"Přitahuje mě neforemnost a nepravidelnost. Nedokážu vnímat svět jako jednu plochu. Vždy si něco přimyslím," říká autorka, který prý nemaluje podle toho, co vidí, ale jak lidi kolem sebe cítí. "Někdo se vykecává, někdo brečí, já se vykreslím," vypráví dál o své tvorbě.
Studentka sociální práce s malováníM začala před pěti lety. Nejprve si prý jen pohrávala s barvou a až později začala objevovat své obličejové příběhy.
Neabsolvovala žádnou uměleckou školu, jen krátce navštěvovala výtvarný kroužek. "Bylo to seznámení s technikami a vlastnostmi barev. Jakmile jsme se ale měli věnovat realistickému zátiší, tak jsem to vzdala. Předloha mi slouží jen k tomu, abych si ji podle sebe upravila, a to ve výtvarce nešlo," líčí.
Píchová by nejraději své obrazy tvořila jen barvou a rukama, protože je ale alergička, zůstává u klasických štětců. Jelikož ani obličeje nejsou hladké a rovné, používá jako podklad k obrazům polystyrenové desky.
Zpět na Galerii |
"Mají vlastní strukturu, která může vyniknout. Kolem jednotlivých bublinek se vytvářejí mezírky a praskliny, se kterými se dá dál pracovat," vysvětluje, proč nepoužívá plátno či papír.
K malování přitom používá docela obyčejný latex a tónovací barvy na zdi. "Vyhovuje mi to. Jsem prostě taková příležitostná malířka pokojů," dodává Píchová s úsměvem.
Malířka Kateřina Píchová. Obličeje, jejich deformace a zvýrazňování některých částí tváří - tak by se nejvýstižněji daly popsat malby a kresby dvacetileté Kateřiny Píchové ze Žatce. |
Malířka Kateřina Píchová. Obličeje, jejich deformace a zvýrazňování některých částí tváří - tak by se nejvýstižněji daly popsat malby a kresby dvacetileté Kateřiny Píchové ze Žatce. |
Malířka Kateřina Píchová. Obličeje, jejich deformace a zvýrazňování některých částí tváří - tak by se nejvýstižněji daly popsat malby a kresby dvacetileté Kateřiny Píchové ze Žatce. |
Malířka Kateřina Píchová. Obličeje, jejich deformace a zvýrazňování některých částí tváří - tak by se nejvýstižněji daly popsat malby a kresby dvacetileté Kateřiny Píchové ze Žatce. |