Muži nejprve ukradli auto. S tím odjela skupinka do Prahy, odkud jejich letadlo odlétalo.
Ukradli také výbušniny. Ty pak posloužily jako výstraha, aby piloti stroje mířícího původně do Brna pochopili, že to únosci myslí vážně. Pak už "stačilo" propašovat kufřík s bombou na palubu a po hodině a půl vystoupit ve Frankfurtu nad Mohanem.
"Dne 10. května 1978 došlo k únosu letadla ČSA letícího v 18.04 hodin na pravidelné lince z Prahy do Brna, v němž sedělo 35 cestujících a šestičlenná posádka," uvádí se v rozsudku nad trojicí únosců, který vynesl v roce 1983 Krajský soud v Plzni.
"V 19.33 hodin přistálo letadlo proti vůli členů posádky i cestujících ve Frankfurtu." Nicméně ani v Německu se únosci trestu za svůj čin nevyhnuli. Byli odsouzeni ke třem letům vězení.
Ukradený dynamit
Na únosu se úplně na začátku domluvili dva kamarádi - tehdy šestadvacetiletý Radomír Šebesta a o rok starší Josef Katrinčák, oba z Karlových Varů. Pro emigraci se rozhodla i Katrinčákova žena Anna a do letadla vzali manželé i své dvě děti.
Co je přesně k úvahám o emigraci přivedlo, není jasné. Všichni žijí v zahraničí a MF DNES se je nepodařilo kontaktovat. Rozhodující slovo však měl při únosu Katrinčák, alespoň to tvrdí Ladislav Jakl, ředitel Klausova sekretariátu. I díky této okolnosti ostatně Šebesta milost dostal.
"Podle dokumentů, z nichž jsme vycházeli, Radomír Šebesta netušil, že jeho známí mají u sebe výbušninu. Když to zjistil, sám ji odpojil," řekl Jakl. Rozsudek z roku 1983 uvádí něco jiného.
Šebesta podle něj společně s Katrinčákem vyloupil začátkem května 1978 sklad výbušnin ve Stanovicích na Karlovarsku a odnesli přes tři a půl kilogramu trhavin. Je však možné, že se v rozsudku tehdejší komunistické úřady snažily únosce co nejvíc "pošpinit".
V rozsudku se však také uvádí, že tím, kdo kufřík s výbušninami v letadle měl, byl Katrinčák. "Průvodčímu letadla oznámil, že má u sebe až 15 kilogramů plastické trhaviny a ať letadlo změní kurz na NSR," píše se v něm. U soudu proto Katrinčák dostal nejpřísnější trest - dvanáct let. Jeho ženu Annu poslali soudci v nepřítomnosti do vězení na devět let.
Nejdřív ne a pak ano?
Zda požádali o milost i Katrinčákovi, Jakl neví. U Šebesty podle něj hrálo velkou roli, že jeho desetiletý trest byl snížen později na šest let. "Od únosu uběhlo přes dvacet let. Do Česka se však vrátit nemohl. Na hranicích by byl zadržen a poslán do vězení. Milost mu umožní stýkat se se starými rodiči," dodal Jakl.
Na případu je zajímavá ještě jiná věc. Šebesta podle informací MF DNES požádal o milost už předchozího prezidenta Václava Havla. "Ten ji zamítl," uvedl nejmenovaný zdroj z ministerstva spravedlnosti.
Havlův tajemník Jakub Hladík řekl, že se exprezident nebude k milostem vyjadřovat. "Nevím, zda pan Šebesta už dřív o milost žádal. Pokud to nebylo někdy v posledních dvou letech, tak to nezjistíme," řekl k tomu Jakl.
