Manažer: Columbii odepsalo lajdáctví

Izolační pěna, která odpadla od nádrže Columbie krátce po startu a zřejmě poškodila izolační destičky na křídle, možná nebyla správně přichycena. Tvrdí to bývalý manažer továrny Lockheed Martin, kde se palivová nádrž pro raketoplán vyráběla. Vedení firmy tuto hypotézu popírá.

Záběr z pilotní kabiny Columbie, který byl pořízen jen pár minut předtím, než začaly technické potíže. Videopásek našli pátrači NASA mezi troskami raketoplánu. (3. března 2003) | foto: NASA TV, Reuters

Manažer John Ehlers, který pracoval v montážním středisku společnosti Lockheed Martin v Michoud, upozornil vedení továrny na tuto možnost už 4. února, tedy tři dny po havárii Columbie.

V dopise upozornil na to, že zaměstnanci údajně nesprávně nanesli na nádrž základní epoxidový nátěr, na který se posléze aplikuje izolační pěna.

Kusy pěny se oddělily od nádrže 81 sekund po startu Columbie a narazily do žáruvzdorných destiček na spodní části levého křídla.

Podle jedné z vyšetřovacích verzí izolace poškodila destičky natolik, že při návratu raketoplánu do atmosféry nevydržely žár a na křídle se vytvořila trhlina. Tou se dovnitř dostala horká plazma a křídlo doslova roztavila.

"Dobu schnutí epoxidu na nádrži prověřujeme, ale nadále bereme v úvahu všechny teorie a všechna fakta," uvedl v pondělí mluvčí vyšetřovací komise. Její zástupce nicméně v pondělí navštívil montážní středisko v Michoud.

TŘI ČÁSTI RAKETOPLÁNU

- orbitální (družicový) stupeň, což je vlastní raketoplán tvaru letadla s kabinou pro posádku v přední části a nákladovým prostorem v zadní části, se třemi kyslíkovými motory

- vnější nádrž s kapalným vodíkem a kyslíkem pohánějící hlavní motory (nádrž se odděluje ještě před dosažením oběžné rychlosti a při návratu zpět k Zemi shoří v atmosféře)

- dva pomocné válcovité raketové motory na pevné palivo (asi desetkrát použitelné), které jsou zhruba dvě minuty po startu odhozeny na padáku, aby mohly být znovu použity.

Celá sestava je vysoká asi 56 metrů a před startem váží kolem 2000 tun.

Ehlers uvedl, že jeho obavy vyplývají z rozhovoru s továrním inspektorem Brucem Wrightem, podle něhož zaměstnanci nechávali epoxidový nátěr příliš dlouho schnout.

Podle předpisů měli v případě, že nátěr nebyl ani po 24 hodinách suchý, informovat nadřízené a celý nátěr provést znovu.

Wright odmítl Ehlerovo tvrzení s tím, že bývalý manažer špatně interpretuje jejich rozhovor. Nehovořil prý o celém nátěru, ale jen o retuších, a o délce zápisu pracovního postupu, ne o délce schnutí.

Také mluvčí Lockheed Martin uvedl, že Ehlersovy informace pocházejí ze třetí ruky a označil otázky o době zasychání epoxidu za přitažené za vlasy. Kontrola během výroby podle něj vylučuje, aby si zaměstnanci práci ulehčovali.