Varianty, jak přilepšit důchodkyním, by měla důchodová komise probrat na schůzi v druhé polovině března, řekla novinářům ministryně. Uvedla, že má mezi návrhy dva favority, nechtěla je ale přiblížit, aby diskuzi předem nezablokovala.
Návrhy představila Maláčová s předsedou ČSSD Janem Hamáčkem na tiskové konferenci uspořádané k tématu nižšího výdělku žen. V Česku si průměrně vydělávají o 22 procent méně než muži, přičemž rozdíl narůstá s věkem. Důvodem zvyšování rozdílu je přitom péče o rodinu, proto by podle Maláčové měly být tyto rozdíly zohledněny i ve výpočtu důchodů.
Návrhy opatření ke zmírnění nespravedlností vůči ženám v oblasti důchodů
|
Ženy vydělávají víc než muži jen ve dvou procentech profesí
Podle analýzy, kterou ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo, ženy v Česku vydělávají v průměru víc než muži jen asi ve dvou procentech zaměstnání. Mají v nich nejvýš o stokoruny měsíčně víc než jejich kolegové.
V profesích s vysokou průměrnou mzdou a vysokou kvalifikací pobírají pak ale průměrně i o několik tisíc až desítek tisíc měsíčně méně než muži. Česko patří v EU k zemím s největší propastí v odměňování mužů a žen. Ženy vydělávají průměrně asi o pětinu méně než muži, rozdíl se nemění.
Také důchody mají ženy v průměru o pětinu nižší než muži. Na konci roku 2017 průměrný senior dostával 13.076 korun a průměrná seniorka 10.758 korun. Medián penze mužů a žen se liší o 2500 korun.
,ČR reformu penzí nepotřebuje, nutná je adaptace systému
Podle Maláčové Česko zásadní důchodovou reformu nepotřebuje a neumí ji ani pořádně připravit. „Velkou reformu, která ze dne na den změní celý systém, nepotřebujeme. Také to v ČR neumíme dělat - koneckonců historie to potvrzuje. Co my ovšem potřebujeme, tak je průběžná, kontinuální adaptace celého systému, protože naše společnost se mění. My bychom na to měli být schopni reagovat průběžně, nikoliv jednou za dlouhý časový úsek,“ uvedla Maláčová.
Starobní penzi pobírá kolem 2,41 milionu lidí. Loni na konci třetího čtvrtletí důchod v průměru činil 12 395 korun. Podle ministryně se po lednovém přidání dostal na zhruba 13 300 korun. Medián - tedy částka, na kterou dosáhne polovina seniorů - činí 13 258 korun.
„Částka 13 300 korun není moje představa důstojného stáří. Zároveň přes milion seniorů - zejména seniorek - na ni nedosáhne. Je potřeba najít nějakou cílovou hranici, na které bude shoda napříč politickým spektrem,“ míní ministryně.
Rozdíly mezi výší mezd a důchodů stále stoupají
Nůžky mezi důchody a mzdami se v poslední době rozevírají, a to s výraznějším navyšováním výdělků. Do pravidelné valorizace penzí se totiž promítá jen polovina růstu reálných mezd, do konce roku 2017 to byla pouze třetina.
Podle Maláčové by o případném dalším posílení valorizace a navázání růstu penzí na celý růst mezd mohla důchodová komise diskutovat. Záměr by sice zvedl výrazně výdaje na důchody, ale současně by také lidem v penzi citelně přilepšil. Ministerstvo práce pod vedením ČSSD takový návrh novely ovšem připravovat nebude. „Nemáme pro to (pro prosazení) jako sociální demokraté teď partnera,“ dodala Maláčová.
Resort práce spočítal, že už s nynějším modelem valorizace a bez dalších změn by se systém penzí mohl propadnout do výrazného deficitu po nástupu do důchodu silné generace 70. let, tedy takzvaných Husákových dětí.
Při schváleném zmrazení důchodového věku na 65 letech by schodek mohl v roce 2060 činit 3,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V dnešních částkách by tak výdaje převýšily příjmy asi o 172 miliard korun. Takzvaný náhradový poměr, tedy poměr průměrné penze k průměrnému výdělku, by postupně klesl asi na 36 procent. Nyní je pod 40 procenty.
