K posteli rekruta přišli dva instruktoři uprostřed noci. Mladíka donutili vstát a odejít do sprch. Podle prohlášení z nich táhl alkohol a svědek uvedl, že jeden z nich měl v ruce láhev whisky. V umývárnách pak pustili sprchu a pod tekoucí vodou donutili hocha dělat kliky a sedy-lehy. Když byl úplně promočený, řekli mu, že se musí usušit, než půjde zpátky do postele. A zamířili k sušičce na prádlo.
Na řadu přišly poznámky o jeho muslimské víře a narážky na to, jestli byl součástí útoků z 11. září. Mladík poté musel do sušičky vlézt a instruktor zapnul sušení. Po 30 vteřinách se dveře otevřely. „Pro koho pracuješ?“ křičel instruktor. „Pro nikoho,“ odpověděl rekrut a celý proces se opakoval. Následovaly otázky na to, jaké je víry a jestli je muslim.
Jeden ze svědků vyšetřovatelům uvedl, že slyšel, jak se jeden z instruktorů ptá i na další věci. „Proč jsi tady? Všechny nás zabiješ, jak budeš mít možnost, že? Jaké máš plány? Nejsi terorista?“
Když mladík odpověděl, jak nejlépe uměl, na všechny otázky, dveře se zavřely na „nejdelší dobu,“ jak udává bývalý rekrut v prohlášení citovaném webem ABC News.
Podle mladíkova prohlášení ho prý instruktor držel v sušičce tak dlouho, až se mu spálil krk a ruce a on začal plakat. Pláč přitom byl další věcí, která se na základně trestala. Zneužívaní rekruti byli varováni, že „slzy nesou stehy“. A instruktoři mladíky upláceli jídlem, aby drželi jazyk za zuby.
Podle webu The Washington Post bylo mučení v sušičce nahlášeno už loni v listopadu, nejmenovaný seržant však v práci zůstal i poté. Částečně proto, že obvinění nikdo nebral vážně.
Sebevražda rekruta zalarmovala vyšetřovatele
Šikana ze strany instruktorů ve výcvikovém centru Parris Island v Jižní Karolíně se začala řešit až letos v březnu po smrti jednoho z rekrutů. Dvacetiletý Raheel Saddiqui měl podle webu Stars and Stripes už delší dobu sebevražedné myšlenky, o kterých mluvil. V osudný den si stěžoval na bolesti v krku a chtěl na ošetřovnu. Při hlášení však udělal chybu a tak mu instruktoři přikázali jít běhat.
Tvrdě, ale férověVelitel námořní pěchoty generál Robert B. Neller uvedl, že trénink mariňáků je fyzicky i psychicky náročný, ale způsob, jakým se rekruti cvičí, je stejně důležitý jako výsledek, kterého tak dosáhnou. „Když se američtí muži a ženy rozhodnou být mariňáky, slíbíme jim, že je budeme trénovat tvrdě, férově, s úctou a slitováním.“ |
V jednu chvíli mladík upadl na zem, brečel a svíral si krk. Vysloužil si tím jen nafackování od instruktora před ostatními, přičemž údajně šlo o stejného instruktora, který byl později iniciátorem mučení v sušičce. Mladík se po fackách rychle zvedl a utíkal pryč.
Poté skočil ze třetího patra do 12 metrů hluboké schodišťové šachty a na následky svých zranění o několik hodin později zemřel. Vyšetřovatelé prohlásili smrt za sebevraždu. Případ však spustil rozsáhlejší vyšetřování poměrů na základně.
Podle současných závěrů bylo s rekruty hrubě zacházeno a speciálně jedna jednotka na základně měla instruktory, kteří zkoušeli nejen bojovnost svěřenců, ale fyzicky i psychicky je zneužívali. Její členové často slýchali etnicky motivované a homofobní urážky a byli podrobováni neschváleným cvičením, při kterých se někdy zranili.
Pro Parris Island, která se pyšnila tím, že „vyrábí mariňáky“, jsou obvinění těžkou ranou. Až dvacet pracovníků centra může čelit obvinění z trestních činů nebo disciplinárnímu řízení. Podle dokumentů muselo vedení Parris Island vědět o problémech minimálně od roku 2014.
Kvůli přehlížení problémů bylo vedení tábora letos v červnu odvoláno. Zatím není jasné, kolik přesně mariňáků šikana zasáhla. Podle zdrojů Washington Post budou pravděpodobně podaná trestní oznámení a případ se bude dál řešit u soudu, zřejmě ještě letos.
