Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Malý návod, jak by měli lidé i národy vést mezi sebou debaty

  8:57aktualizováno  8:57
Když lidé a státy vyjednávají, často hovoří o svých zájmech, jako by to byla jediná věc, která může vést k dohodě. Když britský premiér David Cameron použil na prosincovém summitu Evropské unie v Bruselu veto, uvedl: „To, co se nabízí, není v zájmu Británie, a tak jsem s tím nesouhlasil“, jako by dohoda závisela výlučně na tom, zda dojde, či nedojde k uspokojení zájmů.

Britský premiér David Cameron na summitu v Bruselu. | foto: Reuters

Dosažení dohody však možná nikdy nebylo Cameronovým cílem. Za konečný cíl každého vyjednávání se sice stále častěji považuje výsledek výhodný pro obě strany, ale co když účastníci jednání uvažují o oboustranně výhodném výsledku, který poškozuje ty, kdo se rozhovorů neúčastní, případně je protizákonný? A co když je výsledek přínosný, ale v rozporu se zásadami účastníků jednání?

Jde o víc než o pouhé zájmy

Představte si, že sedíte u jednacího stolu a chcete, aby s vámi druhá strana souhlasila. Strategií, která by mohla fungovat, je neustálé zdůrazňování, jak je výsledek přínosný pro všechny zúčastněné. Vámi navrhovaný výsledek by však nemusel být fér ani realistický, případně byste mohli vědomě lhát. Ačkoliv je tedy takový návrh založený na zájmech, nebude snadno přijat.

Zamyslíme-li se nad otázkou, kolik různých okolností je třeba vzít v úvahu, začne být zřejmé, že vyjednávání je typem komunikace, která zahrnuje mnohem víc než jen pouhé zájmy. Stejně výrazně jako zájmy totiž výslednou dohodu určují také principy, morálka i prostá úcta k pravdě.

Leckdo by namítl, že úspěšní vyjednavači musí být obdařeni pouze taktem – schopností využívat principy k zakrývání svých skutečných zájmů. Kdyby to byla pravda, pak Spojené státy právem rozpoutaly válku v Iráku na základě hrozby, kterou představoval režim Saddáma Husajna. Dnes se však všeobecně uznává, že způsob jednání, jímž se USA propracovaly k válce, byl chybou – chybou, která tuto zemi připravila o pověst nesmírně důvěryhodného partnera k jednání.

Otisk boty amerického vojáka poblíž základny Adder nedaleko iráckého města

Otisk boty amerického vojáka poblíž základny Adder nedaleko iráckého města Nasíríja symbolizuje odchod amerických vojsk z Iráku. Prosinec 2011.


Faktem je, že USA často hájí vysoké principy, jako jsou svoboda a demokracie, a úspěšně je vtělují do své zahraniční politiky. Když po druhé světové válce obhajoval tehdejší americký ministr zahraničí, generál George C. Marshall, hospodářskou pomoc Evropě, přednesl inspirativní projev, v němž prohlásil, že americká politika není zaměřená proti „žádné zemi ani doktríně, nýbrž proti hladu, chudobě, zoufalství a chaosu“. Principy představovaly stejně důležitou součást Marshallova plánu jako ochrana amerických zájmů.

Co praví klasici

Přestože se zdá, že se rétorika Cameronovy vlády zaměřuje na „zájmy“, také její vyjednávací pozice ve skutečnosti odrážejí vyšší principy, stejně jako vyjednávací pozice jiných zemí. Organizace spojených národů i další instituce mohou podat svědectví o závazku různých států k principům spravedlnosti a solidarity i o jejich ochotě odložit stranou vlastní úzké zájmy kvůli naplnění vyšších cílů. Vyjednávání by se mělo těmito cíli zabývat ve stejné míře, v jaké slouží zájmům.

Jürgen Habermas (1929), německý filosof a sociolog

Jürgen Habermas (1929), německý filosof a sociolog

Tím samozřejmě nepopírám, že také zájmy hrají v konečném důsledku při vyjednávání určitou roli nebo že zájmy mohou ovlivňovat morálku. Je dobře známo, že Immanuel Kant tvrdil něco jiného – totiž že morálka by měla být oproštěná od jiných než všeobecných zájmů. Současný filozof Jürgen Habermas ovšem říká, že morální normy jsou platné, pokud je lidé svobodně akceptují i poté, co zvážili důsledky jejich zavedení pro uspokojení zájmů. Zohledňování zájmů samozřejmě znamená právě to: zájmy se musí vzít v úvahu, ale nemusí být v plné míře uspokojeny.

V některých případech by se i samotná obrana zájmů mohla jevit jako odpovídající – například u některých obchodních transakcí. Čím složitější je však nějaké jednání, tím obtížnější je nebrat v potaz složité otázky, jakou jsou hodnoty a normy nebo význam upřímnosti. Jak řekl Aristotelés: „Co je pravdivé a lepší, to se přirozeně vždy snáze prokazuje a spíše to přesvědčí.“ Neschopnost snést odpovídající argumenty a důvody pro určitou vyjednávací pozici by mohla vést až ke krachu komunikace mezi zúčastněnými stranami.

Pokud vyjednávání skutečně potřebují řádnou argumentaci tohoto typu, pak je zajisté logické, že se mnoho neshod řeší mimo kontext vyjednávání. Podobně platí, že některá „vyjednávání“ ve skutečnosti vůbec nejsou vyjednáváními, ale lze je lépe chápat jako proces vydírání a vymáhání.

Řečtí klasici v rozpravě: Platón a Aristoteles

Řečtí klasici v rozpravě: Platón a Aristoteles

Základ komunikace

V dnešním globalizovaném světě je skutečné vyjednávání nezbytné. Země a národy tvoří vzájemně provázanou pavučinu zájmů, kterou nelze snadno rozplést ani izolovaně uspokojit. Řešení sporů vyžaduje vzájemně akceptované principy, jimiž se řídí interakce jednotlivců a států. Vyjednávání je cestou k úspěšnému řešení konfliktů, ale mělo by se vést v souladu se základními pravidly skutečné a otevřené komunikace.

Země a národy by měly přestat debatovat o zájmech, které je často rozdělují, a začít diskutovat o principech, jež je sjednocují. Bude-li komunikace vedena pravdivě a s úctou k hodnotám, normám a objektivním skutečnostem, pak lze vyjednáváním dosáhnout konsensu a dohody.

Immanuel Kant (1724 –1804), německý filosof, jeden z nejvýznamnějších

Immanuel Kant (1724 –1804), německý filosof, jeden z nejvýznamnějších evropských myslitelů a poslední z představitelů osvícenství

Alexios Arvanitis, výzkumný pracovník aténské Panteionské univerzity, je spoluautorem vědeckých článků o zájmech, právech a vyjednávání. 

Copyright: Project Syndicate, 2012. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Titulek a mezititulky jsou redakční.


Autor:


ZPRÁVY: Ministr kultury podepsal smlouvu na odkup vepřína v Letech za 450 milkionů



Hlavní zprávy

Nejčtenější

U požáru motorestu na dálnici D10 zasahovali hasiči i v noci

Motorest Čtyři kameny u dálnice D10 nedaleko Hlavence u Prahy na snímku z 19....

Středočeští hasiči v noci na neděli pokračovali v hašení požáru motorestu Čtyři kameny na mladoboleslavské dálnici...

Muž přesvědčil policistu k demonstrativnímu oběšení, pak ho nechal zemřít

Sebevražda (ilustrační foto)

Policista z olomoucké krajské policie, který zemřel na začátku roku 2015, nespáchal dobrovolnou sebevraždu, ale byl...



Vzdejme se slova Vánoce, vyzval kněz křesťany. Už podle něj nemá smysl

SANTABĚH. Několik stovek běžců v kostýmech Santa Clause bylo možné pozorovat v...

Severoirský katolický kněz Desmond O’Donnell míní, že by nejen katolíci, ale vůbec všichni křesťané měli opustit výrazy...

Nový chodník je šikmý a s boulemi. Ať ho zaplatí starosta, zní z obce

V Hornich Bojanovicich mají křivý chodník

Nakloněná plocha s boulemi, jak obvykle vypadají cesty po zemětřesení nebo po povodni. V Horních Bojanovicích na...

Lékařku záchranky po oživování pacienta přemohly emoce. Rozplakala se

Po oživování pacienta lékařku zaplavila vlna emocí.

Na sociálních sítích se objevila fotografie lékařky, kterou někdo zachytil krátce poté, co v Praze oživovala mladého...



Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post....

ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj...

ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata...



Najdete na iDNES.cz