Reagovaly na schůzku s nelibostí, či dokonce s otevřenou kritikou. Obávají se přílišného posilování vlivu evropských velmocí. Italský premiér Silvio Berlusconi předevčírem dokonce prohlásil, že Evropa "nepotřebuje žádné direktorium" a že schůzka tří vůdců je "velkou hloupostí".
Obavy vyjádřil i český premiér Vladimír Špidla. "Rozšíření Evropské unie nesmí vést k Evropě, v níž by se některé země integrovaly rychleji a ostatní zůstávaly na okraji," uvedl při návštěvě Německa.
"Naše setkání je prospěšné pro funkčnější rozšířenou Evropu," hájil schůzku německý kancléř Gerhard Schröder. Podobně reagovali i další účastníci setkání, tedy francouzský prezident Jacques Chirac a britský premiér Tony Blair.
"Pokud se shodnou země, které představují téměř polovinu obyvatel Evropy a více než polovinu jejího bohatství, je to dobré pro tyto tři země i pro Evropu," řekl Blair. Oficiální prohlášení po schůzce zdůrazňovala především nové iniciativy v ekonomice.
Právě přes hospodářství by velká "trojka" chtěla prosadit své vize. Podle nich by měla být Evropa schopnější konkurovat ekonomické síle USA. "Potřebujeme dát čerstvý podnět evropské politice v této oblasti," řekl Blair. Podle něj mají podniky potíže s adaptací na světovou konkurenci.
Němci také prosazovali, aby "trojka" vyzvala unii k reformě Evropské komise. V Bruselu by pak vznikla nová mocná role "superkomisaře", který bude ovládat všechny ekonomicky důležité resorty. Jako kandidát bývá uváděn nynější komisař pro rozšíření Günter Verheugen.
Jestli budou tři největší státy Evropské unie pokračovat v razanci včerejší berlínské schůzky, může to jen dál poškodit už tak rozklíženou unii, tvrdí analytici. Tři lídři Evropy, francouzský prezident Jacques Chirac, německý kancléř Gerhard Schröder a britský premiér Tony Blair, si spíš zaflirtovali s myšlenkou silné trojky, i když od ní zdaleka tolik neočekávali.
V očích nepozvaných kolegů z řad unie i jejích budoucích členů se však včerejší večeře ve stylu "moderní německé kuchyně" jevila jako daleko větší prohřešek proti pravidlům hry v unii.
"Odkryli napětí u menších států, a to napětí bude trvat," řekl ekonom Bob McKee z londýnské výzkumné firmy Independent Strategy. "Přitom kdyby pozvali ještě Itálii, Španělsko a Polsko, tak by si nikdo nestěžoval."
"Z hlediska poměru zisku k nákladům to velkou trojku určitě stálo víc, než tím získala," tvrdí analytička Heather Grabbeová z Centra pro ekonomickou reformu. "Ta schůzka mě netěší," souhlasil Sandor Richter z vídeňského Institutu mezinárodních vztahů.
"Jestli v tom ti tři budou pokračovat, tak to jen potvrdí obavy menších a nových členů, že unie je jen instituce, kde rozhoduje někdo nad jejich hlavami," dodal Richter s tím, že doufá, že vyvstanou i nová spojenectví.
"Byla by to noční můra, kdyby trojka chtěla své schůzky institucionalizovat," řekl Richter. Není přitom vůbec jisté, zda se lídři velké trojky mohou vůbec v něčem shodnout a pak v tom dominovat, snad s výjimkou obranné a zahraniční politiky, tvrdí Grabbeová.
A není taky vůbec jasné, zda všichni tři setrvají ve svých funkcích Blaira i Schrödera totiž čekají volby. Jak řekl britský ministr zahraničí Jack Straw, "jestli se my tři shodneme, tak bude unie spojená lépe".
Proto ani většina z témat středeční schůzky, jako například oživení ekonomického růstu Evropy či nerozhodnutá evropská ústava, neslibovala šance na řešení. "Panují mezi nimi obrovské rozdíly například v oblasti harmonizace daní, což je základ pro reformu, takže jakékoliv debaty na téma zrychlení růstu EU jsou jenom veliké bla, bla," tvrdí McKee.
A jak dodala Grabbeová, německý kancléř Schröder, jehož ekonomika se loni propadla do recese a zažila nejhorší rok dekády, může sotva kázat zbytku Evropy o reformách. "Radši by měl zůstat doma a dodělat reformu tam," řekla.
