Potravinářské firmy - zvláště ty menší - musí tvrdé požadavky pro ně mnohdy nevýhodných smluv plnit. Jinak nemají šanci oslovit tak velký trh, jaký nadnárodní obchodní řetězce ovládají.
Záchranou je export
Pro menší mlékárny je výhodnější orientovat svou produkci na export, než se zaměřovat na domácí trh ovládaný převážně velkými zahraničními kolosy. Polenský závod vyváží zhruba polovinu své produkce, zatímco do řetězce dodává něco málo přes desetinu svých produktů. "Budeme se snažit exportovat ještě více," plánuje Kvasnička.
Další menší mlékárny na Vysočině se raději ani nesnaží do řetězců proniknout. "Stačí mi když vidím jejich cenovou politiku, hravě si potom sečtu, kolik asi dávají výrobcům. My raději dodáváme menším obchodům," konstatoval šéf jedné z malých mlékáren.
Supermarkety tuzemce vykořisťují
Výrazně ostřejší prohlášení na téma spolupráce mlékáren a supermarketů pronesl v tisku po nedávných Přibyslavských slavnostech mléka Leopold Novák, předseda hodnotící komise mlékárenských výrobků. "Některé supermarkety se zahraniční účastí platí dodavatelům s více než dvouměsíčním zpožděním a navíc požadují dvacet až třicet tisíc za místo v obchodě. To je využívání kapitálu a vykořisťování našich potravinářských podniků," míní Novák, který je předsedou komise složené z nezávislých odborníků mlékárenského průmyslu a České zemědělské a potravinářské inspekce.
Menší výrobci bez výrazného kapitálu se podle Nováka dostávají do bezvýchodné situace. Zahraniční vlastníci totiž dnes ovládají většinu maloobchodního trhu v zemi a tím pádem je tlak z jejich strany rozhodující.
Silní drží se silnými
Větší a silnější zpracovatelé mléka, kteří spolupracují i s několika řetězci najednou, nemají k dnešnímu stavu vážnější výhrady. "Stěžují si většinou ti, kteří se diví, že po nich nikdo nechce to, co dělali před deseti lety. Naopak se po nich žádají postupy, které oni neumí a nejsou na ně zvyklí. Přitom ale ty postupy jsou ve vyspělých zemích naprosto běžné," uvedl ředitel jednoho z velkých zpracovatelů mléka na Vysočině, který odmítl zveřejnit své jméno. Zároveň připustil, že to často není vinou špatného vedení potravinářských firem. Rozhodující je spíš velikost kapitálu která za nimi stojí.
Společnosti, které dnes vlastní většinu řetězců v zemi, hrají prim i v celosvětovém měřítku. "Protože patří mezi nejlepší na světě znamená to, že asi něco umí a mají hodně dobré práce za sebou. Jinak by se přece nevyšvihly tak vysoko," zdůraznil ředitel.
