku na mládí ve Švýcarsku

Švýcarský bramborový pokrm rösti s klobásami a volským okem

Ostře sledovaný mezikorejský summit je za rohem a světový tisk přináší detaily ze zákulisí jeho příprav. Stanice BBC...

Najdete na iDNES.cz