Podle obžaloby se chtěli od poloviny roku 2003 do září 2005 přes Nadaci pro rozvoj regionů obohatit o 229 milionů korun. Šlo o zbytek peněz, jež jí EU od roku 1994 poskytla na projekty rozvoje podnikání v Česku. Peníze z likvidačního zůstatku nadace se prý snažili vyvést přes další firmy. Všem hrozí až 12 let vězení.
Paroubek strávil před trestním senátem přes dvě hodiny. Uvedl, že s obžalovanými přišel jako ministr pro místní rozvoj z let 2004 a 2005 do styku jen okrajově. Zná z nich prý jen Petra Formana, bývalého náměstka svého předchůdce Pavla Němce.
Paroubek jej z funkce odvolal po svém nástupu do čela úřadu a Forman setrval na ministerstvu do konce roku 2004.
Šéf ČSSD se hned na úvod své řeči soudu omluvil, že už si toho moc nepamatuje, řada věcí, které s případem souvisejí, podle něho byla v kompetenci jeho podřízených.
Předseda senátu Petr Braun tak přečetl jeho výpověď z přípravného řízení. "O tom mi není nic známo," zněla věta, kterou Paroubek v březnu 2006 nejčastěji odpovídal vyšetřovatelům.
Dnes soudu řekl, že se mu finanční transakce zdály podezřelé. "Mám něco jako šestý smysl," uvedl s tím, že se jeho podezření potvrdilo.
Základním kamenem údajného podvodu byl podle obžaloby takzvaný Transformační plán. Podle dokumentu, který vypracovali Formanovi spolupracovníci a který nechal náměstek potvrdit Němcovi, byla založena akciová společnost Regionální fondy (RF). Do RF měl být převeden zbytek peněz z EU, s nimiž disponovaly dvě dceřiné společnosti Nadace pro rozvoj regionů: Regionální podnikatelský fond (RPF) a Českomoravský podnikatelský fond (ČMPF). Oficiálním zakladatelem RF byl ČMPF, jehož zástupci měli podle Formana po převedení peněz darovat hromadnou akcii společnosti RF ministerstvu.
To se ale nestalo. Forman to již dříve vysvětlil tím, že Němce vystřídal ve funkci ministra Paroubek, který jej poté odvolal z funkce. Snažil se prý pak na ministerstvo apelovat, aby ve věci jednalo, podepsalo darovací smlouvu a převzalo akcii, ale údajně bez výsledku. Paroubek dnes řekl, že darovací smlouvu podepsal začátkem března 2005, hromadnou akcii ale úřad nedostal, a tak prý dal zhruba v polovině března 2005 podnět k podání trestního oznámení.
Začátkem prosince 2004 byl ČMPF prodán a jeho novým vlastníkem se za cenu jednoho milionu korun stala společnost Riap. Podle obžaloby šlo o nastrčenou firmu, která takřka ihned prodala ČMPF za 1,1 milionu korun obžalované Kamile Jarošové.
Při prodeji ČMPF měla být hromadná akcie v hodnotě 144 milionů korun uložena do notářské úschovy, k tomu ale nedošlo a cennou listinu si ponechal jednatel ČMPF, obžalovaný Ondřej Dvořák. Jarošová se akcie začala domáhat na jaře 2005 a Dvořák jí dokument později předal.
Zbylou údajně zneužitou částkou bylo podle obžaloby asi 85 milionů na účtu RPF. Ze snahy vyvést peníze z RPF obžaloba viní bývalého Formanova poradce Radima Špačka, který byl likvidátorem nadace a jednatelem RPF. Špaček údajně prodal začátkem února 2005 RPF za 58 milionů korun dalšímu z obžalovaných Robertu Hrdinovi, ačkoli zůstatek společnosti podle obžaloby činil asi 85 milionů korun. Peníze pak prý putovaly z účtu na účet. Hrdina navíc podle obžaloby za obchod nezaplatil.
Špaček to již dříve odmítl s tím, že obžaloba nepočítá s pasivy RPF, údajně šlo o pohledávku bývalého správce fondů Czech Venture Partners ve výši asi 34,5 milionu korun. Prodej tak podle něho ztrátový nebyl.
