„Vždy jsem chtěl máslo a syrovátku, ale nedali mi to, protože to prodali,“ zavzpomínal na život v severoafrickém království.
Aby bylo nostalgii učiněno zadost, navštívil Babiš ještě místo, kde žil, a podíval se i k tenisovým kurtům, kde jeho dcera hrála se synem marockého krále. Zbytek dvoudenní návštěvy české delegace v Maroku byl už však striktně pracovní.
„Maroko je pro nás druhý největší obchodní partner v Africe. Je branou do Afriky, protože obchoduje s celým kontinentem,“ řekl Babiš po společném jednání s domácí delegací vedenou premiérem Saadaddínem Usmáním.
Vzájemný obchodní obrat mezi Českem a Marokem nyní představuje více než miliardu korun. Podle premiéra jsou však možnosti spolupráce podstatně větší.
Za posledních pět let se český vývoz do Maroka zdvojnásobil a řada českých firem už v zemi působí.
Babiš například věří, že počet vyvážených škodovek může stoupnout ze stávajících 2 400 na 4 000 ročně. Tuzemské firmy by automobilkám v Maroku mohly do budoucna dodávat automobilové součástky. Země je totiž největším výrobcem automobilů v Africe.
Do Maroka můžeme dodávat auta, textil i zbraně, je to brána do Afriky, řekl Babiš |
„Z obchodu s Marokem není třeba mít obavy,“ přesvědčoval podnikatele na slavnostním obědě premiér, podle kterého je velký potenciál spolupráce obzvláště v automobilovém, zbrojním nebo textilním průmyslu. Babiše při jeho misi doprovázeli zástupci 40 tuzemských firem.
Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková uvedla, že Maroko nejvíce zajímají investice českých firem na tamním trhu. Severoafrická země se totiž potýká s poměrně velkou nezaměstnaností mladých a právě české firmy by tento problém mohly alespoň částečně vyřešit.
Včera se česká delegace vydala z Rabatu do největšího marockého města Casablanky, kde Babiš zahájil česko-marocké podnikatelské fórum. „Já jsem si cestu vlakem sám objednal, když jsem slyšel, že francouzský prezident Macron tady otevřel rychlodráhu vlaku TGV. Asi je tu dobrý stavební zákon a asi tu nemají tolik aktivistických institucí,“ prohlásil Babiš s odkazem na to, že v Česku se o rychlodráze mluví již dlouho.
Zmínil, že když zemi v roce 1991 opouštěl, nemělo Maroko ani kilometr dálnic, dnes jich království má 1 800. Česko v porovnání jen 1 250 kilometrů. V tom se podle něj Češi mohou od Maročanů přiučit.