"Lékaři dokončili testy. Ukázalo se, že se obnovila stará plicní infekce. Madiba (Mandelovo kmenové jméno a zároveň i jeho přezdívka, pozn. red.) je léčen a reaguje dobře," oznámil Mac Maharaj, mluvčí současného prezidenta Jacoba Zumy. Ten svého předchůdce na nemocničním loži navštívil už o víkendu.
Zpráva o hospitalizaci vetchého Mandely vystrašila celou Jihoafrickou republiku. Například list Sowetan vydal skoro přes celou titulní stranu fotografii prvního černošského prezidenta JAR s titulkem: Národ se modlí za Madibu.
Jeho manželka Graça Machelová v úterním rozhovoru pro televizi eNCA, přiznala, že je pro ni smutné být svědkem toho, jak Mandela postupně ztrácí "jiskru". "Je smutné vidět ho stárnout. Chci říci vidět, jak postupně ubývá jiskra a duch. Ale člověk to chápe a ví, že to musí přijít," řekla.
Nelson Mandela se na veřejnosti neobjevil od roku 2010, kdy Jihoafrická republika hostila světový šampionát ve fotbale. Zato se už několikrát objevily zprávy o jeho hospitalizaci. Naposledy skončil v nemocnici letos v únoru s bolestmi břicha, s předešlou plicní infekcí Jihoafričany postrašil loni v lednu.
Navzdory tomu, že se už před lety stáhl do ústraní, zůstává v zemi nesmírně populární a je stále symbolem boje proti rasistickému režimu (apartheidu). Většina Jihoafričanů ho považuje za "otce národa".
Mandela pochází z dynastie, která vládne kmeni Themba v regionu Transkei. Na začátku 60. let se stal lídrem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu (ANC) a koordinoval sabotáže proti vojenským a vládním cílům.
Než se radikální křídlo ANC stihlo namočit do krve civilistů, skončil mladý právník ve vězení. I tak ho ale režim označil za teroristu, stejně se zachovaly i některé další státy včetně USA, jež ho ze seznamu teroristů stáhly až v roce 2008.
V roce 1964 dostal za údajné plánování státního převratu doživotí a za mřížemi nakonec strávil 27 let (mimochodem, ve vězení dostal tuberculózu). Po jeho propuštění na svobodu v roce 1990 se zasloužil s tehdejším bělošským prezidentem Willemem de Klerkem o pád apartheidu, aniž by v zemi vypukla občanská válka (k níž bylo místy blízko).
Mandela navzdory svému dlouholetému věznění dokázal podat někdejším nepřátelům ruku a výrazně přispěl k usmíření mezi bělošským a černošským obyvatelstvem. V roce 1993 za to spolu s de Klerkem dostal Nobelovu cenu za mír.
Mandela se pak v prvních všerasových volbách v roce 1994 stal prvním prezidentem JAR. Na rozdíl od jiných afrických vládců - osvoboditelů však nepodlehl touze zůstat u moci až do smrti a po skončení prvního prezidentského mandátu z aktivní politiky odešel.
