Před obchodem T-Mobilu na Národní třídě stály v tu chvíli rovněž desítky lidí.
Nejsme ochotni stát ve frontách na jízdenky, lístky na představení či v obchodě na běžné zboží - jízdenky, vstupenky a koneckonců i většinu spotřebního zboží kupujeme stále více přes internet a stále méně jsme ochotni i pro ty nákupy vyrazit do ulic a podniknout štrapáci se sháněním konkrétního zboží.
Pak ale najednou přijde symbol, totem, a my zapomínáme na svou lenost a vybíháme stát do front, které čekají celou noc.
Zároveň je dobré si uvědomit, co je podstatou té nové ikony, na kterou čekáme. Co má ve vnitřnostech. Je to pár kousků umělé hmoty, procesor a nějaké drátky.
Prostě - nic, co by mělo jakoukoliv trvalou hodnotu, nic, co by zajistilo, že přesně pět let po koupi z onoho dnes módního totemu nebude starý krám, který nejde dokonce ani prodat ve vetešnictví.
Stojíme ve frontách na totem, který má omezenou morální životnost na rok nebo dva. Možná bude i po těch dvou letech fungovat, ale stejně jej vyhodíme a koupíme nový, protože morálně iPhone do té doby zastará, ztratí svou totemickou funkci a bude nahrazen jiným umělohmotným totemem.
Dnešní doba je jen koloběhem konzumu, který za sebou nic nenechává. Když si naše babičky se stejnou vášní, jako my dnes kupujeme iPhone, koupily zlatý šperk, měly jistotu, že svým potomkům zanechají něco cenného.
My jim dnes po sobě zanecháme bednu nepotřebné a mravně zastaralé elektroniky.
