Špinavá provokace, zostřuje Moskva diplomatickou přestřelku s Aténami

  18:36aktualizováno  18:36
Když před týdnem spojenci z NATO pozvali Makedonii, aby se stala třicátým členem Aliance, prakticky v tu samou chvíli Řecko vyhostilo dva ruské diplomaty, podezřelé z podněcování protestních shromáždění proti přijetí nového názvu Makedonie. Rusko pohrozilo odvetou a obvinilo Řecko ze „špinavých provokací".

Premiéři Alexis Tspiras a Zoran Zaev se před podepsáním dohody o novém jménu Makedonie objali. | foto: Reuters

Ruské ministerstvo zahraničí v reakci „zrušilo“ plánovanou zářijovou cestu šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova do Atén, kam dostal pozvání před měsícem. Načasování plánované návštěvy ruského ministra zahraničí Řecku na podzim už není vhodné, citovala ruského velvyslance agentura TASS.

Atény před týdnem vyhostili dva ruské diplomaty a zabránily vstupu do země jiným dvěma lidem. Úřady je vinily, že se snažili podněcovat a financovat protestní shromáždění proti ratifikaci smlouvy o novému názvu Makedonie a podle některých řeckých médií také uplácet politiky, aby zabránili dohodě, která následně umožní vstup Makedonie do NATO.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová obvinila Řecko, že je pod tlakem svých spojenců. „Jsme si plně vědomi toho, že Řecko bylo vystaveno tlaku na nejvyšší úrovni,“ řekla během svého pravidelného tiskového brífinku.

Vyhoštění dvou ruských diplomatů označila za neoprávněná a bez důkazů. „Řecký národ by měl komunikovat s ruským lidem a netrpět touto špinavou provokací,“ prohlásila.

Na přímý dotaz, zda například ruské ministerstvo zahraničí v reakci nebude doporučovat ruským turistům cesty do Řecka, uvedla: „Lidé v Rusku se rozhodnou, kde stráví svou dovolenou, kam jet a co dělat. Samozřejmě je pochopitelné, že když se objeví negativní zprávy, ve kterých jsou urážlivé výroky politiků z určité země, nezvýší to u Rusů sympatie“.

Rozšiřování NATO

Severoatlantickou alianci založilo v dubnu 1949 dvanáct zemí – Belgie, Dánsko, Francie, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Portugalsko, Spojené státy a Velká Británie.

Od té doby se uskutečnilo, podle článku 10 Washingtonské smlouvy, celkem sedm kol rozšíření, během nichž se Aliance rozrostla na současných 29 členů.

  • 18. února 1952: Řecko a Turecko
  • 6. května 1955: Spolková republika Německo - v reakci vytvořil Sovětský svaz a jeho spojenci organizaci Varšavská smlouva
  • 30. května 1982: Španělsko
  • 12. března 1999: Česko, Maďarsko a Polsko; první rozšíření NATO po studené válce, kdy se k Alianci připojili bývalí členové Varšavské smlouvy
  • 29. března 2004: Bulharsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko; šlo největší kolo rozšíření
  • 1. dubna 2009: Albánie a Chorvatsko
  • 5. června 2017: Černá Hora

Zatímco ještě v pondělí se Atény snažily situaci s Moskvou po vyhoštění ruských diplomatů uklidnit a celou věc „hodit za hlavu“ s tím, že chtějí udržet tradičně přátelské vzájemné vztahy, po ruské kritice přitvrdily.

„Přetrvávající neúcta vůči Řecku musí skončit. Nikdo nemůže a nemá právo zasahovat do vnitřních záležitostí Řecka,“ uvedlo v oficiálním prohlášení řecké ministerstvo zahraničí s tím, že „ruské orgány si velmi dobře uvědomují, co dělají jejich lidé“.

Podle řeckého premiéra Alexise Tsiprase jeho země pouze požaduje, aby ostatní respektovali mezinárodní právo a národní svrchovanost. „A když vidíme určité případy, které nevedou tímto směrem, přijmeme nezbytná opatření,“ prohlásil k vyhoštění ruských diplomatů.

Připomněl, že navzdory podpoře dalšího rozšíření NATO jeho levicová vláda hájí snahy o zlepšení vztahů mezi Ruskem a Západem. Řecko například jako jedna z mála zemí nepřijala koordinované vyhoštění ruských diplomatů z evropských zemí v reakci na březnový útok nervovou látkou na bývalého ruského dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru v anglickém Salisbury.

Do NATO až po změně názvu

Kvůli letitému sporu s Řeckem Makedonie čekala na pozvánku do NATO od roku 2002. Prakticky šestnáct let Atény blokovaly zahájení přístupového procesu.

Tvrdily, že toto pojmenování přísluší jen oblasti na severu Řecka a požadovaly, aby bývalá jugoslávská republika, která vznikla v roce 1991, užívala jiný název.

Letos v červnu ale došlo k průlomové dohodě, podle níž má Makedonie užívat nový název Republika Severní Makedonie. Aliance ihned dala na svém summitu minulý týden zemi pozvánku ke členství s podmínkou, že v rámci přístupových rozhovorů musí „dotáhnout do konce“ dohodu s Řeckem a plně ji implementovat. V Řecku musí dohodu ratifikovat parlament.

Makedonský premiér Zoran Zaev už zveřejnil otázku pro referendum, ve kterém by obyvatelé měli o změně názvu hlasovat. Zní: „Jste pro členství v Evropské unii a NATO přijetím dohody mezi Republikou Makedonie a Řeckou republikou?“

Moskva je silně proti

Pozvání země se dvěma miliony obyvatel do NATO přichází navzdory silnému nesouhlasu Ruska. Bez vazeb na Severoatlantickou alianci zůstává v regionu prakticky jen Srbsko. Albánie, Chorvatsko, Černá Hora a Slovinsko již mezi členy NATO jsou.

Makedonie dostala pozvánku do NATO

Ruský velvyslanec ve Skopje Oleg Ščebak před časem dokonce varoval zemi před ambicemi vstoupit do NATO s tím, že by se „mohla stát legitimním cílem“, pokud by se vztahy mezi NATO a Ruskem dále zhoršovaly. Stálý ruský zástupce při EU Vladimir Čižov označil případný makedonský vstup do NATO za „chybu, která bude mít následky“.

Podobnému obvinění ze snah zmařit vstup země do Aliance čelila Moskva i v roce 2016 v Černé Hoře. Tehdy úřady v Černé Hoře zadržely několik lidí, kteří údajně plánovali v zemi státní převrat. Podgorica obvinila ze zapojení Rusko.

Podle generální prokuratury skupina proruských nacionalistů chystala v období říjnových voleb atentát na tehdejšího černohorského premiéra Mila Djukanoviče. Sousední Srbsko pak deportovalo několik ruských občanů, kteří měli premiéra sledovat.

Během převratu o volební noci mělo podle prokuratury vstoupit do Černé Hory asi pět set lidí, kteří by v tomto balkánském státě vyvolávali násilnosti a najali profesionální odstřelovače k zabití premiéra.

Autor: natoaktual.cz

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Po střelbě ve Štrasburku jsou tři mrtví, útočník je stále na útěku

Policie hlídkuje v centru Štrasburku, kde útočník zabil několik lidí...

Tři lidi zastřelil v úterý večer v centru Štrasburku útočník, který je nyní stále na útěku a možná i mimo Francii....

Nemocnici obsadila policie. Taxikář oznámil, že tam vezl vrahy čerpadlářky

Heliport ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.

Zásahová jednotka, policisté v civilu i běžné hlídky ve čtvrtek dopoledne prohledávali Fakultní nemocnici v Hradci...

Demonstrace žlutých vest v Paříži i Bruselu. Policie zatkla stovky lidí

Demonstranti ve žlutých vestách se navzdory zákazu sešli na hlavní pařížské...

Ve Francii vypukly v sobotu další násilné protesty. Policie v centru Paříže nedaleko bulváru Champs-Élysées proti...

Ďuričko žaluje nevděčnou dceru. Dal jí domy za miliony, ona ho zavrhla

Bohumír Ďuričko v Justičním areálu Na Míčánkách

Bývalý pražský hoteliér Bohumír Ďuričko, který dostal 12,5 roku za vraždu Václava Kočky mladšího a z věznice byl...

Za nadávky v TV Barrandov podala ČT trestní oznámení. Soukup se směje

Jaromír Soukup ve svém pořadu na TV Barrandov

Česká televize se právně ohradila proti obsahu vysílání TV Barrandov, podává trestní oznámení. Veřejnoprávnímu médiu se...

Další z rubriky

Máte dva měsíce, varují USA. Pak vypoví smlouvu s Ruskem o raketách

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo

Pokud Rusko do šedesáti dní nebude plně dodržovat podmínky společné smlouvy INF o likvidaci raket středního a kratšího...

NATO dodá Ukrajině techniku pro utajenou komunikaci

Ukrajinský prezident Petro Porošenko na summitu NATO ve Varšavě

Severoatlantická aliance ještě do konce roku dodá Ukrajině techniku pro zabezpečenou komunikaci. Půjde o součást...

Armáda posílila v africkém Mali. V zemi teď působí 120 českých vojáků

Čeští vojáci v Mali. Ilustrační snímek

Česká armáda posílila výcvikovou misi v africkém Mali. V zemi teď působí na 120 českých vojáků, kteří střeží...

Najdete na iDNES.cz