Průzkum společnosti Behavio ukazuje rozhodnuté voliče stran a průnik těch,...

Průzkum společnosti Behavio ukazuje rozhodnuté voliče stran a průnik těch, kteří stále váhají mezi více možnostmi. | foto: Behavio

Před volbami váhá polovina voličů. Startup zjistil, jak se rozhodují

  • 932
Běžné předvolební průzkumy ukazují známé sloupce seřazené od předpokládaných vítězů s největším počtem hlasů až po poražené, kteří se nedostali přes pětiprocentní hranici. Společnost Behavio se zaměřila na nerozhodnuté voliče, kterých je většina - 51 procent - a díky crowdfundingové kampani zpracovala detailní mapu popisující rozhodování voličů.

Projekt s názvem Mapa voličů od společnosti Behavio ukazuje aktuální stav v případě nerozhodnutých voličů. Jsou to lidé, kteří sice zvažují hlasování pro vybranou stranu, ale zároveň si nejsou jistí volební účastí. Mapa zároveň ukazuje, mezi kterými stranami lidé váhají.

Kolik může dostat hnutí ANO

Podle průzkumu společnosti Behavio by favorit voleb hnutí ANO dostalo pouhých deset procent hlasů, pokud by se mu nepodařilo získat žádné váhající voliče a pokud by ostatní nerozhodnutí dali hlas jiným stranám.

Maximálních 47 procent by ANO dostalo, pokud získá všechny váhající voliče a ostatní strany dostanou hlasy jen od svého jádra rozhodnutých příznivců.

Behavio poukazuje také na variantu, kdy k volbám přijdou všichni nerozhodnutí voliči a nikdo si neřekne, že je zbytečné chodit k volbám: pak ANO získá maximálně 25 procent, i když zmobilizuje všechny své zvažující voliče.

„Jsou tam vidět dva výrazné shluky stran, které se perou o stejné voliče. Jedno je skupina středově-liberálních stran, kam patří Piráti, ODS, TOP 09, KDU a STAN a Zelení. Těchto pět stran se vzájemně pere o velké množství voličů. Druhý shluk tvoří protiislámské strany, z nichž je nejsilnější SPD a dále Rozumní a Blok proti islamizaci,“ řekl iDNES.cz jeden ze zakládajících členů společnosti Behavio Jiří Boudal.

Oproti jiným volebním průzkumům tak výsledky společnosti Behavio datailně ukazují, jakým způsobem voliči v Česku uvažují. Podrobnější informace zveřejní Behavio na webu, který spustí ve čtvrtek 31. srpna.

„Rádi bychom předešli situaci známé třeba z amerických prezidentských voleb, kdy řada lidí nešla volit, protože si na základě volebních výzkumů myslela, že je to rozhodnuté. Nebylo. A není ani u nás. Vezměme jako příklad nejsilnější stranu, hnutí ANO. To může ve volbách získat v závislosti na nerozhodnutých voličích od 10 do 47 % hlasů. A zásadní vliv na to nemají jen váhající voliči ANO, ale také, zda odpůrci ANO přijdou volit jiné strany,“ doplnil Boudal.

„Zjistíte, jak voliče dané strany rozdělit na menší skupinky podle věku, vzdělání, výše platu a zájmů. Zjistíte, co zvedne lidi ze židle, aby šli danou stranu volit. Ukážeme to v přehledné interaktivní nástěnce, kde si bude možné navolit takové informace, které lidi skutečně zajímají,“ doplnil sociolog Vojtěch Prokeš, který na projektu spolupracoval.

Projekt vznikl díky podpoře veřejnosti na crowdfundingovém serveru Hithit. Celkem 343 lidí na projekt přispělo 474 900 korun.

Průzkum pro projekt Mapa voličů probíhal od 15. července do 15. srpna na reprezentativním vzorku 1474 respondentů, kteří odpovídají populaci České republiky podle Českého statistického úřadu a podle toho, koho volili ve volbách 2013. Vzorek odpovídá české populaci i z hlediska využívání internetu - 76 procent je on-line a jen 24 procent internet nevyužívá.

Voličské jádro

Z celkového množství 8,5 milionů oprávněných voličů mají strany jistých pouze jednotky procent.

Voličské jádro na Mapě voličů tvoří vnitřní část kruhů. Hnutí ANO tak má 7,5 procenta rozhodnutých voličů, komunisté 3,5 procenta, ČSSD jen tři procenta, Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury - SPD 2,5 procenta. ODS a Piráti mají základnu o síle dvou procent voličů.

Dnes už bývalá koalice lidovců a starostů má jistých 1,5 procent stejně jako TOP 09. Další strany jako Zelení, Svobodní či Rozumní mají jistých po jednom procentu voličů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video