Šestaosmdesátiletý muž, který dnes žije v domově důchodců v Pullachu u Mnichova, byl po válce v Československu odsouzen k trestu smrti. Verdikt byl však vynesen v nepřítomnosti, neboť Mallothovi se po válce podařilo uprchnout do Itálie.
"Nemáme zájem, abychom budili jen náznak toho, že bavorské úřady chrání Mallotha formálními argumenty a brání, aby byl případně povolán v České republice k odpovědnosti," řekl náměstek bavorského ministra vnitra Hermann Regensburger.
Terezínský dozorce měl nejdříve italské občanství, avšak roku 1939 přijal německé a po válce se ho zase vzdal. Roku 1952 mu bylo vráceno italské, čímž přišel o německé, i když Řím mu opět občanská práva roku 1956 odňal, neboť nabyvatel zamlčel svou minulost ve službách SS. Od roku 1988 žije Malloth v Německu a tvrdí, že má německý pas: to jej chrání od vydání do rukou české spravedlnosti, neboť Německo ze zákona nevydává své občany cizí justici.
Dodnes se však nepodařilo prokázat, že je "Krásný Tony" vskutku německým občanem. Bonnský právník Raimund Wimmer dospěl nedávno k závěru, že je Malloth člověkem bez státní příslušnosti. Česká justice zatím Německo nežádá o Mallothovo vydání, neboť vychází z toho, že je jeho občanem. "Mohu potvrdit, že my to prošetřujeme," řekl však včera tiskový mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Voráček.
"Zatím nemáme žádnou oficiální zprávu z Bavorska," dodal. SS-Scharführer Anton Malloth se provinil brutálním zacházením z vězni a desítkami vražd. Starobinec Stille Hilfe (Tichá pomoc) v Pullachu, kde dnes žije, řídí dcera šéfa nacistické SS Heinricha Himmlera.
Právě zde jej objevil německý spisovatel Peter Finkelgrün, jehož dědeček Martin byl jednou z desítek Mallothových obětí v terezínské pevnosti. Ten informoval o Mallothově minulosti bavorské úřady i poslaneckou frakci strany Zelených. Tam se případu ujala poslankyně Sophie Riegerová. Spolu s Finkelgrünem zahájila dlouhý boj o vydání válečného zločince českým úřadům.
"Nemáme zájem, abychom budili jen náznak toho, že bavorské úřady chrání Mallotha formálními argumenty a brání, aby byl případně povolán v České republice k odpovědnosti," řekl náměstek bavorského ministra vnitra Hermann Regensburger.
Terezínský dozorce měl nejdříve italské občanství, avšak roku 1939 přijal německé a po válce se ho zase vzdal. Roku 1952 mu bylo vráceno italské, čímž přišel o německé, i když Řím mu opět občanská práva roku 1956 odňal, neboť nabyvatel zamlčel svou minulost ve službách SS. Od roku 1988 žije Malloth v Německu a tvrdí, že má německý pas: to jej chrání od vydání do rukou české spravedlnosti, neboť Německo ze zákona nevydává své občany cizí justici.
Dodnes se však nepodařilo prokázat, že je "Krásný Tony" vskutku německým občanem. Bonnský právník Raimund Wimmer dospěl nedávno k závěru, že je Malloth člověkem bez státní příslušnosti. Česká justice zatím Německo nežádá o Mallothovo vydání, neboť vychází z toho, že je jeho občanem. "Mohu potvrdit, že my to prošetřujeme," řekl však včera tiskový mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Voráček.
"Zatím nemáme žádnou oficiální zprávu z Bavorska," dodal. SS-Scharführer Anton Malloth se provinil brutálním zacházením z vězni a desítkami vražd. Starobinec Stille Hilfe (Tichá pomoc) v Pullachu, kde dnes žije, řídí dcera šéfa nacistické SS Heinricha Himmlera.
Právě zde jej objevil německý spisovatel Peter Finkelgrün, jehož dědeček Martin byl jednou z desítek Mallothových obětí v terezínské pevnosti. Ten informoval o Mallothově minulosti bavorské úřady i poslaneckou frakci strany Zelených. Tam se případu ujala poslankyně Sophie Riegerová. Spolu s Finkelgrünem zahájila dlouhý boj o vydání válečného zločince českým úřadům.
